Štítek ‘Solar Orbiter’

Z Evropy ke Slunci: Vibrace

Poté, co v prosinci loňského roku úspěšně skončily tepelně-vakuové zkoušky, se tým připravující sondu Solar Orbiter začal připravovat na další testy, které se souhrnně označují jako environmentální. V komplexu IABG v německém městě Ottobrunn tak začaly vibrační zkoušky, které měly ověřit, že sonda přežije namáhání při startu. Rok 2019 začal kontrolou pozice všech přístrojů, trysek a dalších kriticky důležitých dílů na neletovém exempláři PFM (Protoflight Model), se kterým jsme se seznámili už v minulých dílech našeho seriálu. Kontrola měla ověřit tepelnou stabilitu jednotlivých prvků poté, co byly vystaveny vysokým teplotám a vakuu jako ve skutečném kosmickém prostoru. Kontroly naštěstí neodhalily žádný problém a tak bylo možné pokračovat.

Z Evropy ke Slunci: Tepelná ochrana

Evropská sonda Solar Orbiter, která má za úkol studovat naši životodárnou hvězdu a provádět kolem ní blízké průlety přešla do testovací fáze. Předchůdce letového hardwaru (Proto Flight Model – PFM) opustil v září halu hlavního výrobce, tedy společnosti Airbus Defence and Space v britském městě Stevenage a nyní již probíhá živá aktivita v německém Ottobrunnu, kde má své sídlo firma IABG. Od příjezdu do Německa se podařilo uskutečnit celou řadu významných kroků, ale nade všemi ční instalace vrstev tepelné ochrany, které jsou nezbytné před prvními environmentálními zkouškami – tepelně-vakuovými testy. Právě ty ověří, jak si sonda poradí se složitými podmínkami blízko našeho Slunce.

Z Evropy ke Slunci: Cestování antény

Naši pravidelní čtenáři vědí, že na našem webu začal před několika měsíci vycházet seriálu Evropský vědecký JUICE, který přináší informace o vývoji dílů pro sondu JUICE, která má letět k Jupiteru. Jedná se o překlady anglických originálů, které vychází na webu Evropské kosmické agentury. Nyní nás ESA potěšila tím, že začala zveřejňovat velmi podobně zaměřený seriál – jediným rozdílem je, že se zaměří na chytanou sondu Solar Orbiter. I tyto články bychom Vám chtěli přinášet přeložené do češtiny, protože si s jejich pomocí člověk mnohem lépe představí význam a komplexnost jednotlivých zkoušek.

Evropské solární sondy

Před časem jsme uveřejnili přehled solárních misí asijských států (zejména japonských). Byly zmíněny i dvě čínské sondy a jedna indická. Tentokrát se budeme věnovat evropským solárním misím. Jsou to mise vypravené většinou ve spolupráci s americkou NASA (National Aeronautics and Space Administration). Na evropské straně byly spolupracujícími organizacemi ESRO (European Space Research Organisation) – předchůdkyně ESA (European Space Agency), ESA samotná a německá DFVLR (Deutsche Forschungs- und Versuchsanstalt für Luft- und Raumfahrt) – předchůdkyně současné DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).

Odklad evropské sluneční sondy

Michal Václavík z České kosmické kanceláře informoval, že start sondy Solar Orbiter je definitivně odložen na únor 2020. 16. února 13:55

Solar Orbiter se zpozdí

Podle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře čelí mnoho subsystémů zpožděním a termín startu v únoru 2019 se nestihne. 21. listopadu 14:12

TOP5: Nejočekávanější české projekty

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.

TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

Na co se těšit v dalších letech?

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

86 stránek aktuálního dění z ESA

Evropská kosmická agentura vydává čtvrtletní bulletin, který shrnuje aktuální informace z nejrůznějších evropských misí. Před pár hodinami spatřil světlo virtuálního světa jeho již 161. díl. Prostor tu dostávají nejen mise, o kterých bylo v uplynulých třech měsících nejvíce slyšet – aktuálně projekty jako Sentinel, IXV, nebo Hubbleův teleskop, ale je tu místo i pro informace o projektech, které teprve na svou realizaci čekají. Prostě a jednoduše – na 86 stránkách tohoto bulletinu najdou zájemci komplexní informace o všech směrech, kterými se evropský výzkum vesmíru ubírá – zajímá vás, jak pokračují přípravy na mise JUICE, Euclid, nebo třeba Solar orbiter? Všechny tyto informace tu na Vás čekají. Rozhodně neprohloupíte, pokud se do souhrnu začtete.