Štítek ‘SLS’

Nová americká éra – 1. čtvrtletí 2016

Před čtvrt rokem jsme vydali článek, který rekapituloval očekávané události, které souvisí s přípravou na novou éru americké kosmonautiky, tedy na období, jehož vlajkovými loděmi budou raketa SLS a kosmická loď Orion. Už v roce 2018 toto duo vyrazí na první, zatím ještě nepilotovaný let. Už teď je jasné, že půjde o překonání dvou amerických rekordů, které se váží k lodi schopné vozit lidskou posádku. Překonána bude jak největší vzdálenost od Země (tento primát zatím drží Apollo 13 – 400 000 km), tak i délka samostatného letu (tento primát patří misi STS-80 – 17 dnů 16 hodin).

Co nás čeká v roce 2016?

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás jménem celé naší redakce co nejsrdečněji přivítal v roce 2016. Náš portál se bude i v roce s šestkou na konci snažit o aktuální přinášení aktuálních informací z kosmonautiky. V dnešním článku se podíváme na nejočekávanější momenty roku 2016. Ale jak už historie mnohokrát ukázala, vždy se může objevit událost, kterou nikdo dopředu nečeká – v pozitivním slova smyslu to může být neplánovaný objev, ale samozřejmě stále je tu riziko nečekané havárie. Doufejme, že nás v roce 2016 budou čekat jen ty dobré momenty, které lidstvo posunou zase o kus dál.

Na co se těšit v dalších letech?

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

Nové plošiny pro obří montážní halu

Není to tak dávno od chvíle, kdy se z montážní haly VAB začaly odstraňovat staré přístupové plošiny, které umožňovaly dělníkům dostat se ke všem místům skládaného raketoplánu. Čas pokročil a tak přichází čas na instalaci plošin nových. Celkem zde bude umístěno deset pater přístupových plošin, které jsou pro lepší zapamatování označeny písmeny – plošina A bude nejvýše a naopak nejspodnější patro má označení K. Právě tato plošina byla před pár dny jako první uložena na své místo. Asi není nutné připomínat, že hala VAB prochází modernizací, která jí má umožnit sestavování nových raket SLS.

Příprava na novou éru v roce 2015

Pomalu se nám blíží konec roku a to je neklamná známka toho, že se postupně začnou objevovat rekapitulační videa, která připomenou pokroky v tom kterém projektu. Dnes se podíváme na video z dílny NASA, které ukazuje, jak se Američané připravují na první ostrý let lodi Orion a na premiéru rakety SLS, zkrátka a dobře na Exploration mission 1. Podíváme se na svařování Orionu, přípravu neletového servisního modulu, na statické zážehy urychlovacích bloků i motorů z raketoplánů i na přípravu dílů pro raketu SLS.

Kosmotýdeník 170. díl (14.12. – 20.12.2015)

Máme za sebou jeden z nejnáročnější a nejnabitějších týdnů. A to nejen kvůli předvánočnímu shonu, ale hlavně z hlediska kosmonautiky. Došlo k pěti startům, dvěma ruským, jednomu evropskému, jednomu indickému a jednomu čínskému. Dva ze startů jsme pro vás česky živě komentovali. Proto v Kosmotýdeníku naleznete většinu startů jen jako souhrn, protože jsme zpravodajství o nich už pokryli během týdne. Podrobně se však podíváme na start indický. Následně zamíříme svůj pohled na velmi příjemné zprávy ohledně rozpočtu NASA na fiskální rok 2016 a nečekaný vývoj mise k Europě. Nevynecháme ani dění u SpaceX, která se chystá obnovit lety raket Falcon 9. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezkou sváteční neděli.

Vylepšené motory z raketoplánů

Když se řekne RS-25, vybaví si fandové kosmonautiky motor na zkapalněný kyslík a vodík, který také pod označením SSME poháněl raketoplány při jejich cestě k obloze a po splnění mise se vracel zpátky pro další lety. Raketoplány startovaly celkem 135×, a pokaždé bychom na raketoplánu našli tři exempláře, celkem tedy za třicet let provozu se motory SSME zažehly 405× (mnohé samozřejmě několikrát) a pouze jednou došlo k drobné závadě v chodu. Nyní se motory RS-25 připravují na úplně novou roli – budou létat na nové raketě SLS. To s sebou ale nese potřebu jejich technických úprav.

Věda nebo umění? Aneb působivá simulace

Počítačová simulace rázové vlny po odhození urychlovacích bloků.

To, co vidíte nalevo od tohoto odstavce není abstraktní umění. Podívejte se na obrázek podrobněji (kliknutím jej zvětšíte) a jistě poznáte, že se právě díváte na raketu SLS. Jde o počítačovou simulaci aerodynamických sil, které budou na nosič působit v době odhození postranních urychlovacích motorů na tuhá paliva. Barvy odpovídají různým tlakům v rázové vlně okolo rakety. Největší tlaky jsou okolo špičky rakety, ale jak je vidět, tak i separační motorky na urychlovacích motorech musí inženýři brát v potaz.

Co všechno nás čeká před premiérou SLS?

Nová americká superraketa má v těchto dnech zhruba tři roky do startu – s misí označovanou jako EM-1 se počítá na listopad roku 2018. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho věcí. Od záchranného systému, přes loď Orion až po samotnou raketu SLS. Dílů je mnoho, zkoušek a úkolů ještě více, proto jsme se rozhodli sepsat tento článek, který se pokusí shrnout plány a termíny jednotlivých úkonů, které povedou k tomu, že Space Launch System poprvé zaburácí a dopraví nepilotovaný Orion k Měsíci.

Kosmotýdeník 163. díl (26.10. – 1.11.2015)

Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.