Štítek ‘Sentinel’

Sentinel-5P odhalil novou ozonovou díru

Vědci, kteří analyzují data z evropské družice Sentinel-5P si všimli výrazného úbytku koncentrací ozonu nad Arktidou. Nezvyklé atmosférické podmínky včetně nezvykle nízkých teplot ve stratosféře vedly k poklesu úrovně ozonu, takže vznikla „ozonová minidíra“. Ozonosféra je přirozená ochranná vrstva tohoto plynu, která se nachází ve stratosféře. Stará se o ochranu života na Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením ze Slunce, které by jinak způsobovalo rakovinu či šedý zákal, ale přinášelo by i další negativní vlivy na přírodu.

Sentinel 5P zmapoval následky výbuchu

Družice Sentinel 5P

Evropská družice Sentinel 5P se zaměřuje na přesná měření látek obsažených v atmosféře. Její citlivé přístroje například v únoru 2019 odhalily, že při explozi naleziště zemního plynu v americkém Ohiu došlo k uvolnění 50 000 tun metanu. Nehoda tak během 20 dnů do atmosféry vypustila více tohoto skleníkového plynu, než kolik běžně za rok vyprodukuje většina Evropy svým naftařským průmyslem. Tento objev byl prezentován v tomto týdnu v Proceedings of the National Academy of Sciences, přičemž studie odhalila význam používání družicových dat k hledání a kvantifikování zdrojů znečištění. Údaje, které zajistil přístroj Tropomi na palubě Sentinelu 5P jasně ukazují, že každou hodinu došlo k uvolnění 120 tun metanu.

Sentinel-6A je připraven na zkoušky

Jejím úkolem bude měřit z oběžné dráhy výšku vodní hladiny na celé planetě. Družice Sentinel-6A je již vybavena některými měřicími přístroji, takže nic nebrání tomu, aby začaly její zkoušky. Čas do startu, který je plánován na konec příštího roku se totiž neustále krátí. Odborníci z firmy Airbus v německém Friedrichshafenu se v minulých měsících věnovali pečlivé instalaci špičkových senzorů, které mají měřit měnící se výšku oceánské hladiny. Jelikož projekt Sentinel-6 počítá s dvojicí družic, museli odborníci pracovat na dvou exemplářích – Sentinelu-6A a Sentinelu-6B. Družice však nepoletí společně na jedné raketě – jako první se do vesmíru vydá Sentinel-6A, jehož start na raketě Falcon 9 z Vandenbergovy základny je plánován na listopad 2020.

Sentinel-5P mapuje ozon velmi přesně

Evropská družice Sentinel-5P funguje skvěle a může si připsat další úspěch. Její přesná měření atmosférického ozonu se nově začala používat pro denní předpovědi kvality ovzduší. Družice vypuštěná v říjnu roku 2017 je prvním zástupcem evropského programu Sentinel, který je zaměřený čistě na sledování naší atmosféry. Celý program Sentinel pak disponuje různými jinými typy družic, které sledují jiné aspekty naší planety, takže ve výsledku je možné složit velmi podrobný obraz s mnoha detaily. Na palubě Sentinelu 5P najdeme pokročilý multispektrální snímkovací spektrometr Tropomi nizozemské výroby. Jeho úkolem je vyhledávat v různých částech elektromagnetického spektra unikátní stopy nejrůznějších plynů. Díky tomu může zmapovat širší spektrum látek mnohem přesněji a s lepším prostorovým rozlišením než kdy dříve.

Stokilometrový ledovec se vydal na oceán

Gigantický ledovec A68, který se odlomil od Antarktidy, se po roce vydal z pobřeží na volné moře. Takto jej monitoroval evropský Sentinel 1A.18. září 13:46

Zrod evropského hlídače oceánů

Rodina evropských družic Sentinel se na oběžné dráze utěšeně rozrůstá, ale na Zemi se připravují další exempláře. Firma Airbus dokončila v německém Friedrichshafenu integraci těla družice Sentinel 6A – prvního zástupce dvojice satelitů, které budou měřit výšku mořské hladiny. Nyní vstupuje projekt do nové fáze, protože pohonný modul byl připojen k hlavní kostře družice. Po dokončení bude každá z družic Sentinel 6 vážit zhruba 1,5 tuny – Sentinel 6A by mohl startovat v prosinci 2020, Sentinel 6B se k němu má připojit v roce 2025.

Kosmotýdeník 307 (30.7. – 5.8.)

Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.

Kosmotýdeník 301 (18.6. – 24.6.)

Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.

Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)

Americké sondy MMS

Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.

Sentinel 3B je volný

Pozemní středisko obdrželo signál potvrzující úspěšné oddělení Sentinelu 3B od horního stupně Briz-KM. 25. dubna 22:03