Proton-M na Štědrý den uspěl

Pátý start rakety Proton v letošním roce se uskutečnil 24. prosince a byl úspěšný. Nákladem byla meteorologická družice Elektro-L3, která bude pracovat na geostacionární dráze. Anatolij Zak s odvoláním na Vladimira Babyškina, vedoucího projektu v NPO Lavočkina, uvádí, že Elektro-L3 je těžší než dvě předchozí družice tohoto systému, jelikož se přešlo z nosné rakety Zenit na silnější Proton. Nádrže servisního modulu Navigator tak mohly být kompletně naplněny. Samotný vývoj družice začal v roce 2012 a původně měla také letět na Zenitu. V únoru 2015 ale kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu bylo rozhodnuto o přesunu na raketu Proton.

Když v prosinci 2015 startovala družice Elektro-L2, očekával se start třetího exempláře na přelomu let 2016 a 2017. V únoru 2016 přišla potěšující zpráva, že výrobní závod RPK dokončil kalibraci vícespektrálních přístrojů, které mají na palubě družice snímkovat Zemi. Nečekaně však za pár měsíců přišla informace o odkladu startu na konec roku 2017. Posun o rok měl být vynucen nezbytným vylepšením důležitých palubních přístrojů na základě poznatků získaných z předchozích misí.

14. prosince 2019 - integrace Elektro-L3 a horního stupně Block DM-03

14. prosince 2019 – integrace Elektro-L3 a horního stupně Block DM-03
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

V polovině roku 2017 byl start opět odložen – tentokrát na podzim 2018 – dokonce bylo stanoveno i přesné datum – 22. října 2018. V té době se už pracovalo na nosné raketě Proton-M i na horním stupni Block DM-03, jejichž sestavování bylo dokončeno v září 2018. Jenže už v dubnu 2018 došlo k posunutí startu na druhý kvartál roku 2019. V září pak přišel posun na říjen 2019. Důvody musíme hledat u samotné družice. Její stavba sice pokračovala, ale podle zdroje obeznámeného se situací, jak uvádí Anatolij Zak, stále zůstávalo několik technických problémů, ačkoliv už měly být vyřešeny.

Proton-M nakonec z bajkonurské rampy 81/24 odstartoval 24. prosince ve 13:03 SEČ. Raketa samotná pracovala skvěle a ani horní stupeň Block DM-03 nezlobil. Jeho tři zážehy dovedly sestavu na správnou dráhu, takže 6 hodin a 37 minut po vzletu mohlo dojít k oddělení Elektro-L3 od horního stupně. Družice se následně usadí nad rovníkem na 165,8° východní délky.

Průběh letu Protonu-M s horním stupněm Block DM-03 a družicí Elektro-L3.

Průběh letu Protonu-M s horním stupněm Block DM-03 a družicí Elektro-L3.
Zdroj: http://www.russianspaceweb.com/

Přeloženo z:
http://www.russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků.
https://pbs.twimg.com/media/EMkFzdNWkAAsuf2?format=jpg&name=large
http://www.russianspaceweb.com/…/elektro/l3/block_dm03_integration_1.jpg
http://www.russianspaceweb.com/…/weather/elektro/l3/elektro_l3_scenario_1.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Proton-M na Štědrý den uspěl”

  1. Brodský napsal:

    Rád bych se zeptal, zda Falcon někdy vynesl náklad přímo na GEO (tedy nejen na GTO). Prohlížel jsem si tabulky startů Falconů na ElonX-SpaceX, ale vždy je tam jen GTO. Z toho mi vyplývá, že všechny druhé stupně Falconů se nakonec vrátily do atmosféry a žádný neskončil na hřbitově nad GEO. Je to tak?

  2. VN napsal:

    Zarazilo mne jak po oddělení druhého stupně hořel první stupeň ještě několik vteřin. Při pohledu zespodu jakoby doháněl druhý stupeň. Tohle dělá Proton běžně nebo to byl jenom optický klam? U žádného jiného startu jsem nic podobného neviděla.

  3. Risa123 napsal:

    Nemám důkazy pro tento konkrétní příklad, ale ve SSSR nemusely objektivní argumenty nutně hrát hlavní roly.

  4. Alois napsal:

    Je ku podivu, že Čeloměj jako autor moderní konstrukce Protonu nedostal zelenou pro UR-700 jako moderní nosič pro ruský Měsíční program a byl upřednostněn Koroljov jehož N-1 byla vlastně improvizací neb neměl vhodné motory.

    • maro napsal:

      Malá nápověda: že by to jedovaté hypergolické palivo a tedy specializace na „náklaďáky“ a military? Ovšem nic pro osobní dopravu. Na to měl se svými nejedovatými nosiči monopol právě Koroljov.

    • Racek napsal:

      No, UR 700 byla velmi ambiciozní konstrukce, ovšem také vemi složitá a řada prvků byla asi nad síly tehdejší úrovně techniky a přidělených financí SSSR. Navíc motory RD 700 byly jen na papíře. Také horizont vývoje byl navrhován hluboko do let 70 desátých. Vhodné motory s nejedovatým palivem Gluško odmítl dodat. Ne, sověti tehdy rozhodli správně. Nicméně, N1 chybělo zase cca 30 tun nosnosti, aby bylo možno zvolit dostatečně bezpečnou koncepci letu. A navíc, z přípravě sověti stratili 1 rok diskusemi a financování bylo vysoce podhodnocené, neumožňující provést pozemní zkoušky. C_ož je dostečně známo. K letu na měsíc i s touto riskantní technikou jim chybělo min. 5 dalších let vývoje. A na to SSSR už neměl.

  5. Hanh napsal:

    Ta vizualizace Anatola Zaka neni moc povedena, nedovoluje to ani zacit chapat nebeskou mechaniku. Vysledkem je, ze takto to nemohlo na 100% probihat 🙁

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.