Štítek ‘planetka’

Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům

Teleskop WISE

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Hrubá topografická mapa Bennu

Díky datům, která nasbíral laserový výškoměr OLA na sondě OSIRIS-REx, mohl vzniknout trojrozměrný model planetky Bennu, který vědcům ukazuje topografii různých oblastí tohoto malého světa. Tento kanadský přístroj provedl mezi 12. a 17. únorem více než 11 milionů měření vzdálenosti mezi sondou a povrchem planetky. OSIRIS-REx byl v té době na oběžné dráze kolem Bennu ve výšce méně než 2 kilometry nad terénem, což je mimochodem historicky nejnižší oběžná dráha jakékoliv kosmické sondy. Nasbíraná data pak sonda poslala na Zemi, kde z nich byl složen hrubý trojrozměrný model planetky. Není dokonalý, některá místa zůstala nezmapována, ale i přesto slouží jako dobrý odrazový můstek. V průběhu letošního roku bude přístroj OLA pokračovat ve sběru dat, aby mohl vytvořit podrobnější mapu planetky.

DART poletí na Falconu 9

NASA vybrala nosič pro misi, která zasáhne dvojplanetku Didymos. Start za 69 mil USD proběhne nejdříve v červnu 2021 z Vandenbergovy základny. 11. dubna 23:45

Zásah Ryugu potvrzen

Japonská kosmická agentura JAXA přinesla aktuální informace o zásahu planetky Ryugu měděným projektilem, ke kterému došlo dnes v noci. Snímek, který agentura zveřejnila, pochází z malé kamery DCAM3, kterou sonda Hayabusa 2 uvolnila předtím, než se sama schovala za planetku. Na fotografii je vidět materiál vyvržený z povrchu Ryugu, což je jednoznačný důkaz, že impaktor SCI splnil svůj úkol, který jsme podrobněji popsali ve včerejším článku. A jaký bude další postup? Hayabusa 2 bude zhruba dva týdny vyčkávat, než se veškerý vyvržený materiál rozptýlí či usadí, aby její sestup k povrchu nebyl nebezpečný.

Japonci bombardují Ryugu

Japonská sonda Hayabusa 2 má opravdu mimořádně nabitý harmonogram plný zajímavých momentů. V následujících hodinách bychom se měli dočkat události, která vzbuzuje ze všech jednoznačně největší zájem laické veřejnosti – uznejte sami, že název tohoto článku zní lákavě. A přitom v žádném případě nelže! Hayabusa 2 má za úkol vytvořit umělý kráter, ze kterého později odebere vzorek. Důvod je jasný – materiál na povrchu byl dlouhodobě vystaven kosmickému prostředí, které ovlivnilo jeho složení. Vnitřní vrstvy jsou naopak chráněné a obsahují materiál v původní formě. Dostat se k nim pomůže právě aktuální bombardování.

Sonda Hera má podědit „oči“

„Má úsměv po otci,“ nebo „Ty tváře, to je celá maminka,“ takové a podobné věty často slýcháme když rodinní příslušníci nebo přátelé srovnávají vzhled malého člena rodiny s jeho pokrevnými příbuznými. Jak si ale dnes ukážeme, tak podobné „dědění“ se může týkat i neživých věcí, jako jsou kosmické sondy. Evropská kosmická agentura připravuje misi k nejmenšímu asteroidu, jaký byl kdy zkoumán. Mise Hera má přitom využít kameru, která vznikla pro zkoumání toho největšího „asteroidu“ – trpasličí planety Ceres. Ano, řeč je samozřejmě o odkazu mise Dawn, která tento zajímavý svět zkoumala několik let.

Detailní pohled na severní polokouli Bennu

Složená mozaika 12 snímků z kamery PolyCam pořízená 2. prosince ze vzdálenosti 24 kilometrů.

Americká sonda OSIRIS-REx obíhá kolem planetky Bennu ve výšce zhruba 1,8 kilometru nad povrchem. 25. února se jí podařilo pořídit tři snímky severní polokoule, které Vám dnes představíme. Jeden snímek má širší zorné pole a další dva jsou detailnější – důležité je, že tyto podrobnější snímky najdeme uvnitř oné větší fotky. Pod tímto odstavcem najdete složenou koláž, která vlevo obsahuje snímek se širším zorným polem. Pořídila jej kamera MapCam a zachycuje oblast širokou 180 metrů, která je poseta mnoha kameny a balvany. Přesto se tu najdou i místa, která mají kamenů mnohem méně a je v nich naopak více regolitu. NASA pro ně používá výraz ponds, což můžeme do češtiny přeložit jako rybníčky. S trochou fantazie jejich relativně hladký povrch skutečně evokuje vodní hladinu.

Pohled na pól Bennu

V poslední době bylo z oblasti sond u planetek slyšet hlavně o japonské sondě Hayabusa 2, která se pokusila o odběr vzorků z planetky Ryugu. Ale u planetky Bennu pracuje americká sonda OSIRIS-REx. Tu sice odběr vzorků čeká až za necelý rok, ale to neznamená, že by nám nepřinášela zajímavé informace. Dnes si ukážeme fotku z kamery MapCam, kterou OSIRIS-REx pořídila nad severním pólem Bennu, na kterém je krásně vidět terminátor – hranice světla a stínu na povrchu planetky. Fotka ze vzdálenosti 1,8 kilometru je poměrně kvalitní – každý obrazový bod odpovídá zhruba 12 centimetrům. Pro lepší představu – největší balvan, který se na fotce nachází, má na délku zhruba 16 metrů.

ŽIVĚ: Hayabusa 2 odebírá vzorky z Ryugu!

Japonská sonda Hayabusa 2 zažije v dalších hodinách skutečný vrchol své mise. Klesne k povrchu planetky Ryugu a odebere z něj vzorky, které se v návratovém pouzdru dostanou na Zemi. Sonda již zahájila sestup a my budeme v rámci psaného online přenosu průběžně sledovat, jaký je její harmonogram i to, jak si ve skutečnosti vede. Sestup rozhodně nebude jednoduchý, protože snímky odhalily přítomnost velkého množství kamenů. Najít vhodnou bezpečnou oblast tedy nebylo snadné. Věřme však, že se tento smělý úkol podaří splnit.

Vytiskněte si model planetky Bennu

Složená mozaika 12 snímků z kamery PolyCam pořízená 2. prosince ze vzdálenosti 24 kilometrů.

K 3D tiskárnám různých značek i produkčních metod má v posledních letech přístup stále více lidí. Tyto stroje dnes již neslouží jen k výrobě, či ověřování designu – stále častěji je lidé používají i pro zábavu ve volném čase a tisknou na nich všechno možné. Kromě věcí ryze užitečných (třeba pro dílnu či pro domácnost) si můžete vytisknout něco jen tak pro radost či na ozdobu. Věřím, že se mezi našimi čtenáři najde mnoho lidí, kteří již zkusili vytisknout třeba nějakou raketu či kosmickou sondu – vždyť na internetu takových modelů není málo. Ale už jste si někdy vytiskli model nějaké planetky? Že ne? Tak teď to můžete změnit – na webu mise OSIRIS-REx si totiž můžete stáhnout různé verze modelů asteroidu Bennu.