Štítek ‘OSIRIS-REX’

ANKETA: Místo odběru vzorků na Bennu

Původní anketa vydržela na našem webu necelého čtvrt roku a už ji nahrazuje nové otázka – tentokrát velmi aktuální. Nevymyslel ji nikdo z naší redakce – s nápadem přišel náš čtenář, který do komentářů pod články přispívá pod nickem pbpitko, kterému tímto děkujeme za inspiraci. Před pár dny jsme vydali článek, který se podrobně věnuje čtyřem lokalitám, které NASA vytipovala na povrchu planetky Bennu pro odběr vzorků sondou OSIRIS-REx. V dalších měsících se NASA na základě detailnějších analýz rozhodne, kterou lokalitu vybere. Ale zkuste si představit, že byste o výběru rozhodovali Vy – jaká lokalita by vyhrála? Rozhodovat se můžete na základě informací uvedených v článku. A jelikož NASA vybere hlavní a záložní oblast, můžete i Vy v anketě označit dvě možnosti (ale již bez rozlišení na hlavní a záložní).

Známe čtyři vhodná místa pro odběr na Bennu

Po několika měsíců vypořádávání se s drsným faktem, že povrch planetky Bennu je mnohem členitější, než se čekalo, se podařilo pozemnímu týmu uskutečnit významný krok k odběru vzorků sondou OSIRIS-REx. Na základě podrobných snímků a i s nemalou pomocí veřejnosti se podařilo vytipovat čtyři kandidátská místa, odkud by měla sonda odebrat vzorky. Závěrečný výběr však nebude vůbec jednoduchý a budou do něj mluvit jak vědci, kteří stojí o vzorky z atraktivní lokality, tak i inženýři, pro které je bezpečnost odběrného manévru na prvním místě. Než bude vyřčen finální závěr, proběhne ještě hodně jednání – my se ale dnes seznámíme s oněmi čtyřmi lokalitami. Ještě než si článek otevřete, dovolím si upozornit návštěvníky z mobilních zařízení, že článek obsahuje nadstandardní množství obrázků. Zvažte tedy, zda nebude lepší si jej přečíst na počítači – ať už kvůli datovým přenosům nebo kvůli velikosti obrazovky.

OSIRIS-REx má v kapse nový rekord

12. června provedla americká sonda OSIRIS-REx významný manévr. Vstoupila totiž na novou oběžnou dráhu, která je blíže k povrchu planetky Bennu. Ba co víc! Je to vůbec nejnižší oběžná dráha kolem jakéhokoliv tělesa v historii. Vstupem na tuto dráhu začala pro sondu fáze označovaná jako Orbital B a sonda přelétává pouze 680 metrů nad povrchem planetky. OSIRIS-REx tak překonal vlastní rekord, který ustanovil na začátku roku – tehdy obíhal jen 1,3 kilometru nad povrchem Bennu.

Hledání místa odběru z Bennu pokračuje

30. května se na University of Arizona sešla komise SSB (Site Selection Board), která má za úkol vybrat vhodnou lokalitu pro odběr vzorků z planetky Bennu. V rámci tohoto setkání měli za úkol zhodnotit dosavadní kandidátské lokality a zredukovat jejich počet. To je docela logický krok, protože až doposud bylo vytipováno více než padesát zajímavých oblastí. Zužování výběru kandidátů bylo založeno na jednoznačném měřítku – splňuje daná lokalita specifická bezpečnostní kritéria? Hodnotitelé nakonec nechali ve hře 23 kandidátských míst, která splňují požadavky. Dalším krokem v rámci výběru bude zhodnocení dat nasbíraných během fáze Detailní průzkum. Při jejich hodnocení se bude klást důraz na „odběratelnost“, tedy pravděpodobnost, že se vzorek regolitu z tohoto místa podaří odebrat. Tyto informace pak povedou k další redukci kandidátských oblastí.

I vy můžete pomoci vybrat místo odběru vzorků

Máte rádi kosmonautiku a rádi byste přiložili ruku k dílu? Takové nápady mívá určitě hodně našich čtenářů. Při myšlence, že na to je potřeba složitě studovat, si to většina lidí rychle rozmyslí. Nyní se však otevírá možnost pro širokou veřejnost, aby přiložila ruku k dílu – aby aktivně pomohla s katalogizací povrchu planetky Bennu. Nečekají vás žádná dlouhá a složitá školení – jen krátký průvodce v angličtině na maximálně deset minut. Nemusíte ani nikam chodit – stačí Vám jen připojení k internetu a samozřejmě zodpovědný přístup. Za mapování Vás nečeká žádná finanční odměna, ale dobrý pocit, že jste pomohli s výběrem oblasti, ze které sonda OSIRIS-REx odebere vzorky.

Dva snímky Bennu – tmavý kámen a nadějný kráter

Čtvrtého dubna pořídila sonda OSIRIS-REx v rozestupu osmi minut dva snímky, které bychom Vám chtěli představit. Za osm minut nestihla sonda přeletět daleko a proto jsou některé kameny přítomné na obou snímcích. Nejnápadnějším útvarem, který pozorné oko najde na obou fotkách, je výrazný tmavý balvan. Jde o jedno z nejtmavějších míst na celé planetce Bennu. Tenhle velký kámen totiž odráží jen 3,3 % dopadajícího světla – je tedy černý skoro jako uhel, protože dřevěné uhlí odráží cca. 4% dopadajícího světla. A proč jsme v nadpisu označili kráter, který je na jedné fotce jako nadějný? Je u něj totiž slušná pravděpodobnost, že by z něj mohla sonda odebrat vzorky. Při prohlížení se nenechte zmást, že sever na nich není nahoře – pro pohodlnější prohlížení byly otočeny o 180°.

První teplotní mapa Bennu

Když se sonda přibližuje ke svému cíli, často její přístroje nezahálejí a sbírají první cenná data. Málokdy se však mluví o výsledcích těchto měření a proto mohou být v očích některých lidí vypadat méněcenně. Dnes si ukážeme příklad, který je založen právě na údajích z přibližovací fáze, který krásně ukazuje význam těchto měření. Odborníci spravující misi OSIRIS-REx nasbírali údaje z palubních spektrometrů OTES a OVIRS v listopadu loňského roku, tedy v době, kdy se sonda přibližovala k asteroidu Bennu. Nyní publikovali globální teplotní mapu této planetky, která je odvozena právě z těchto prvotních dat. Asi není potřeba zdůrazňovat, že měření z oběžné dráhy (a tedy větší blízkosti) umožní model ještě zpřesnit.

Povrch Bennu v perspektivě

Sonda OSIRIS-REx snímkuje planetku Bennu z různých úhlů. Dnes Vás chceme seznámit se snímkem, který nemíří přímo pod sondu, ale je skloněný souběžně s povrchem vstříc horizontu. Díky tomu perfektně vyniknou všechny detaily, kterých je na povrchu Bennu požehnaně. Fotku pořídila 28. března kamera PolyCam ze vzdálenosti 3,6 kilometrů od povrchu. Zorné pole je široké 52 metrů a největší balvan v levém horním rohu měří na šířku 14,5 metru. V době pořízení snímku byla sonda nad jižní polokoulí a kamera byla otočená směrem k severu.

Kosmotýdeník 346 (29.4. – 5.5.)

K nedělnímu obědu je nejlepší zakousnout jako zákusek Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí z kosmonautiky z posledního týdne. Tentokrát bude hlavním tématem let suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin, který na své palubě vezl překvapující množství vědeckých experimentů. V dalších tématech se podíváme na dech beroucí záběry ze startu Falconu 9, anebo na přípravy konstelace Starlink. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Kosmotýdeník 345 (16.4. – 28.4.)

Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.