Štítek ‘Nauka’

ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z neobvyklého pohledu.

Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.

Cestu Nauce možná otevře až Progress MS-16

Kosmická nosná raketa Sojuz 2-1a by měla 11. prosince 2020 vynést z bajkonurské rampy 31 kosmickou loď Progress MS-16, která následně zamíří k ISS. Počítá se s dvoudenním letovým profilem, který bude zakončen připojením na zadní dokovací port staničního modulu Zvezda. Podle harmonogramu z letošního podzimu by měla loď u stanice strávit celých 220 dní, což vzhledem k termínu startu vcelku odpovídá časovému rámci plánovaného zničení staničního modulu Pirs. Jeho oddělením od ISS by se uvolnil spodní (k Zemi mířící) dokovací port modulu Zvezda, na který se má připojit ruský laboratorní modul Nauka.

Ruské plány rozvoje ISS

Ruský modul Zarja - tím to vše v roce 1998 začalo.

Rusko se již několik let snaží rozvinout svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Po letech pomalého vývoje, který by se dal často označit jako přešlapování na místě, se však nyní začínají věci dávat do trochu rychlejšího pohybu, který slibuje, že bychom se již brzy mohli dočkat dalších modulů na ISS. V dnešním článku, který vychází z rozboru na webu nasaspaceflight, se podíváme nejen na nejznámější připravovaný ruský modul, tedy Nauku, ale i na uzlový modul Pričal nebo na modul NEM-1, který má kromě provádění vědy zajišťovat i dodávky elektrické energie. Pokud bude dodržen aktuální harmonogram, mohl by se vnitřní objem ruského segmentu stanice za dva roky zvětšit oproti současnosti v součtu o 60 %.

Vědci by potřebovali tři ISS, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.

Nauka žije!

Podle tvítu @Rogozin bude ruský modul ISS Nauka odeslán z Centra Chruničeva v srpnu k předstartovním testům do RKK Energija. 18. března 16:10

Další zpoždění v jízdním řádu FKP

Pomineme-li starty k Mezinárodní vesmírné stanici, bylo na loňský rok v rámci Federálního kosmického programu Ruské federace plánováno šest kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Po skončení roku můžeme rekapitulovat, že z těchto šesti se uskutečnily dva. V únoru vynesla raket Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M z kosmodromu Vostočnyj dvojici družic Kanopus-V č. 3 a 4. Stejná konfigurace vynesla v prosinci družice s pořadovými čísly 5 a 6.

Nový termín pro Nauku

Jak na našem fóru uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, Roskosmos brzy oznámí termín vypuštění modulu – na přelomu 3. a 4. čtvrtletí 2019. 15. května 12:10

Nauka – nic nového?

Mezi kosmickými projekty existují dva evergreeny, které vzbuzují napětí a vášně. Zatímco u Falconu Heavy společnosti SpaceX si již můžeme odškrtnout „splněno“ a „úspěch“, ruská Nauka i nadále zůstává otloukánkem. Články o jejím stavu se na našem webu objevují pravidelně (naposledy v prosinci). Většinou vycházejí z informací velmi kvalitně vedeného portálu rusianspaceweb – u ruského popularizátora kosmonautiky Anatolije Zaka. V pátrání po informacích je vždy důležité najít solidní text, často však lze cenné informace čerpat i z toho co napsáno nebylo. Pojďme se společně podívat na článek věnovaný aktuálnímu stavu Nauky, který se na výše uvedeném serveru objevil začátkem února a zkusme spekulovat i o tom co se v něm neobjevilo.

Ruský Federální kosmický program v roce 2018

V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.

Na co se těšit v roce 2018?

Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.