Štítek ‘NASA’

Ceres není neměnný svět

Pozorování, která nám nabízí sonda Dawn ukázala, že Ceres v relativně nedávné době prošla určitými povrchovými změnami. Znamenalo by to, že jediná trpasličí planeta ve vnitřní oblasti sluneční soustavy, je dynamickým objektem, který se stále vyvíjí a mění. Sonda totiž z oběžné dráhy kolem trpasličí planety zaznamenala nedávno odkryté materiály a sledovala i to, jak se mění. Na základě těchto pozorování vědci vydali hned dvě studie, které 14. března vyšly v časopise Science Advances.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz, který Čechy mimořádně zajímá

Mezi všemožnými starty patří mezi nejunikátnější postavení starty pilotovaných kosmických lodí. Není se co divit – v ostatních případech jsou v sázce jen peníze, byť někdy vysoké, ale když člověk ví, že na špičce rakety natankované stovkami tun pohonných hmot, sedí tři muži, najednou si mnohem více uvědomuje, jejich odvahu a odhodlání posouvat hranice. Už dnes bychom se měli dočkat dalšího pilotovaného startu, protože z kosmodromu Bajkonur mají k ISS letět Oleg Artěmjev, Richard Arnold a hlavně Andrew Feustel, který má velmi blízké vazby na Českou republiku.

NASA nasadila vysoké tempo přípravy stanice u Měsíce

Možná podoba stanice DSG

Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.

Kryty pro poslední Deltu II

Rakety Delta II, které dříve patřily mezi hlavní americké nosiče stojí na prahu důchodu. Rakety, které vynášely třeba marsovská vozítka MER, nebo sondu MESSENGER k Merkuru už letěly celkem 155× a zbývá jen jediná mise. V jejím rámci vynese Delta II z Vandenbergovy základny v Kalifornii družici Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2, zkráceně ICESat-2. Jejím úkolem bude s pomocí laserů velmi přesně měřit topografii naší planety a na základě těchto měření sledovat například změny mocnosti ledovců. Start úplně poslední Delty II by měl přijít až v září letošního roku, ale už nyní na kosmodrom dorazily aerodynamické kryty.

Gemini – Kosmonautická maturita (16. díl)

Gemini XI během příprav

Program Gemini měl vydláždit cestu na Měsíc prostřednictvím ověření technologií, technik a postupů nutných k uskutečnění lunárních výprav. Prvních osm pilotovaných misí nade vší pochybnost prokázalo, že je možné uskutečňovat dlouhodobé pobyty ve vesmíru, setkávat se na orbitu s jinými tělesy a provádět s nimi pevná spojení. Do skutečně kompletního seznamu úkonů však bylo třeba doplnit ještě dvě položky. První bylo rendez vous na prvním orbitu (zvané M=1), které mělo simulovat jeden ze scénářů setkání lunárního modulu s mateřskou lodí po startu z Měsíce. Druhým bodem pak bylo zvládnutí práce v otevřeném prostoru. V době plánování letu Gemini XI nikdo nemohl tušit, že vycházky při misích GTA-9A a GTA-10 přinesou přinejmenším rozporuplné výsledky a přinutí zainteresované ke změně pohledu na dosavadní systém nácviku a vývoje pomůcek pro EVA. Proto byly některé detaily a úpravy dopracovávány narychlo. Vycházka byla ovšem také nutná k vykonání velmi zajímavého experimentu, který byl už dlouho v hledáčku jak Američanů, tak Sovětů. Sověti dokonce počítali s tímto experimentem v rámci programu Voschod, ale nikdy se nedostali k jeho realizaci. Američané nyní měli možnost vykonat další pionýrský krok v rámci dobývání vesmíru…

Sojuz na startovní rampě

Raketa Sojuz FG, která již pozítří vynese pilotovanou loď Sojuz MS-08, dorazila na tzv. Gagarinovu startovní rampu kosmodromu Bajkonur. 19. března 17:19

Sestavování první kalifornské meziplanetární rakety

Z Vandenbergovy základny už startovalo mnoho různých raket na různé oběžné dráhy, kam dopravovaly různé družice s různými úkoly. Ještě nikdy však z této základny na pobřeží tichého oceánu neodstartovala raketa, která by mířila na únikovou dráhu od Země. Pokud se nic nepokazí, mělo by se to 5. května změnit. Právě v tento den by ze zdejšího odpalovacího komplexu 3E měla odstartovat raketa Atlas V v konfiguraci 401. Jde sice o nejslabší verzi tohoto nosiče, protože má pouze čtyřmetrový kryt a žádné urychlovací bloky, přesto však urychlí svůj náklad na únikovou rychlost od Země. Nosič navíc bude muset respektovat střelecký prostor a nebude moci letět na východ, jako když se startuje z Floridy. Na východním pobřeží je totiž momentálně čilý startovní ruch a navíc Atlas tuto misi zvládne i z Kalifornie. Na špičce rakety bude sedět lander InSight, který poletí k Marsu. Svými citlivými senzory by měl prozkoumat vnitřní vrstvy této planety a prozradit, jak se formovala. Do startu sice ještě zbývá několik týdnů, ale už nyní je vidět, že se nezadržitelně blíží. Sonda již dorazila na kosmodrom a včera technici zahájili sestavování rakety Atlas V pro tuto misi.

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Ultima Thule – přezdívka pro cíl New Horizons

Drobný objekt, který jsme doposud znali jen pod označením 2014 MU69 a kolem kterého 1. ledna 2019 proletí sonda New Horizons, se dočkal snáze zapamatovatelného označení – Ultima Thule. „Jméno pochází od dávných kartografů, kteří pojmenováním Thule označovali vzdálený a dosud neobjevený ostrov daleko na severu. Mělo jít o nejsevernější místo na Zemi,“ vysvětluje Mark Showalter, člen týmu New Horizons a pokračuje: „Ultima Thule, tak bývá překládána jako „vzdálenější než Thule“, nebo „až za Thule“. Tento výraz se začal používat jako metafora pro záhadná místa za hranicemi známého světa.“ Z tohoto hlediska tak dává přezdívka pro nejvzdálenější objekt, který kdy prozkoumáme zblízka, smysl.

Naděje na marsovský dron stále žije!

Matthew Golombek z JPL drží v rukou plnorozměrový model projektu Mars Helicopter.

Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.