Štítek ‘NASA’

Nádrž SLS připravena k nátěru

Letová nádrž na kapalný vodík pro misi EM-1 se připravuje na základní nátěr před nanesením tepelné izolace. 17. dubna 15:50

ŽIVĚ A ČESKY: Lovec exoplanet poletí na Falconu 9

Váží jen 350 kilogramů a stane se tak nejlehčím nákladem, jaký kdy Falcon 9 vynášel. Teleskop TESS však i přes své malé rozměry můžeme řadit mezi nejvýznamnější náklady, které kdy SpaceX za svou existenci vynášela. Jde o první vědeckou družici většího významu, která letí právě na Falconu 9, což svědčí o tom, že jsou tyto nosiče spolehlivé a dokáží získat složité certifikace. Pokud se chcete na tento start podívat s českým komentářem, můžete využít našeho vysílání.

Kosmotýdeník 291 (9.4. – 15.4.)

Jak těžké může být nahrát aktualizaci systému do fungující a osvědčené sondy někde u Marsu? Jak už to v kosmonautice bývá, jedná se o extrémně náročný projekt, ve kterém jde o úplně všechno. To je v kostce hlavní téma aktuálního Kosmotýdeníku, ve kterém se podíváme, jak si evropští technici poradili s novým softwarovým vybavením sondy Mars Express. To, zda se jim to podařilo, však zjistíme nejdříve v úterý. V dalších tématech Kosmotýdeníku se podíváme na čínský i indický start, přípravy na start Falconu 9 a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Nevídaný pohled na Jupiter

Odborníci, kteří se podílí na analýze dat ze sondy Juno předevčírem představili video vytvořené z infračervených snímků Jupiteru. Ale pozor, není to jen tak obyčejné video. Těšit se můžete na trojrozměrné pohledy na hustě vedle sebe posázené cyklóny a anticyklóny, které víří v polárních oblastech krále Sluneční soustavy. Vědci díky jiným snímkům poprvé detailně spatřili „dynamo“, které vytváří magnetické pole. Tyto objevy a mnoho dalších byly prezentovány předevčírem ve Vídni na European Geosciences Union General Assembly.

Falcon 9 poprvé poslouží velké vědě

Rakety Falcon už překonaly hranici 50 startů a protože si vedou spolehlivě, mohou jim být svěřovány stále cennější a cennější náklady. Ruku na srdce – vynášení telekomunikačních družic sice SpaceX živí, ale občas to může být trochu nuda. Velmi vítaným zpestřením jsou tak sondy vědecké, jejichž úspěšným vynesením stoupá kredit SpaceX i raket Falcon. Pokud nezapočítáme zásobování ISS, kam Dragony odvezly už mnoho vědeckých přístrojů a experimentů, tak mezi všemi starty najdeme vědeckých jen pár. V září 2013 posloužil Falcon kanadské družici CASSIOPE, která kromě jiného studovala ionosféru, v únoru 2015 letěl Falcon se sondou DSCOVR pro studium interakce Slunce-Země, v lednu 2016 Falcon vynášel družici Jason-3 pro studium oceánů a v září 2017 přišel start tchajwanské družice Formosat-5 pro sledování Země. Nyní čeká na Falcon i na SpaceX další vědecká mise, která navíc bez přehánění zastíní ty dosavadní.

Gemini – Kosmonautická maturita (19. díl)

Pohled z pilotního křesla Gemini

Program Gemini bývá většinou vnímán pouze jako přechodná fáze mezi prostou kabinou Mercury a mnohem pokročilejším Apollem. Jak se nakonec ukázalo, program Gemini byl něčím mnohem důležitějším. Právě během něj jsme se naučili důležité dovednosti, které využíváme dosud. Nicméně program měl původně mnohem větší potenciál a jeho tvůrci se snažili, aby nezůstal pouze oním mezičlánkem. V průběhu šedesátých let minulého století se na téma Gemini objevilo poměrně hodně variací, přičemž některé se dostaly pouze do stádia úvah, jiné dospěly do fáze vypracovávání studií a návrhů, u dalších se dostalo i na makety a v jednom případě proběhl dokonce zkušební suborbitální let. Přestože plánů bylo mnoho, žádný z nich nakonec bohužel nevyústil v plnohodnotný program a Gemini se tak zapsala do historie kosmonautiky hlavně svými deseti pilotovanými misemi v letech 1965-66. Avšak pohled na možnosti, které program skýtal, není zcela od věci a ukazuje velmi zajímavé alternativy, jež mohly nasměrovat kosmonautiku trochu jiným směrem, než tomu nakonec bylo. Zatímco v minulém díle seriálu jsme se věnovali možné roli Gemini coby dopravního prostředku k Měsíci a na jeho povrch, tentokrát zůstaneme na nízkém zemském orbitu…

Kosmotýdeník 290 (2.4. – 8.4.)

Sonda Cassini nad Saturnem

Dnes se v Kosmotýdeníku vypravíme k Saturnu a rozluštíme některé zajímavé údaje, které nám v závěrečných fázích své mise poskytla sonda Cassini. Ve 290. vydání pravidelného souhrnu událostí kosmonautiky vám však nabídneme i další témata. Podíváme se na další vývoj kolem problémů dalekohledu Jamese Webba, užijeme si snímky z letu SpaceShipTwo, i se podíváme na zajímavé záběry z mise Falconu 9 s lodí Dragon CRS-14. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Anatomie teleskopu TESS

TESS bude do vesmíru hledět čtyřmi kamerami.

Do startu hledače exoplanet, který by měl významným způsobem rozšířit databáze planet, které obíhají kolem cizích hvězd, se nezadržitelně blíží a čeká nás už za méně než deset dní. Ještě než dojde k zážehu devíti motorů Merlin a Falcon 9 se vydá k obloze, kam bude vynášet první větší vědecký náklad pro NASA, pojďme se nejprve seznámit s konstrukcí celého teleskopu. Kosmická agentura při této příležitosti připravila povedenou infografiku, kterou jsme přeložili do češtiny.

InSight v čisté místnosti

Na Facebooku se objevily tři fotky sondy InSight, která se chystá na start z Vandenbergovy základny 5. května. 7. dubna 11:45

Florida přivítala sondu, které bude hodně horko

Teploty mohou v létě na Floridě dosahovat hodně vysoko, ale Parker Solar Probe bude připravena na mnohem větší výheň. Právě z Floridy totiž letos v létě odstartuje na misi, při které se bez přehánění dotkne Slunce. Přepravní kontejner se sondou již dorazil na kosmodrom, kde je již vše připraveno na závěrečné předstartovní přípravy. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat startu na raketě Delta IV Heavy už 31. července letošního roku.