Štítek ‘NASA’

New Horizons se probudila!

Síť stanic DSN komunikuje se sondou New Horizons, která se dnes v noci našeho času probudila z půlroční hibernace. 5. června 9:55

Probuzení New Horizons je tu!

Vše je připraveno k tomu, aby sonda New Horizons v nejbližších hodinách opustila hibernaci a začala se chystat na průlet kolem objektu 2014 MU69, kterému se přezdívá Ultima Thule. Tento objekt Kuiperova pásu by se měl dočkat své návštěvy na samotném začátku roku 2019 – hned v prvních hodinách 1. ledna příštího roku. Pro sondu New Horizons půjde o již druhý zápis do historických tabulek – v roce 2015 totiž jako první umělé těleso v historii prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet kolem Ultima Thule přinese i nový rekord v kategorii „průlet kolem nejvzdálenějšího objektu v historii“.

Kosmotýdeník 298 (28.5. – 3.6.)

Další týden je za námi a je čas na Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn zajímavých informací posledních sedmi dní z kosmonautiky vás tentokrát v hlavním tématu vezme do Mohavské pouště, kde proběhl další úspěšný test malého turistického suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic. V dalších tématech se podíváme například na rychlé střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na nový český název jedné planetky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Meziplanetární cubesaty upravily dráhu

Když je nějaká mise průkopnická, znamená to, že ať udělá prakticky cokoliv, vždy půjde o první událost svého druhu v historii. Dvě malé sondy MarCO jsou prvními cubesaty, které se vydaly do meziplanetárního prostoru. Jejich první korekce dráhy je tak první událostí tohoto typu v dějinách. Nosná raketa při startu sice zamíří +/- k cíli, ale korekce dráhy umožňují sondám zpřesnit tuto dráhu a lépe definovat, jak bude průlet vypadat. V případě obou cubesatů MarCO došlo k historické korekci 22. května.

50 let programu Apollo

NASA představila nové logo k připravovanému 50letému výročí legendárního programu Apollo. Autorem je umělec Matthew Skeins. Zdroj 2. června 13:00

TESS je na finální dráze

30. května proběhl plánovaný zážeh, který umístil teleskop na požadovanou dráhu. Není potřebná její korekce. Zdroj 2. června 10:15

Dawn klesá na supernízkou dráhu

Sonda Dawn by měla za několik ní dosáhnout oběžné dráhy ve výšce jen 50 km nad povrchem trpasličí planety Ceres. 2. června 8:12

Pokročilé metody výroby motorů od NASA

NASA pokračuje v dlouhodobé snaze o širší používání pokročilých výrobních metod při produkci raketových motorů. V rámci programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion agentura úspěšně na Marshallově středisku v Huntsville provedla statický zážeh spalovací komory, která vznikla kombinací dvou samostatných inovativních metod. „NASA boří hranice pokročilé výroby a snižuje výrobní čas i náklady na stavbu dílů raketových motorů,“ popisuje John Fikes, projektový manažer programu Low Cost Upper Stage-Class Propulsion a dodává: „Jsme nadšení z pokroku celého projektu. Ukázali jsme, že metoda Electron Beam Free Form Fabrication dokáže vytvořit plášť spalovací komory, který chrání vložku komory před tlaky, které se tu vyskytují.“

Implementace plánu dalších letů SLS Block 1

Před měsícem jsme v článku SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě informovali o plánu uskutečnit obě mise ze současné mobilní vypouštěcí plošiny pomocí raket SLS verze Block 1. Zatímco duben se nesl ve znamení formulace záměru, dne 18. května bylo vydáno rozhodnutí oba starty v této konfiguraci raket zajistit. Cílovým termínem pro první z obou startů je polovina roku 2022. Konkrétní mise pro tento start bude určena později na základě rizika a připravenosti projektu Europa Clipper.

ICON spojen s raketou

Specialisté z firmy Orbital ATK mají za sebou důležitý milník na cestě ke startu vědecké družice ICON (Ionospheric Connection Explorer). Její vypuštění na raketě Pegasus je momentálně plánováno na 14. června. Z fotografií, kterými se dnes společnost pochlubila, můžeme vyčíst, že ICON je již spojena s nosnou raketou a došlo i k instalaci aerodynamického krytu. Všechny tyto práce probíhají v Kalifornii na Vandenbergově základně, ale startovat se bude odjinud. Raketa Pegasus se připojí k nosnému letounu, který přeletí na Marshallovy ostrovy, konkrétně na atol Kwajalein, kde proběhne finální předstartovní příprava. Ze zdejší ranveje pak letoun odstartuje a v dostatečné výšce uvolní raketu Pegasus.