Štítek ‘NASA’

Svět nad planetou (81. díl)

Andy Thomas

Zatímco jeho dva ruští kolegové měli plné ruce práce s výstupy do volného prostoru, Andy Thomas poctivě odškrtával jednu položku svého vědeckého programu za druhou. Oproti svým předchůdcům, zejména Linengerovi a Foalovi, byl jeho pobyt na palubě Miru relativně prostý zásadních dramat, byť se přeci jen občas posádce tep zvednul. Například 26. února Andy cvičil na běhacím pásu v modulu Kristall. Když skončil cvičení a proplouval do základního bloku, jeho pozornost zaujal hustý dým, který se vznášel v interiéru základního bloku. Vycházel z jedné aparatury v Kvantu-1. Thomas zburcoval nic netušícího Musabajeva, který rychle zjistil, že na aparatuře jsou špatně nastaveny ovládací prvky a stroj se tak začal přehřívat. Velitel aparaturu rychle vypnul a ta po chvíli přestala generovat kouř. Přestože se jednalo o krátkou epizodu, dva aspekty nebylo možné brát na lehkou váhu. Prvním byla absence požárního poplachu. Požární hlásiče reagují na přítomnost kouře a přestože v základním modulu to vypadalo jako v kuřáckém doupěti, hlásiče jednoduše mlčely. Druhým aspektem byl vliv na posádku. Filtry klimatizace sice postupně zbavily atmosféru stanice nepříjemného zápachu, nicméně hodnoty znečištění vzduchu byly podle měření posádky velmi vysoké. Až tak vysoké, že jim řídicí středisko odmítalo věřit a začalo mít podezření na selhání analyzátoru. Jaké bylo překvapení všech přítomných, když byly po několika měsících odebrané vzorky staniční atmosféry analyzovány na Zemi a bylo zjištěno, že palubní analyzátor byl zcela v pořádku. Hladina oxidu uhelnatého několik dní po incidentu dvacetkrát převyšovala doporučenou bezpečnostní normu! Ani tato nepříjemná epizoda, jejíž následky posádka pociťovala ještě týden poté, však neměla vliv na plnění programu Andyho mise…

Kosmotýdeník 398 (27.4. – 3.5.)

Tento týden byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Od oznámení tří pilotovaných landerů pro Měsíc, až po vrcholící přípravy na pilotovaný let Crew Dragonu s posádkou. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat dronu, který má jako první létat v atmosféře Marsu. Ten dostal konečně jméno! V pravidelném souhrnu informací, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, se však podíváme i na přípravy mise DM-2, novou rampu pro raketu Electron, a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Co jsme se dozvěděli z tiskových konferencí o DM-2?

Předstartovní tiskové konference byly tradiční součástí amerických pilotovaných misí. Poslední však proběhla před téměř devíti lety – před startem posledního raketoplánu na misi STS-135. Prvního května však NASA uspořádala rovnou několik tiskových konferencí – jde o neklamnou známku toho, že se po velmi dlouhé době připravuje mise, při které Spojené státy opět vyšlou na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď. Na tiskových konferencích zaznělo několik zajímavých informací, které Vám v tomto článku zprostředukujeme.

Pilotované lunární landery – řešení pro program Artemis

Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že vybrala společnosti, se kterými byly po vyhodnocení návrhů podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla je tak NASA v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.

Nosič pro modul PPE

Podle oficiálního dokumentu by měl první modul stanice Gateway vynést Falcon Heavy. 1. května 23:55

NASA objednala motory pro SLS

Agentura uzavřela s firmou Aerojet Rocketdyne dohodu na dodávku 18 kyslíkovodíkových motorů RS-25. 1. května 22:50

ŽIVĚ: Série telekonferencí o misi DM-2

Vlevo Robert Behnken, vpravo Douglas Hurley - posádka mise DM-2.

Dnes máme 1. května – začíná tedy měsíc, na jehož konci by se Spojené státy měly dočkat obnovení schopnosti vynášet na oběžnou dráhu astronauty v amerických lodích na amerických raketách. Z dlouhodobého hlediska americké pilotované kosmonautiky jde o událost mimořádného významu a NASA si to moc dobře uvědomuje. Také náš web udělá vše pro to, aby náš informační servis odpovídal důležitosti této mise. Dnes bychom se měli dočkat celkem čtyř tiskových telekonferencí, které budou věnovány právě startu pilotované testovací mise DM-2. Jednotliví účastníci proberou přípravy na misi ze všech úhlů.

NASA vybrala pilotované lunární landery

Firmy Blue Origin (s partnery), Dynetics a SpaceX byly vybrány k vývoji a zkouškám pilotovaných lunárních landerů. Návrh firmy Boeing vybrán nebyl. 30. dubna 22:07

NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis

Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.

Svět nad planetou (80. díl)

Vnější příklop přechodové komory v Kvantu-2

Výstup do volného prostoru je pro všechny muže a ženy, kteří létají do vesmíru, vrcholem jejich pobytu za hranicemi atmosféry. A je lhostejné, zda dotyčný už někdy předtím kosmickou vycházku prováděl – i pro zkušené harcovníky je to skvělý pocit, který se nedá s ničím srovnat. Je tedy pochopitelné, že se každý na svůj výstup připravuje a těší. Stejně tak se 4. března 1998 těšili i Talgat Musabajev a Nikolaj Budarin, když ve skafandrech vstoupili do přechodové komory Kvantu-2, kde už v té době panovalo vakuum. K tomu, aby se dostali ven, bylo nutné odšroubovat deset pomocných svorek a následně pomocí velkého kola uvolnit deset hlavních zámků poutajících vnější příklop k rámu průlezu. Šlo to jako po másle: první svorka, druhá, třetí… Jenže když se dostali k poslední desáté svorce, nastaly komplikace. Svorka se ani za živý svět nechtěla nechat uvolnit. Když ji naposledy před dvěma měsíci utahovali Solovjov a Wolf, snažili se snížit míru úniku atmosféry skrze netěsnosti příklopu. A svorku utáhli tak, že si s ní nyní Musabajev a Budarin nevěděli rady. Snažili se svorku uvolnit k tomu určeným klíčem, jenže výsledkem jejich úporné snahy bylo pouze odlomení kloubu klíče, načež odlomená část odplula kamsi do nitra přechodové komory, kde ji kosmonauti ztratili z dohledu. Musabajev a Budarin tedy vzali jiný klíč, na který museli nejprve nasadit ořech potřebné velikosti. Ani tentokrát však neměli štěstí – po chvíli povolil příchytný mechanismus ořechu. Ani třetí klíč, který měli kosmonauti k dispozici, nedopadnul lépe. Musabajev s Budarinem mohli nyní maximálně pokrčit rameny, zakroutit hlavou a zklamaně se vrátit zpět do přístrojově-vědeckého úseku. Dnes se žádný výstup konat nebude…