Štítek ‘NASA’

Gateway (květen 2020)

Ve dnech 13. a 14. května se konalo zasedání Poradního výboru NASA pro pilotovaný průzkum a provoz, avizované v minulém dílu našeho seriálu. Na zasedání byly představeny podrobnosti z revidovaného plánu programu Artemis. Ačkoli některé kusé informace prosákly na veřejnost již dříve, oficiální dokumenty ze zasedání vnesly jasnější představu jak o vývoji a přípravě Gateway, tak o chystaném návratu na Měsíc. Připomeňme, že vyvíjená kosmická stanice Gateway bude určená k provádění vědeckých experimentů na vysoké oběžné dráze Měsíce, k podpoře pilotovaných expedic na Měsíc a jako zkušební platforma pro přípravu budoucích misí k Marsu.

Kosmotýdeník 400 (11.5. – 17.5.)

Právě vyšel čtyř stý Kosmotýdeník, který vás jako každý týden seznámí s tím, co zajímavého se stalo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes bude hlavním tématem dokoupení dalšího křesla v Sojuzu pro amerického astronauta – proč se tak stalo a kolik to bude NASA stát? V dalších tématech se podíváme například na odložený start malé čínské rakety Kuaizhou 1A, která byla uzemněna kvůli Koronaviru, nevynecháme ani přípravy na misi DM-2 a nachystané jsou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Svět nad planetou (82. díl)

Start mise STS-91

Pro muže a ženy na palubě raketoplánu Discovery, který se 2. června 1998 vznesl z rampy 39A Kennedyho kosmického střediska, začal momentem startu let, který pro každého z nich symbolizoval něco jiného. Pro velitele Charlieho Precourta to byla vzácná možnost navštívit už potřetí na pár dní stanici Mir. Pro pilota Dominica Gorieho to byla premiéra a čekala na něj smršť dojmů a nových pocitů, stejně tomu bylo u letové specialistky Janet Kavandi. Letový specialista Franklin Chang-Diaz startoval už pošesté, čímž se zařadil do vybraného klubu nejzkušenějších lidských bytostí v tomto směru. Pro Wendy Lawrence byl start STS-91 začátkem konce hořkosládké anabáze. Během ní měla původně strávit na palubě Miru čtyři měsíce, když však vnější okolnosti tento plán zhatily, dostala jako svého druhu odškodné nominaci na dva lety raketoplánu, které mířily právě k této stanici. Poslední osobou na palubě vzlétajícího raketoplánu Discovery byl veterán tří letů, z toho dvou dlouhodobých. Pohříchu však k těmto misím startoval z rampy na kosmodromu Bajkonur v dobách, kdy Sovětský svaz a USA byli zapřísáhlými nepřáteli. Navíc od jeho posledního letu uplynulo již osmnáct let. Zástupce šéfkonstruktéra korporace Energija a manažer ruské části programu Shuttle-Mir Valerij Rjumin se vracel do vesmíru, aby provedl osobní inspekci stanice Mir a svou přítomností uzavřel tuto významnou kapitolu spolupráce dvou kosmických mocností…

Pneumatiky pro Mars

Jsou tam kameny i písek, občas nějaký kráter a navíc je tam i pěkná zima. Povrch Marsu je nehostinné místo, zvláště pak pro vozítka. Budoucí mise na Mars budou stále komplexnější a proto budou tito stále dokonalejší průzkumníci potřebovat nové technologie, aby mohli lépe prozkoumat historii rudé planety. Jednou z těchto nových technologií je inovativní pneumatika vyvíjená na Glennově středisku, která používá slitiny s tvarovou pamětí SMA (shape memory alloys). Pneumatiky vyrobené z těchto materiálů schopných měnit tvar nabízí mimořádnou výdrž, protože se jejich tvar přizpůsobí terénu – v tom je největší rozdíl oproti aktuálním tvrdým kolům. Nové materiály se přizpůsobí i špičatým kamenům, takže nedojde k jejich probodnutí. A aby toho nebylo málo – dají se navrhnout tak, aby umožnily hladší jízdu. Fungují totiž i trochu jako tlumiče, které tak zvládnou ochránit systémy v těle roveru.

Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Sbalený rover Perseverance

Konec dubna byl pro tým starající se o rover Perseverance opravdu mimořádně nabitý. Není to tak dávno, co jsme se na našem webu věnovali připojení technologického demonstrátoru dvourotorového solárně poháněného vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 9. dubna. Další milník následoval 14. dubna, kdy byl na Kennedyho středisku na dvou přístrojích roztočen sestupový stupeň plně natankovaný 400 kilogramy hydrazinu, který zde bude fungovat jako jednosložková pohonná látka. Účel otáčení byl stejný jako před několika týdny v případě samotného roveru – přesně určit těžiště a případně vyvážit tuto konstrukci.

Povrch Europy v mimořádně ostrých snímcích

Povrch Jupiterova měsíce Europa je tvořen pestrou směsicí útvarů včetně hřebenů, pruhů, zaoblených dómů a narušených prostor, kterým kosmičtí geologové přezdívají chaotický terén. Tři nově zpracované snímky ze sondy Galileo odhalují detaily těchto povrchových útvarů. Data ze sondy Galileo jsou stará více než 20 let, ale dnes mají vědci k dispozici moderní metody zpracování obrazu, díky kterým mohou i stará data poskytnout nové pohledy. Ty se mohou hodit, než k Jupiteru dorazí sonda Europa Clipper – ta má provést desítky průletů kolem tohoto měsíce, aby zjistila informace o oceánu pod povrchovou vrstvou ledu. Vědce zajímá, jak spolu tato prostředí reagují.

První dva moduly Gateway poletí najednou

V zájmu snížení rizik i nákladů se NASA rozhodla vypustit první dva moduly stanice Gateway na lunární dráhu pomocí jedné těžké rakety v roce 2023. Dříve se přitom počítalo se dvěma starty raket, a oba moduly by se spojily až u Měsíce. O novém přístupu informoval hlavní manažer pilotovaných letů agentury NASA, Doug Loverro. NASA zatím nevybrala konkrétní raketu, která by měla oba moduly vynést, nicméně takto rozměrný náklad by se vešel pod prodloužený aerodynamický kryt Falconu Heavy. Tuto zvětšenou verzi krytu SpaceX vyvíjí hlavně kvůli rozměrným nákladům americké armády, ale mohl by najít i další uplatnění.

Mastcam-Z – hlavní oči roveru Perseverance

Až americký rover Perseverance v létě odstartuje a v únoru příštího roku přistane na Marsu, půjde o velkou událost plnou premiér. Třeba takové kamery Mastcam-Z budou nejdokonalejším párem „očí“, jaký kdy lidstvo poslalo na Mars. Tento přístroj bude například disponovat zoomovacími schopnostmi nové generace, která má usnadnit tvorbu 3D snímků. Operátoři vozítka, kteří budou pečlivě plánovat trasu každé jízdy a každý pohyb robotické paže, si prohlédnou tyto 3D snímky pomocí speciálních 3D brýlí, aby mohli lépe vidět tvary marsovského terénu.

Natáčení filmu na ISS

Administrátor NASA, Jim Bridenstine potvrdil, že agentura spolupracuje s hercem Tomem Cruisem na možnosti natáčení filmu na ISS. 5. května 22:30