Štítek ‘NASA’

Kosmonautika v odlehčené formě

Dnešní článek bude tak trochu odlišný od těch, které na našem blogu většinou vycházejí. Každý den se Vám, čtenářům, snažíme přinášet aktuální zprávy z kosmonautiky, informujeme o nových objevech, technologických pokrocích, žel i o haváriích. Přesto bychom neměli zapomínat, že za všemi úspěchy a neúspěchy, za všemi raketami, sondami a vědeckými přístroji stojí lidé. Docela obyčejní lidé z masa a kostí, kteří jsou docela normální. Nejsou to chladně kalkulující roboti bez citu. Dnešní článek by tedy měl ukázat kosmonautiku v trochu odlehčenějším světle.

Bude ISON sólokaprem dekády? (část 2 – pozorování)

V předchozí části článku jsme se jak podívali na komety obecně, tak jsme se pokusili i zhruba načrtnout průlet ISONu periheliem s přibližným časovým nástinem. V této části se podívejme blíže na samotný průběh pozorování, především na konkrétní přístroje, jejichž pomocí se budou astronomická pozorování realizovat. Jestli bude současné pozorování průletu v něčem revoluční, tak to bude především v počtu observatoří a detektorů, ať už pozemních či kosmických, amatérských či profesionálních, které se na ISON budou v různé době zaměřovat. O takové technické výbavě se vědcům při posledním přiblížení Halleyovy komety mohlo jen zdát. Pojďme se proto na tento výčet podívat detailněji a vezměme to hezky popořadě.

Orion je pod proudem

Jednou z velkých událostí kosmonautiky příštího roku bude první letový test nové americké kosmické lodi Orion, která vyletí několik tisíc kilometrů nad naši planetu a pak se vrátí do atmosféry. Proto se této misi na našem blogu pravidelně věnujeme a informujeme o postupných pokrocích v jejích přípravách. Minulý týden Orion překonal další konstrukční milník, který jej o velký kus přiblížil ke startu, který by měl podle plánu přijít už za necelý rok.

Bude ISON sólokaprem dekády? (část 1)

Edmund Halley by žárlil. Od posledního přiblížení komety (pojmenované po svém objeviteli) v roce 1986 snad nebyla mediální pozornost více věnována žádnému bludnému cestovateli z periferie sluneční soustavy, než se tomu děje teď s před více než rokem objevenou kometou C/2012 S1 ISON. A o to víc se k tomuto úkazu upíná pozornost profesionálů i laiků po zklamání z přehnaných očekávání první letošní komety C/2011 L4 PanSTARRS. Tak se to totiž s kometami bohužel má. Čekáte s otevřenou náručí a ono nic. A naopak – z nepovšimnuté události se může za pár měsíců stát nádherná podívaná. Proradné vlasatice s nepravidelnými drahami nám často připravují nejedno překvapení. Pojďme se na ně teď společně podívat.

JUNO prekonala problémy

Počas preletu americkej sondy okolo Zeme v nedeľu 9. októbra sa vyskytli problémy. JUNO sa desať minút po najväčšom priblížení 573,4 km nad Indickým oceánom uložila do bezpečnostného módu a od tej chvíle komunikovala už iba v morzeovke. Riadiace stredisko zostalo v šoku, pretože sa malo pokračovať vo vysielaní signálov. Prelet okolo Zeme bol totiž veľmi dôležitou a citlivou záležitosťou.

Poslední přípravy před cestou k Marsu

O budoucí oběžnici Rudé planety, americké sondě MAVEN se v posledních týdnech mluvilo především v souvislosti s platební neschopností Spojených států Amerických. Hrozilo totiž, že se vinou těchto politických tahanic propásne startovací okno k Marsu. Sonda nakonec po dvou dnech čekání dostala tolik potřebnou výjimku, lidé, kteří se o ni starali nemuseli na nucenou dovolenou a mohlo se pokračovat v přípravách na blížící se start. Krize navíc včera skončila a vše se pomalu vrací do starých kolejí. V dnešním článku se na přípravy sondy MAVEN podíváme z trochu techničtějšího hlediska.

Další využití pro superraketu

Nejsilnější raketa v historii lidstva – americká SLS. Nejenže zatím ještě neletěla, zatím je jen v modelačních programech tvůrců, letový hardware se ještě vyrábět nezačal, přesto už stačila rozvířit velké emoce. Velká část fanoušků kosmonautiky ji vnímá jako důležitý posun vpřed, jako stroj, který může lidstvu otevřít nové možnosti. Ovšem najdou se i odpůrci, kteří prohlašují, že celý program rakety vznikl jen na politickou objednávku bez ohledu na reálnou využitelnost.

Když sonda prospí rande se Zemí

Juno byla hlavní bohyně starověkého Říma (její jméno v antickém Řecku bylo Héra) – královna bohů, ochránkyně žen a manželství. Stejně jako Jupiter (římská obdoba řeckého boha Dia) měla možnost dštít blesky. Bůh Jupiter byl velký záletník a nebylo prý hezky vypadající bohyně, kterou by nesváděl. Uměl kolem sebe vytvořit hustou mlhu, aby jeho činy zůstaly skryty, ovšem jeho žena, bohyně Juno, dokázala přes tyto závoje prohlédnout a  odhalit jeho činy.
Jde tedy o příznačný název pro sondu, jež nám má odhalit tajemství největšího plynného obra naší sluneční soustavy.

Malcolm Scott Carpenter (1925- 2013)

M. S. Carpenter

Ve čtvrtek proběhla světem smutná zpráva. Vinou komplikací po mrtvici, kterou utrpěl koncem září, zemřel americký astronaut a akvanaut Malcolm Scott Carpenter. Odešel člen legendární sedmičky Mercury a čtvrtý Američan, který nahlédl za práh vesmíru. Z původního oddílu amerických astronautů tak zbývá již jen John Glenn. Přestože Carpenterův život nebyl prostý problémů a zakopnutí, patřil k pionýrům dobývání kosmu a na jeho práci mohly stavět další generace astronautů a kosmonautů.

Kosmotýdeník 55. díl (30.9. – 6.10.2013)

S nedělí přichází i pravidelný kosmotýdeník, který pro vás opět zmapoval, to nejzajímavější, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Tento týden je situace dost komplikovaná neschválením federálního rozpočtu USA a z toho plynoucích následků. Nicméně se můžete těšit na několik informací o výročí NASA, které oslavila prvního října. Dále je pro vás připravená zpráva o navedení sondy LADEE na orbitu Měsíce a dnes poněkud netradičně bude kosmotýdeník zakončen zajímavou informací z Plzně, kde se v polovině září projednával rozpočet NASA. Přeji příjemné čtení.