Štítek ‘NASA’

Jak přesně funguje vrták u Curiosity?

Možná Vás to už také napadlo – vozítko Curiosity disponuje vrtákem pro odběr vzorků v hloubce několika centimetrů pod povrchem kamenů. Jak ale tento systém funguje? Je to obdoba běžné vrtačky? Video z YouTube kanálu SmarterEveryDay nám ukáže, jak pracuje nejen samotná vrtačka, ale i to, jaká je další cesta odvrtaného materiálu. A pozor – podíváme se do JPL, kde si hýčkají technologický demonstrátor roveru, na kterém např. zkouší nové programy, než je pošlou na Curiosity. Tohle zařízení se oficiálně jmenuje VSTB (Vehicle System Test Bed, ale pracovníci mu říkají “Maggie” – Markétka.

Kosmotýdeník 162. díl (19.10. – 25.10.2015)

Týden opět utekl jako voda a já doufám, že jste v tento výjimečně dvacet pět hodin trvající den připraveni si přečíst aktuální vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se podíváme, jak je na tom s testováním americká sonda OSIRIS-REx. Nad Tichým oceánem zuřil hurikán Patricia a díky tomu vznikly zajímavé snímky, na které se podíváme. Nevynecháme ani dění misí New Horizons a Dawn. Zavítáme také k Saturnu a poodhalíme odtajněné plány tajné vojenské vesmírné stanice, která měla létat v sedmdesátých letech. Přeji příjemné čtení a dobře prožitou prodlouženou neděli.

První pohled na SLS

Nová vizuální podoba rakety SLS

Nová americká raketa SLS umožní Spojeným státům opět posílat své kosmonauty do vesmíru – a dokonce dál, než kdy dříve. Jednou snad možná i k Marsu. Dnes jsme pro Vás připravili článek, který přináší základní informace o tomto nosiči. Ostřílení profíci se v tomto článku mnoho nových informací nedozví, ale náš blog se snaží dávat informace všem – i těm, kdo se v kosmonautice teprve pomalu rozkoukávají. Dnes Vám proto přinášíme dvě infografiky z dílny NASA, které přehledně ukazují, z čeho se bude nová superraketa skládat, ale i několik zajímavostí o jejích komponentech, které jste třeba nečekali. Věděli jste například, jakou rychlostí rotují turbočerpadla v motorech RS-25? Je to víc, než čekáte.

SLS má definitivně prověřené systémy

Tomu procesu se říká CDR – Critical Design Review a jde o mimořádně podrobnou analýzu všech systémů, které projekt potřebuje pro svou realizaci. Raketa Space Launch System (SLS) tímto důkladným rozborem prošla na výbornou. Analýza trvala 13 specializovaným týmům celých 11 týdnů. Během nich odborníci z NASA, ale i z odborných firem, které s projektem nesouvisí analyzovaly na tisíc dokumentů a 150 GB dat. Výsledkem jsou jen drobné změny projektu. Aktuální CDR byl zaměřený pouze na nejslabší verzi rakety SLS s nosností 70 tun na nízkou oběžnou dráhu. Dokončení tohoto podrobného rozboru bylo klíčové pro další pokračování přípravných prací. Letový hardware se sice už vyrábí, ale stále je možné dělat drobné změny.

Hledač temné energie i cizích planet

Předpokládaná podoba dalekohledu WFIRST/AFTA

Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch. Kancelář NRO v roce 2012 usoudilusoudila, že dva téměř dokončené exempláře nebude používat a darovala je NASA. Ta tak stála před otázkou, jak s darem, který byl postaven někdy v devadesátých letech naloží.

Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)

Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.

Audiovizuální pohlazení od Scotta Kellyho

Scott Kelly se včera stal rekordmanem – překonal totiž rekord amerických astronautů v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze, kterou zatím držel jeho kolega Mike Fincke s hodnotou 382 dní. Pokud se Scott vrátí 2. března příštího roku, jak je plánováno, bude mít na svém kontě 522 dní (viz. náhledový obrázek tohoto článku). Při této příležitosti vzniklo video, které rekapituluje jeho misi. Ale nejde o nic obyčejného – autoři si na díle dali záležet, takže nakonec vznikl mimořádně povedený videoklip ke skladbě Speed of sound (rychlost zvuku) od skupiny Coldplay. Věřím, že zhlédnutí tohoto videa rozhodně nebudete litovat. Autorům se podařilo perfektně sladit obrazovou a zvukovou služku, takže výsledek působí téměř magicky.

Družice MMS stanovily rekord

Na začátku kosmonautiky bylo potřeba vyřešit mnoho problémů. Mezi nimi bychom našli i let dvou objektů ve formaci, což je nezbytným předpokladem pro spojení obou těles. Tento princip je dnes při letech zásobovacích lodí na ISS tak běžný, že jej ani nevnímáme. Přesto na starém dobrém letu ve formaci zbývá ještě hodně prostoru pro posouvání hranic. Jednou z výzev je zvyšování počtu objektů, které ve formaci letí. Čtyři družice amerického systému MMS zrovna teď přepisují historii, protože letí v doposud nejtěsnější formaci, jaké tento počet objektů kdy dosáhl.

Enceladus odhalil svůj působivý povrch

Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.

Poslední dva průlety kolem Enceladu

Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem “naposledy”. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!