Štítek ‘NASA’

Svařování Orionu se blíží do finiše

Před pár týdny jsme Vás informovali, že technici společnosti Lockheed Martin ve výrobní hale v New Orleans začali svařovat přetlakovou kabinu lodi Orion, která se v roce 2018 vydá k Měsíci. Celkem je pro sestavení kabiny potřeba sedm svarů, přičemž dnes již chybí pouze dva. Technici totiž právě dokončili spojování tří panelů, které tvoří kónickou sekci kabiny. Již brzy tak bude tato základní kostra Orionu dokončena. Pak ji čeká cesta na Kennedyho středisko, kde se podrobí kompletnímu dokončení.

Co všechno nás čeká před premiérou SLS?

Nová americká superraketa má v těchto dnech zhruba tři roky do startu – s misí označovanou jako EM-1 se počítá na listopad roku 2018. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho věcí. Od záchranného systému, přes loď Orion až po samotnou raketu SLS. Dílů je mnoho, zkoušek a úkolů ještě více, proto jsme se rozhodli sepsat tento článek, který se pokusí shrnout plány a termíny jednotlivých úkonů, které povedou k tomu, že Space Launch System poprvé zaburácí a dopraví nepilotovaný Orion k Měsíci.

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Zkušební servisní modul pro Orion

Jak již fanoušci kosmonautiky dobře vědí, Evropa dodá Spojeným státům servisní modul pro misi lodi Orion v roce 2018, kdy se tento stroj vydá k Měsíci. Tento servisní modul bude z velké části odvozen z osvědčené lodi ATV, která v minulých letech vozila zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Aby ale všechny systémy pracovaly správně, musí nejprve vzniknout testovací exemplář. V dnešním článku Vám proto přinášíme menší fotogalerii, která ukazuje, jak probíhaly práce na tomto neletovém, byť velmi důležitém exempláři.

Boeing nebude na ISS vozit zásoby

Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.

Jak Slunce očesává Mars

Americká sonda MAVEN byla vypuštěna v listopadu 2013 k Marsu s jediným hlavním úkolem – prozkoumat horní atmosféry Rudé planety a zjistit jejich složení i to, jak atmosféra reaguje na vnější vlivy – především pak na proud nabitých částic z naší nejbližší hvězdy zvaný Sluneční vítr. Sonda díky tomu podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy, které vedly k proměně původně teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout život, na dnešní chladný a suchý svět.

Kosmotýdeník 163. díl (26.10. – 1.11.2015)

Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Nejmladší kráter na Charonu?

Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. “Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,” ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.

Dawn zahájila finální sestup

Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.

ŽIVĚ: Kelly a Lindgren na kosmické procházce

Dva američtí astronauti mají před sebou výstup do volného prostoru, který by měl trvat šest hodin a 30 minut. Začátek výstupu je v plánu ve 13:10 SEČ. Přenos NASA TV začíná ve 12:45. Scott Kelly a Kjell Lindgren mají dnes spíše údržbářské úkoly. Čeká na ně třeba instalace tepelné izolace na experiment AMS, který hledá ve vesmíru temnou hmotu, promažou klouby staničnímu manipulátoru Canadarm2 a kromě jiného natáhnou i kabely, které budou nutné pro dokonalé obsloužení soukromých lodí, které budou na stanici za pár let vozit posádku. V našem dnenším článku máte možnost celý výstup sledovat živě pomocí vloženého přehrávače NASA TV.