Štítek ‘NASA’

Další odklad testu lodi Orion

Unikový test lodi Orion byl odložen prozatím na červenec. Zdroj 29. dubna 13:16

Kosmotýdeník 345 (16.4. – 28.4.)

Je nedělní poledne, tedy ideální čas podívat se, co všechno přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na vykoupání lodi Starliner od Boeingu. Při testu se zkoušelo nouzové přistání na vodní hladinu. Dozvíte se také, jak se postupy a nástroje pro vyzvednutí posádek z kosmických lodí standardizují. Dále se podíváme na statický zážeh centrálního stupně Falconu Heavy, Falconu 9, anebo na povrch planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Speciální izolace zrcadel JWST

Aby mohl Dalekohled Jamese Webba pozorovat vzdálené kosmické objekty v infračervené části spektra, musí být jeho přístroje ochlazeny na extrémně nízké teploty – tak nízké, že by na Zemi stačily nejen ke zkapalnění kyslíku, ale dokonce i k jeho ztuhnutí. Abychom byli konkrétní, tak třeba přístroj MIRI bude speciální „ledničkou“ ochlazován na 6,7 K, tedy necelých sedm stupňů nad absolutní nulou – pro lepší představu v nám známých jednotkách je to -266,45°C. Díky tomu budou senzory spolehlivě registrovat i slabé infračervené záření, které se jinak nazývá tepelné záření. Chlazení přístrojů jsme se již věnovali v samostatném článku, ale ani zrcadla nebudou ponechána kosmickému prostředí napospas.

Dočkáme se brzy raket s jaderným pohonem?

Jaderný motor Copernicus od NASA zdroj: neutronbytes.com

V posledním zákoně o federálních výdajích, který prošel Kongresem letos v březnu, a který obsahuje i kapitolu výdajů NASA, je trochu zastrčena “malá” položka 100 miliónů USD na vývoj jaderných raketových motorů. Podle sdělení NASA plánuje do roku 2024 demonstrační let takového motoru. Jaderný pohon – Nuclear Thermal Propulsion (NTP) je teoreticky mnohem účinnější než chemický pohon a může snížit podstatně letový čas i spotřebu paliva při letu např. k Marsu. To by přineslo snížení času stráveného astronauty v prostředí mikrogravitace i jimi přijatých dávek radiace. I nepilotované sondy by dosáhly s takovým pohonem svých cílů dříve a tím by se Sluneční soustava otevřela dalšímu zkoumání.

Náznak prvního marsotřesení zachycen!

Tomu se říká úlovek! Americká sonda InSight změřila proces, který může být prvním zaznamenaným marsotřesením v historii. Marsotřesení, tedy jakási marsovská obdoba pozemských zemětřesení byla vědeckou obcí dlouho diskutovaným fenoménem. Sonda InSight měla na tyto otázky přinést odpovědi a je fascinující vidět, že se jí daří plnit jeden z hlavních úkolů mise. Přístroj SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) umístěný na povrchu Marsu zachytil 6. dubna slabý seismický signál. Pro sondu InSight se tak 128. marsovský den (alias sol) na povrchu Rudé planety stal historickým momentem.

Míří NASA skutečně na Mars?

Ve Space News vyšel dne 18. dubna článek Jeffa Fousta “Independent report concludes that a 2033 human Mars mission is not feasible” (Nezávislá zpráva se závěrem, že mise na Mars v roce 2033 není proveditelná). Článek popisuje jak STPI (Science and Technology Policy Institute), podle pokynů NASA, použil za základ své zprávy strategii, kterou NASA předložila ve zprávě ‘Exploration Campaign’, která navrhuje pokračující využívání nosiče SLS, lodě Orion a vybudování stanice u Měsíce – Gateway ve dvacátých letech. Potom by měla následovat nová pilotovaná loď Deep Space Transport (DST), která by měla letět od Měsíce k Marsu a zpět. NASA kontraktovala STPI, aby splnila požadavek Kongresu vložený do zákona o financování NASA pro rok 2017 – připravit posouzení pilotovaného letu na Mars, který odstartuje v roce 2033. STPI svou zprávu uzavírá konstatováním, že termín mise na Mars v roce 2033 nemůže být realisticky stanoven (podle současných ani teoretických plánů NASA). Pro tento termín by musely být zahájeny testy kritických technologií v roce 2022, což je krajně nepravděpodobné. Analýza STPI ukazuje, že nejbližší možný termín pro pilotovaný oblet Marsu je rok 2037. STPI také odhadla celkové náklady potřebné pro misi v roce 2037 na 120,6 miliardy (tj, cca 6 současných ročních rozpočtu NASA), z toho odhadem 33,7 miliardy USD pro další vývoj SLS a Orionu a 29,2 miliardy USD pro DST.

Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům

Teleskop WISE

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Odklad Dragonu

NASA po dohodě se SpaceX oznámila odklad startu sedmnácté zásobovací lodě Dragon nejdříve na 30. dubna. Důvody souvisí s oběžnou dráhou stanice. 19. dubna 17:30

Christina Koch – z nováčka rekordmankou

Spekulovalo se o tom už několik týdnů, ale teď je to již oficiální – NASA se dohodla s ostatními agenturami na změně harmonogramu pilotovaných výprav. Do kosmu poletí Jessica Meir, Andrew Morgan si střihne prodloužený pobyt na stanici, stejně jako Christina Koch, která se navíc stane rekordmankou. Tato žena dorazila na ISS 14. března a podle nového plánu se má vrátit až v únoru 2020! Stane se tak držitelkou rekordu za nejdelší nepřerušený pobyt ženy na oběžné dráze. Toto prvenství zatím drží Peggy Whitson, která na přelomu let 2016 a 2017 pobývala na ISS 288 dní. Christina bude nejen součástí dříve plánovaných expedic 59 a 60, ale i 61 – a to vše při své první kosmické misi v životě! Jen o pár dní jí uteče celkový americký rekord, který drží Scott Kelly. ten na přelomu let 2015 a 2016 strávil na stanici 340 dní.

Gateway (duben 2019)

Viceprezident Spojených států amerických Mike Pence pověřil 26. března kosmickou agenturu NASA, aby urychlila plán příštího pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 již na rok 2024. Současně oznámil cílovou destinaci – jižní pól Měsíce. Proč právě jižní pól? Již v roce 2006 byla část valu kráteru Shackleton v bezprostřední blízkosti pólu vyhodnocena jako vhodné místo pro stavbu lunární základny. Splňuje totiž dva základní požadavky. Díky své vyvýšené poloze je po dobu 80 % lunárního dne osvícena Sluncem. To je výhodné pro generování solární energie. Druhou výhodou je bezprostřední blízkost trvale odstíněného kráteru s vysokou pravděpodobností výskytu vodního ledu. Administrátor NASA Jim Bridenstine následně oznámil, že projekt stavby stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce bude adaptován na podporu urychleného přistání lidí na Měsíci. Tým pod vedením Williama Gerstenmaiera dokončuje počáteční revizi původního plánu, který jsme popsali v březnovém dílu.