Až se poprvé při misi Artemis II budou astronauti vracet na zemi v lodi Orion, bude je při vstupu do atmosféry chránit tepelný štít kabiny před intenzivním žárem. Ale co se s tímto štítem stane, až loď zpomalí? Právě na tuto otázku hledají odpověď výzkumníci z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Využívají k tomu větrný tunel National Transonic Facility. Po misi EFT-1 došlo k několika změnám výrobního procesu tepelného štítu. Namísto jednoho velkého kusu je nyní štít tvořen menšími bloky, které ablativním procesem „odhořívají“ a při vstupu do atmosféry odnáší teplo pryč. Tyto úpravy konstrukce také změnily tvar zbylého štítu, který bude mít při přechodu do podzvukové rychlosti.

Příprava modelu Orionu na testy ve větrném tunelu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

„Tyto změny nepřináší do aerodynamiky velké rozdíly dokud nedosáhnete podzvukových rychlostí. Na celém štítu se ten rozdíl dá přirovnat k situaci, kdy voda teče přes oblázky nebo když je v proudu vody velký balvan,“ vysvětluje Karen Bibb, inženýrka podílející se na projektu a dodává: „Nový tvar mění proudění vzduchu, které se stává na okrajích štítu turbulentním. To může mít významný vliv na let stroje.“ Zkoušky ve větrném tunelu ukazují rozdíly aerodynamických tlaků na tepelném štítu, který už je lehce „odhořelý“ při podzvukových rychlostech. Probíhá zde také ověření správnosti databází aerodynamických modelů tepelného štítu pro Artemis I a získaná data poslouží k aktualizaci databáze první pilotované mise Orionu, tedy mise Artemis II.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lrc-2021-0926-h1_p_orion-000406.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lrc-2021-0926-h1_p_orion-000414.jpg