Štítek ‘Měsíc’

Gateway (říjen 2019)

V minulém dílu našeho seriálu popisujícího aktuální dění kolem příprav kosmické stanice Gateway, která bude vybudována na oběžné dráze Měsíce, jsme si připomněli, že po pohonném a energetickém modulu PPE (Power and Propulsion Element) byly zahájeny výrobní práce i na obytném modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Dnešní díl bude zaměřen na první pilotovanou misi na stanici. Start čtyřčlenné kosmické expedice Artemis III je plánován na srpen 2024.

Měsíc – příští výzva pro raketu Electron

Raketa Electron je v současné době hlavním hráčem na poli malých raket, které doručují lehké družice na nízkou oběžnou dráhu. Firma Rocket Lab nedávno oznámila, že se bude snažit o znovupoužitelnost prvních stupňů a tím inovace zdaleka nekončí. Podle aktuálního prohlášení firma cílí i na střední, geostacionární a dokonce i lunární oběžnou dráhu. Firma totiž na Mezinárodním astronautickém kongresu odtajnila své plány na rozšíření dosahu svých misí díky družicové platformě Photon, o které jsme na našem webu již psali. Raketa Electron funguje necelé dva roky a firma RocketLab se evidentně nechce spokojit s dosaženými výsledky. Střední, geostacionární i lunární oběžná dráha mají být dalšími cíli pro malé družice. Společnost chce schopnosti rakety Electron zkombinovat s družicovou platformou Photon, ke kterým má přibýt i vyhrazený dodatečný raketový stupeň. S jeho pomocí by měly být dosažitelné i natolik exkluzivní dráhy jako je NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit – dráha stanice Gateway), nebo librační centra L1 a L2 soustavy Země-Měsíc. I větší náklady by se tak mohly dostat do cislunárního prostoru včetně geostacionární dráhy.

NASA se poohlíží po lunárních skafandrech

Až v avizovaném roce 2024 otiskne do lunárního regolitu svou podrážku první žena a další muž, budou mít na sobě novou generaci skafandrů. Ty budou navrženy od začátku tak, aby umožnily astronautům pokročilou pohyblivost, která bude nezbytná k podrobnému výzkumu Měsíce. NASA momentálně pracuje na návrhu a vývoji nového skafandrového systému, který se označuje jako xEMU (Exploration Extravehicular Mobility Unit) a který by se měl používat na Měsíci v rámci programu Artemis. NASA také předpokládá, že tento návrh by měl být relativně snadno adaptovatelný i na jiné kosmické objekty.

Kosmotýdeník 366 (16.9. – 22.9.)

Máme za sebou další týden nabitý kosmonautickými událostmi, které vám nyní shrne tradiční týdenní seriál Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme do Jižní Korey, kde se rodí první jihokorejská družice Měsíce KPLO, která se však potýká s jistými potížemi včetně zvyšující se hmotnosti. Dále zamíříme do jižního Texasu, kde se prototyp lodi Starship dočkal výrazného pokroku ve své stavbě. Nevynecháme ani dění u planetky Ryugu a samozřejmě nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Gateway (září 2019)

Souběžně s využíváním Mezinárodní kosmické stanice je na příští desetiletí připravováno obnovení pilotovaných letů k Měsíci. Oblet Měsíce kosmickou lodí Orion s čtyřčlennou posádkou by se měl uskutečnit pod hlavičkou NASA již za tři roky. Následovat by měl turistický oblet Měsíce lodí Starship, připravovaný společností SpaceX v rámci projektu DearMoon. Nové kosmické lodě, použitelné pro lunární mise, chystá i Čína a Rusko. Na oběžné dráze Měsíce, tedy v kosmickém prostředí, které se velmi liší od prostředí na nízké oběžné dráze Země, bude umístěna připravovaná kosmická stanice Gateway. Ta se má stát finančně i logisticky udržitelnou infrastrukturou, podporující další průzkumné cíle. Stanice bude podporovat pilotovaný i robotický přístup na povrch Měsíce a sloužit k získání zkušeností potřebných pro budoucí pilotované lety k Marsu. V rámci zpětné vazby se k nám v komentářích pod články vrací myšlenky čtenářů o těch pravých pilotovaných kosmických letech, o nejvýznamnější události od Apolla a o tom, že v pilotované kosmonautice aktuálně není zajímavější téma než první kosmická stanice u jiného vesmírného tělesa.

Cubesat prověří dráhu stanice Gateway

NASA přidělila firmě Advanced Space z coloradského Boulderu 13,7 milionu dolarů na vývoj a provoz cubesatu, který bude umístěn na stejnou oběžnou dráhu kolem Měsíce jako chystaná stanice Gateway. Projekt CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) by se měl stát prvním lidským výtvorem na dráze označované jako NRHO (near rectilinear halo orbit) kolem Měsíce. Na této speciální dráze se bude cubesat otáčet s Měsícem podle toho, jak bude obíhat Zemi – v perilunu (nejnižší bod dráhy) bude jen 1600 km nad Měsícem, a v apolunu (nejvyšší bod) pak celých 70 000 km daleko.

Den otevřených dveří technologického srdce ESA

V posledních letech se stalo již velmi příjemnou tradicí, že se v první říjnovou neděli koná den otevřených dveří ve středisku ESTEC. Tento komplex budov u nizozemského města Leiden patří Evropské kosmické agentuře a slouží jako její technologické středisko. Jednou za rok tak má veřejnost možnost nahlédnout do tohoto areálu, kde se třeba kromě jiného testují evropské družice, než se vydají na kosmodrom. Členové naší redakce si ani letos nenechají tuto příležitost ujít a pokud chcete také nasát místní atmosféru, pak je tento článek určen právě Vám.

Kosmotýdeník 364 (2.9. – 8.9.)

Je nedělní poledne a vy správně očekáváte pravidelný týdenní souhrn událostí v kosmonautice. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměří v hlavním tématu na hurikán Dorian a jeho dopady na Kennedyho kosmodrom na Floridě. Podíváme se také na bohužel neúspěšné přistání indického landeru Vikram na Měsíci a nevynecháme ani další dění. Zavedeme vás třeba k místu přistání Sojuzu MS-14, který se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

SLEDUJEME: Indický pokus o přistání na Měsíci

Letošní rok můžeme bez přehánění nazvat Rokem Měsíce – už v prvních dnech roku 2019 se čínské sondě Chang’e 4 podařilo přistát na odvrácené straně Měsíce – jako vůbec prvnímu lidskému výtvoru. V dubnu jsme pak sledovali historicky první vstup soukromé (a navíc první izraelské) sondy na oběžnou dráhu Měsíce. Přistání se sice landeru Beresheet nepodařilo, ale i tak přinesla mise mnoho úspěchů. Nyní se dostává do hledáčku pozornosti Indie – její komplexní mise Chandrayaan-2 odstartovala 22. července a od té doby provedla několik manévrů, které ji dostaly z oběžné dráhy Země až na oběžnou dráhu Měsíce. Druhého září se od orbitálního modulu oddělil modul Vikram, který s pomocí dvou zážehů upravil svou dráhu a je připraven na přistání – toho bychom se měli dočkat už dnes večer a celou událost budeme v tomto článku sledovat formou psaného přenosu.

Kyslík z lunárního regolitu?

První stopu na Měsíci vytvořil Neil Armstrong, na této slavné fotografii je ovšem otisk boty Edwina Aldrina.

Odborníci z Kennedyho střediska chtějí vyvinout zařízení, které by tavilo lunární regolit, tedy jemný prach pokrývající povrch Měsíce, aby z něj vytvořilo kyslík. Pokročilé technologie pro zpracování místních zdrojů jsou nezbytné pro udržitelný lunární výzkum v rámci programu Artemis a uplatnění může najít i při cestách k Marsu. Tým kolem projektu GaLORE (Gaseous Lunar Oxygen from Regolith Electrolysis) již získal ocenění za vývoj tavicí technologie. Lunární regolit tvoří zoxidované kovy – například oxidy železa, křemíku či hliníku. GaLORE chce tento materiál ohřát na více než 1650 °C a následně do taveniny pustí elektrický proud. To způsobí chemické reakce, díky kterým se roztavený regolit začne dělit na kyslík a kovy.