Štítek ‘Mars rover 2020’

Kosmotýdeník 349 (20.5. – 26.5.)

Je tu opět nedělní poledne a s ním aktuální vydání Kosmotýdeníku. V 349. dílu se v hlavním článku podíváme do Indie, která již v červenci připravuje start lunární mise Chandrayaan 2, jenž má za cíl přistát u jižního pólu Měsíce a vysadit vozítko. Zajímavé jsou zejména vědecké cíle celé výpravy. V dalších tématech zamíříme do Číny, kde selhala jedna z raket, podíváme se na úspěšné dokončení testů motorů pro připravovanou loď Starliner od Boeingu a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Pošlete své jméno na Mars

NASA tentokrát tuto možnost nabízí u mise Mars rover 2020, která startuje příští rok. 21. května 23:55

Anténa nového amerického roveru

19. dubna vznikla fotka zachycující vysokoziskovou anténu nainstalovanou na tělo vozítka Mars 2020. 7. dubna 11:25

Přístroj pro výrobu kyslíku na Marsu

Přístroj MOXIE

Stavba vozítka Mars rover 2020 je v plném proudu a tak nás těší, že můžeme přinášet aktuální informace o tomto projektu. Někdo si může na první pohled říct, že je to v podstatě „jen“ trochu vylepšené vozítko Curiosity. Ale to by byl velký omyl. Celá mise sice vychází z odkazu nejdokonalejší laboratoře, jakou jsme zatím dostali na Mars, ale nese celou řadu unikátních prvků. Ať už mluvíme o schopnosti manévrovat během sestupu, nebo o vrtulníku, který bude součástí mise, nebo o tom, že jde o první krok k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Trochu ve stínu těchto fenomenálních inovací jsou samotné vědecké přístroje vozítka, což je určitě velká škoda. Třeba takový přístroj MOXIE, který si dnes ve stručnosti představíme může být klíčem k pilotovaným výpravám na Rudou planetu.

Kosmotýdeník 341 (25.3. – 31.3.)

Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Mars Rover 2020 úspěšně přistál – simulovaně

Osmnáctého února 2021 bude na Zemi několik lidí prožívat velmi napínavých sedm minut. Těch sedm minut se bude skrz atmosféru Marsu drát k povrchu MarsRover 2020. Jeho cílem bude přistát v kráteru Jezero. Přistávat bude bez přímého spojení se Zemí, od které jej bude dělit několikaminutové časové zpoždění. Mise bude přistávat podobně jako v roce 2012 vozítko Curiosity. Nejdříve horký vstup do atmosféry následován rozevřením padáku, následně odhození aerodynamického krytu, odhození horního krytu s padákem, krátký volný pád, načež se zažehnou motory nebeského jeřábu, který by měl na lanech zajistit dosednutí samotného vozítka měkce do cílové pozice. Lidé na Zemi se výsledek dozví až ve chvíli, kdy bude vozítko již několik minut stát na povrchu Marsu. A takovou operaci je třeba důkladně nacvičit ještě zde na Zemi. Na Marsu musí software a hardware dokonale pracovat autonomně.

Nový padák pro Mars pokořil rekord

padák na Marsu

V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.

Mars rover 2020 pomalu vzniká

Vizualizace Mars rover 2020

Má startovat už za necelý rok a půl, v červenci 2020, ale zatím jsme o jeho stavbě mnoho neslyšeli. Řeč je o novém americkém vozítku pro výzkum Marsu, které zatím nese obecný název Mars rover 2020. Nedostatek informací, fotek či dokonce videí ze stavby je však, zdá se, u konce. Jet Propulsion Laboratory nahrála na YouTube sotva dvouminutové video, na kterém můžeme vidět všechny hlavní prvky této mise – od přeletového prstence, přes sky-crane, aeroshell a tepelný štít až po samotné vozítko.

MAVEN se chystá na nové vozítko

MAVEN u Marsu

Už čtyři roky krouží kolem Marsu americká sonda MAVEN, která je určena ke studiu složení atmosféry rudé planety. Nyní začala upravovat svou oběžnou dráhu, takže se k planetě více přiblíží. Nejvyšší bod se během tohoto manévru sníží z výšky 6 200 na 4 500 kilometrů nad terénem. Důvod možná leckoho překvapí – sonda se chystá na přílet vozítka Mars rover 2020, do jehož startu stále zbývá necelý rok a půl. MAVEN by totiž měl u této mise fungovat jako záloha pro přenos dat mezi Zemí a povrchem Marsu. „MAVEN zatím udělal skvělou práci a naučil nás hodně věcí o tom, jak Mars ztratil svou atmosféru i o mnoha dalších věcech, které souvisí s lepším pochopením evoluce marsovského klimatu,“ popisuje Jim Watzin, ředitel Programu pro výzkum Marsu v rámci NASA a dodává: „Nyní jej chceme využít k dalšímu úkolu – aby pomohl komunikovat s připravovaným vozítkem a jeho nástupci.“

Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.