Štítek ‘Mars’

Obří letoun pomohl roveru Perseverance

Do startu amerického vozítka Perseverance k Marsu zbývají zhruba dva měsíce – nyní na floridský Mys Canaveral dorazila i raketa Atlas V, která vozítko vynese. A nutno říct, že šlo o transport svým způsobem mimořádný. První stupeň Atlasu V byl vyroben v Alabamě ve městě Decatur, kde má firma United Launch Alliance výrobní závod. Transport na Floridu ale nezajistila loď jako obvykle, ale letadlo! 32 metrů dlouhý stupeň byl naložen do transportního letounu Volga-Dněpr Antonov AN-124-100. Těžkotonážní letoun byl cenným nákladem naložen na letišti v Huntsville a 18. května přistál na ranveji Mysu Canaveral.

Testy, které prověřily rover Perseverance

V roce 2019 vzniklo na celém světě více než 92 milionů motorových vozidel – NASA v minulém roce postavila vozítko jediné. Rozdíl je ale v tom, že zatímco těch 92 milionů dopravních prostředků bude brázdit cesty necesty na Zemi, rover Perseverance se má pohybovat po Marsu. Rover, který bude jezdit po neupraveném terénu je proto jedinečný a to samé můžeme říct i o zkouškách, které měly prověřit, zda je na takový úkol připraven. Dnes si posvítíme jen na některé provedené okruhy testů a těšit se můžete i na některé materiály, které NASA zveřejnila vůbec poprvé.

Pneumatiky pro Mars

Jsou tam kameny i písek, občas nějaký kráter a navíc je tam i pěkná zima. Povrch Marsu je nehostinné místo, zvláště pak pro vozítka. Budoucí mise na Mars budou stále komplexnější a proto budou tito stále dokonalejší průzkumníci potřebovat nové technologie, aby mohli lépe prozkoumat historii rudé planety. Jednou z těchto nových technologií je inovativní pneumatika vyvíjená na Glennově středisku, která používá slitiny s tvarovou pamětí SMA (shape memory alloys). Pneumatiky vyrobené z těchto materiálů schopných měnit tvar nabízí mimořádnou výdrž, protože se jejich tvar přizpůsobí terénu – v tom je největší rozdíl oproti aktuálním tvrdým kolům. Nové materiály se přizpůsobí i špičatým kamenům, takže nedojde k jejich probodnutí. A aby toho nebylo málo – dají se navrhnout tak, aby umožnily hladší jízdu. Fungují totiž i trochu jako tlumiče, které tak zvládnou ochránit systémy v těle roveru.

Mastcam-Z – hlavní oči roveru Perseverance

Až americký rover Perseverance v létě odstartuje a v únoru příštího roku přistane na Marsu, půjde o velkou událost plnou premiér. Třeba takové kamery Mastcam-Z budou nejdokonalejším párem „očí“, jaký kdy lidstvo poslalo na Mars. Tento přístroj bude například disponovat zoomovacími schopnostmi nové generace, která má usnadnit tvorbu 3D snímků. Operátoři vozítka, kteří budou pečlivě plánovat trasu každé jízdy a každý pohyb robotické paže, si prohlédnou tyto 3D snímky pomocí speciálních 3D brýlí, aby mohli lépe vidět tvary marsovského terénu.

Kosmotýdeník 398 (27.4. – 3.5.)

Tento týden byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Od oznámení tří pilotovaných landerů pro Měsíc, až po vrcholící přípravy na pilotovaný let Crew Dragonu s posádkou. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat dronu, který má jako první létat v atmosféře Marsu. Ten dostal konečně jméno! V pravidelném souhrnu informací, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, se však podíváme i na přípravy mise DM-2, novou rampu pro raketu Electron, a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Marsovská sonda z UAE je na kosmodromu

Odborníci z Kosmického střediska Mohammeda bin Rasheda (MBRSC) ve Spojených arabských emirátech postavili sondu pro průzkum Marsu známou pod anglickým názvem Hope. Její originální pojmenování v arabštině zní Al Amal, ale význam je v obou případech stejný – Naděje. Nyní byla tato sonda transportována do Japonska na kosmodrom Tanegašima. Tady podstoupí předstartovní kontrolu a následně začnou přípravy na její start na raketě H-IIA. Startovní okno se otevře 14. července a přílet první sondy z UAE k rudé planetě přijde v roce 2021, tedy v roce, kdy si tento stát připomene 50. výročí svého založení.

Zpřesnění návrhu pro raketu startující z Marsu

Po letech studií, zkoušek a průzkumů v rámci přípravy na začátek mise Mars Sample Return (MSR) v roce 2026 udělala NASA významný pokrok. Stanovila, že pro doposud nerealizovaný odlet vzorků z povrchu Marsu použije nosnou raketu s tuhými pohonnými látkami. Tato malá raketa nese označení MAV (Mars Ascent Vehicle) a bude hrát klíčovou roli při misi MSR, kterou společně připravují agentury NASA a ESA. Prvním článkem tohoto řetězce misí bude americké vozítko Perseverance, které má Zemi opustit v polovině letních prázdnin. Perseverance nasbírá jádrové vzorky marsovských hornin a uloží je do trubiček, které v budoucnu vyzvedne jiný rover, jehož start přijde nejdříve v roce 2026.

Operátoři řídí Curiosity ze svých domovů

Některé pracovní povinnosti se dají během epidemie koronaviru řešit pomocí mailů či telekonferencí. Ale řídit z domova rover na Marsu? I to je možné. 20. března 2020 nikdo z týmu roveru Curiosity nevstoupil do areálu JPL, kde má projekt své sídlo. Vůbec poprvé se tak všechny činnosti vozítka plánovaly doslova na dálku. O dva dny později byly připravené pokyny poslány na Mars, kde je rover podle očekávání vykonal – šlo o odběr vzorku z lokality Edinburgh s pomocí vrtačky. Operátoři už několik týdnů předtím tušili, že možná budou muset změnit svůj systém práce. Jejich monitory, sluchátka a další vybavení byly připraveny, aby si je zaměstnanci mohli vzít s sebou domů.

Čína mieri na Červenú planétu

Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto
planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa, že sonda bude vcelku na orbite Marsu do apríla. Tento čas sa využije hlavne na snímanie vopred zvolených pristávacích oblastí pre lander s roverom pomocou dvoch kamier.

Provoz Mars Express za časů epidemie

V rámci současné epidemiologické situace je lidem doporučováno, aby co nejvíce pracovali z domova a omezili kontakt s ostatními, což má snížit šíření koronaviru. Přesně před týdnem, 16. března, na tento systém přistoupila i většina zaměstnanců ESA. Jenže co to znamená pro 17 let starou sondu Mars Express na oběžné dráze rudé planety? Většina misí má možnost uložit sondu v případě potřeby do tzv. bezpečného režimu. V něm je sonda na stabilní dráze a všechny systémy, které nejsou životně důležitém, jsou vypnuté. Jenže pokud by Mars Express zůstala v tomto režimu delší dobu, nebylo by to pro ni bezpečné.