Štítek ‘led’

Evropsko-ruská sonda u Marsu přináší první objevy

Nové důkazy o vlivu nedávné celoplanetární prachové bouře na vodu v atmosféře Marsu a překvapivá absence metanu – to jsou dva ze tří hlavních pilířů objevů, které evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) učinila během prvního roku své vědecké fáze. Dvě studie zveřejněné ve specializovaném časopise Nature byly prezentovány i na tiskové konferenci ve Vídni na zasedání Evropské geofyzikální unie. Třetí studie pak pochází z ruské části projektu a může se pochlubit tím, že jde o dosud nejdetailnější mapu rozložení vodního ledu nebo vodou nasycených podpovrchových minerálů na Marsu v celé historii. V tomto článku se na všechny nové poznatky podíváme podrobněji – opět se ukázalo, že i když je Mars nejprozkoumanější planetou vůbec (hned po Zemi samozřejmě), tak nás stále dokáže něčím překvapit.

Kosmotýdeník 327 (17.12. – 23.12.)

Týden odkladů, ale i týden startů. Předvánoční čas v kosmonautice rozhodně neznamenal klid, ale tak jako jsme my krvelačně sháněli poslední propriety pro oslavu svátku klidu a míru, rakety se odkládaly a střílely do vesmíru jako na běžícím pásu. Ony se tedy více odkládaly, než startovaly, ale tak už to bývá. Vítám vás u dalšího vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde si shrneme nejzajímavější události z kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Na začátek se podíváme na jeden ledový kráter na Marsu, kterým se oslavilo patnáctileté výročí jedné sondy. V dalších zprávách se podíváme jak na přistání Sojuzu MS-09, tak i na sondu InSight. Přeji vám dobré čtení a příjemnou a klidnou zlatou adventní neděli.

IceSat 2 s neskutečnou přesností prozkoumá ledovce

V březnu dosahuje ledová pokrývka arktických moří největší rozlohy, ale letos je ledu méně, než je obvyklé. „Schází“ plocha, která je srovnatelná s rozlohou Texasu a Nového Mexika, nebo pro Evropany Francie a Německa dohromady. V tomto případě hrají při výzkumu velkou roli satelity, které odhalují, jak velké plochy oceánské hladiny pokrývá led. V tomto směru nás již brzy čeká velká změna – vědci se už teď těší na nasazení družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2, což se zkracuje na ICESat-2. Ta by měla pomáhat měřit mořské ledovce i ve třetím rozměru.

Na Plutu je led a “modré nebe”

Zmenšená verze dosud nejdetailnější barevné fotky Pluta.

Sonda New Horizons a Pluto nás nepřestávají překvapovat – variaci na tuhle větu jsme psali už mnohokrát, ale co jiného máme dělat, když nás každý týden odborníci zapojení do projektu zásobují tak zajímavými informacemi. Aktuální dávka novinek se věnuje objevu vodního ledu na trpasličí planetě a také barevnému tónu atmosféry. Opět si neodpustím poznámku, že ještě před pár měsíci jsme Pluto znali pouze jako tečku o několika málo bodech. Plným právem proto můžeme o aktuálním období mluvit jako o vědecké sklizni. V minulých hodinách se veřejnost seznámila s prvními barevnými snímky atmosféry, nebo spíše přesněji mlženého oparu nad Plutem. Fotky ze sondy New Horizons ukazují, že tento plynný obal má poměrně intenzivní namodralou barvu. “Kdo by býval čekal, že v Kuiperově pásu uvidíme modrou oblohu? Je to úžasné!” nešetřil chválou Alan Stern.

Rosetta objevila led na kometě

Rosetta opět dokázala svou velkou kvalitu a nedocenitelný význam při studování komet. Na podrobných snímcích jádra se podařilo objevit více než sto míst, kde je vidět odhalená vrstva vodního ledu. Momentálně sice sonda krouží asi 200 kilometrů od jádra a sbírá globální data o chování komety během přibližování ke Slunci, ale v době, kdy kometa ještě nebyla tak blízko ke Slunci a její povrch byl klidnější, mohla podnikat i blízké průlety. Při nich se činila hlavně detailní kamera OSIRIS. Právě její fotky posloužily k aktuálnímu objevu, který byl publikován jako studie v časopisu Astronomy & Astrophysics.

Gravitační anomálie na Titanu

titan_nahled zdroj:nasa.gov

Titan je zatím jediným dalším tělesem kromě Země, na kterém probíhá koloběh kapaliny. Obíhající kapalinou není však voda, nýbrž kapalné uhlovodíky, které tvoří jezera. Z nich se kapalina dostává do atmosféry. Nakonec zkondenzuje a spadne ve formě deště zpět na povrch. Tam pak může kromě doplnění hladiny stávajících jezer vytvořit jezera nová nebo se drobnější proudy mohou nakonec stéci do řek. O jejich objevu jsme vás informovali v prosinci 2012. Se vsakováním to mají však uhlovodíky velmi obtížné, neboť pod povrchem se nachází ledová krusta. Ta je již tvořena skutečně vodním ledem, který má při teplotě -180°C panující na Titanu tvrdost srovnatelnou s mnohými známými pozemskými nerosty. A led je tím činitelem, který nedávno zamotal hlavy vědcům.

Vodu z měsíčního kráteru? Ale jistě

Družice LRO

Z údajů, které shromáždil radar Mini-RF (Miniature Radio Frequency) sondy LRO, vědci usuzují, že se na stěnách kráteru Shackleton může nalézat nerovnoměrná vrstva vodního ledu. Sonda LRO, která od července 2009 zkoumá podrobně povrch Měsíce z jeho oběžné dráhy, zaznamenala další úspěch. Radar Mini-RF odhalil v trvale zastíněných stěnách kráteru Shackleton v oblasti měsíčního jižního pólu stopy vodního ledu. Ten by se měl nacházet pod povrchem. Proto byl na jeho detekci využit právě radar, který dokáže narozdíl od jiných, vesměs optických přístrojů na LRO, nahlédnout i pod povrchovou vrstvu měsíčního regolitu.