Štítek ‘Kosmonautika pomáhá’

Jak mohou družice pomoci při pandemii?

Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.

Družice Suomi NPP sleduje australské požáry

Zprávy v těchto dnech plní záběry masivních požárů, které sužují nejmenší kontinent. Místní podmínky vytvořené kombinací horka a sucha vedly ke vzniku neobvykle velkého množství jevů označovaných jako pyroCB (pyrocumulonimbus). Zjednodušeně řečeno jde o bouře vyvolané požáry. Jejich spouštěčem je stoupající horký vzduch promíšený s popelem, kouřem a spáleným materiálem. Jak tato hmota postupně chladne, vytváří mraky, které se chovají v podstatě stejně jako běžná bouřka – jen s tím rozdílem, že je nedoprovází žádné srážky.

Ultrazvuk na palubě ISS pomáhá odhalovat nová rizika pro zdraví astronautů

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují.

Kosmonautika pomáhá: Výzkum astmatu

Miliony lidí po celém světě trpí astmatem, ale možná se na konci tunelu objevuje světlo. Inovativní výzkum na oběžné dráze otevírá nové možnosti k porozumění procesům, které trápí pacienty trpící záněty dýchacích cest. Výsledky budou zaneseny do komplexního vývoje rychlých plicních vyšetření, která mají zlepšit kvalitu života nemocných – ať už jsou na Zemi nebo ve vesmíru. S každým nádechem a výdechem se opakuje cyklus, kdy naše tělo pohlcuje kyslík a zbavuje se odpadních produktů. Lidé s astmatem, zánětem plic, však navíc vydechují také oxid dusnatý. Lékaři měří množství této látky ve vydechovaném vzduchu, aby u pacientů diagnostikovali zánět plic a astma.

Kosmonautika pomáhá: Webbův teleskop pro dobrý zrak

O tom, že je kosmonautika užitečná, není mezi čtenáři našeho webu nutno pochybovat. Každý ví, že výzkum, které kosmické sondy dělají, posouvá naše znalosti vpřed. Nikdo také nepochybuje o tom, že některé činnosti či technologie by bez družic neexistovaly, nebo by fungovaly hodně špatně. Je však potřeba stále ukazovat konkrétní příklady užitečnosti letů do vesmíru. Je nutné dávat najevo, že i cesta může být cílem. Mnohdy je totiž družice či sonda užitečná ještě před svým startem, protože její technologie najde uplatnění i v běžném životě. Dnes vám přineseme jedno konkrétní a možná i trochu nečekané využití.

Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.

Otrokářství viděné z vesmíru

8_7 Speakers

Podle posledních odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) je na světě v současné době kolem 40 miliónů lidí drženo v porobě. Najít je je obtížné, vzhledem k tomu, že tito lidé jsou často skrýváni, zejména před dohledem jednotlivých států (i když existují i otrokářské státy). Doreen Boyd, docentka geografie na Univerzitě Nottingham, odhaduje, že známky o otrockých podmínkách asi jedné třetiny z nich jsou zjistitelné pomocí sledování z vesmíru (ať již to jsou trvalejší šrámy v krajině kolem cihelen nebo ilegálních dolů nebo obrysy přechodných táborů na zpracování ryb).

Pomohou astronauti astmatikům?

Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.

Výzkum na ISS – Plodnost, DNA a choroby

Před měsícem jsme vydali krátký článek věnovaný souhrnu činností astronautů na ISS. Z reakcí jsme zjistili, že se Vám tento formát líbí a proto jsme se rozhodli zavést nepravidelný seriál Výzkum na ISS, který čas od času ukáže, čemu přesně se astronauti na největší kosmické stanici v dějinách přesně věnují. Dnes se podíváme, jak to na stanici vypadalo v pátek 20. července. Posádka na ISS v tento den rozdělila svou činnost mezi široké spektrum úkolů – od studia plodnosti, přes výzkum mikroorganismů, až po obsluhu zařízení k hledání pokročilých možností léčby například Alzheimerovy choroby nebo cukrovky.

Sentinel pomáhá i pěstitelům rýže

V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.