Štítek ‘kosmické smetí’

Síť proti kosmickému smetí otestována

Kosmická loď Dragon vynesla v rámci zásobovací mise CRS-14 mnoho zajímavých experimentů, ale jedním z nejatraktivnějších kusů nákladu byl technologický demonstrátor RemoveDEBRIS, který měl vyzkoušet různé metody likvidace kosmického smetí. Ze zhruba stokilového zařízení se 16. září podle plánu uvolnil cubesat DebriSAT, který ve vzdálenosti sedmi metrů od mateřské družice nafouknul balón. Z útrob družice RemoveSat pak vystřelila síť vstříc cubesatu s balónem. Díky palubní kameře máme celou událost perfektně nasnímanou a vidíme, jak se konce sítě zamotaly kolem zachyceného objektu.

Družice, která nacvičí likvidaci kosmického smetí

Na palubě kosmické lodi Dragon, která před pár desítkami hodin dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici bylo velké množství zásob pro posádku a vědeckých experimentů. Nemalý prostor v hermetizované kabině pak zabírala družice RemoveDebris, přičemž její název prozrazuje její účel – likvidace kosmického smetí. Ne, že by tato téměř krychlová družice sama aktivně likvidovala vysloužilé družice a jejich úlomky, kterých kolem země krouží tisíce a tisíce, ale má v praxi vyzkoušet některé techniky, které vypracovali odborníci na Zemi.

ŽIVĚ: Bílý čáp odlétá

Dnes v 16:30 by mělo dojít k oddělení japonské zásobovací lodi HTV 6, která na stanici minulý měsíc dovezla kromě zásob i první várku nových baterií. Ty už jsou nainstalované na svých místech, japonská loď odváží devět starých baterií a astronauti už stačili i vypustit cubesaty, které loď přezdívaná Kounotori (bílý čáp) dovezla na stanici. Nyní tak může být od stanice uvolněna, což můžete živě sledovat v tomto článku prostřednictvím vysílání NASA TV. Ovšem mise této devět metrů dlouhé lodi po oddělení neskončí, bude na ni čekat ještě jeden důležitý úkol.

Keď padajú satelity

Blíži sa obdobie, keď sa s vrcholom aktivity meteorického roja Perzeíd môže každý milovník oblohy do sýtosti pokochať tzv. padajúcimi hviezdami. Tento jav spôsobený vstupom prirodzených kozmických telies do zemskej atmosféry už oddávna fascinoval a aj desil našich predkov. Avšak nie je meteor ako meteor a v súčasnosti už môžme pozorovať aj podobné, nemenej pôsobivé javy, ktoré si naši predkovia pred rokom 1957 nemali možnosť vychutnať. Od začiatku kozmického veku sme totiž do vesmírneho priestoru na obežnú dráhu okolo našej planéty poslali tisíce umelých objektov – či už družíc, rakiet alebo úlomkov kozmického odpadu. Značná časť týchto umelých obežníc sa skôr či neskôr do zemskej atmosféry navráti späť – čo môže byť prísľubom rovnako a často dokonca aj pôsobivejšieho ohnivého divadla, aké vzniká aj pri vstupoch prirodzených telies. A hoci sledovanie takého divadla je hlavne o šťastí, keď už sa zadarí, stojí to za to!

Nezničitelný satelit po zásahu smetím stále funguje

Družice WorldView 2 byla na oběžnou dráhu vypuštěna v říjnu 2008 a jejím úkolem bylo pod hlavičkou společnosti DigitalGlobe poskytovat detailní satelitní snímky různých míst na Zemi. Téměř tři tuny těžká družice se podle zprávy, kterou v úterý 19. července zveřejnilo středisko Joint Space Operations Center zodpovědné za monitorování kosmického odpadu, srazila s blíže neidentifikovaným objektem. Kolize vytvořila osm pozorovatelných úlomků nespecifikované velikosti. Zajímavé ale je, že satelit tuto událost přežil a i nadále funguje. Aby firma, která družici provozuje, prokázala, že mluví pravdu, zveřejnila snímek Oaklandu, který vznikl v úterý ve 23:34 SELČ, tedy několik hodin poté, co se podařilo objevit výše zmíněné úlomky. Firma ale zahájila vyšetřování, které by mělo odhalit, k čemu přesně mělo dojít.

Evropa za sedm let stáhne první kosmické smetí

Je zajímavé, že jen pár hodin po vydání našeho článku, který se věnoval prvním krokům k likvidaci kosmického smetí, vydala Evropská kosmická agentura článek, který přináší detailnější informace o projektu e.Deorbit, který jsme již na našem webu zmiňovali. S jeho vypuštěním se sice dříve počítalo na rok 2021 a nyní, pokud půjde všechno dobře, by se mohlo startovat o dva roky později. Půjde ale o historickou misi, protože pokud některá kosmická agentura nezrychlí v tomto směru vývoj, získá ESA primát za první stažení velkého kusu kosmického odpadu z oběžné dráhy.

První kroky k likvidaci kosmického odpadu

Že je kosmický odpad problém, se ví už dávno. I drobné úlomky se díky rychlostí několika kilometrů za sekundu mění v projektily, které dokáží vyřadit z provozu funkční satelity. Kosmické agentury už před lety zvolily pasivní ochranu – snaží se nenavyšovat počty kosmického smetí včasnou likvidací horních stupňů, nebo vysloužilých družic. Stále tu však jsou úlomky a vysloužilé družice, které mohou působit problémy. Na aktivní odstraňování těchto úlomků pracují všechny velké kosmické agentury, což je chvályhodné, ale na druhou stranu je potřeba říci, že tyto technologie mohou být v případě války snadno zneužitelné.

10 najničivejších explózii na orbite

Explózie, pri ktorých dochádza vo vesmíre k fatálnej deštrukcii satelitov a kozmických lodí sú často vďačnou témou sci-fi. Na zemskej orbite sú však nepríjemnou realitou, ktorej dôsledkom nemusí byť len strata dôležitého a drahého satelitu, ale aj radikálny príspevok k nárastu kozmického odpadu s potenciálnou možnosťou budúceho ohrozenia ďalších satelitov, či dokonca pilotovaných kozmických letov. V tomto článku sa bližšie pozrieme na desať najničivejších explózii umelých družíc, ktoré sa odohrali na zemskej orbite.

Ohrozil Briz-M misi ExoMars?

Většina fanoušků kosmonautiky měla opodstatněné obavy při startu evropsko-ruské mise ExoMars na raketě Proton-M. Ta se poslední dobou potýká s velikými problémy se spolehlivostí. Všem se tedy značně ulevilo, když start proběhl přesně podle plánu a horní stupeň Briz-M poslal ExoMars po sérii zážehů na cestu k Marsu. Podle dostupných informací to ale vypadá, že celá mise byla ve velmi vážném ohrožení. Horní stupeň Briz-M totiž nejspíše explodoval krátce po oddělení sondy TGO s přistávacím pouzdrem EDM, pravděpodobně ještě předtím než stačil dokončit všechny úhybné manévry. Trosky po explozi se naštěstí vyhnuly sondě samotné, která nehlásí žádné známky poškození.

Explozivní déjà-vu – v hlavní roli Briz-M

Horní stupeň Briz-M

Jen pár dní uplynulo od vydání článku, ve kterém jsme se věnovali explozi horního stupně Briz-M, ke kterému došlo 16. ledna. Nyní přišla další nelichotivá zpráva. Středisko Joint Space Operations Center oznámilo, že má důkazy o explozi dalšího exempláře Briz-M. Ten v květnu 2012 pod hlavičkou společnosti ILS vynesl na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici Nimiq 6. Výpočty ukázaly, že k explozi mělo dojít už 22. prosince loňského roku v 17:00 SEČ +/- 1 minuta. V té době horní stupeň prolétal 10 750 kilometrů nad Brazílií. Sledovací stanice zachytily celkem devět úlomků, ovšem překvapivé je, na jak odlišných oběžných drahách se trosky pohybují. Nejde ani tak o výšku těchto drah – perigeum kolísá mezi 10 301 a 10 502 km, apogeum pak mezi 34 085 a 34 711 km, jako spíše o sklon oběžných drah. Ten je totiž od 12,04 do 12,17° vůči rovníku. Může se to zdát málo, ale změna oběžné dráhy je energeticky velmi náročný manévr. Experti proto usuzují, že impuls, který vedl k explozi byl velmi silný.