Štítek ‘Kanada’

OBRAZEM: Návrat Sojuzu MS-11

Třetího prosince loňského roku se z kosmodromu Bajkonur vydala kosmické loď Sojuz MS-11, které velel Rus Oleg Kononěnko a spolu s ním letěla Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques, pro které šlo o první kosmickou misi. Tato posádka po dobu několika měsíců pobývala na ISS sama. Vinou loňské nehody Sojuzu MS-10 byla expedice s číslem 58 pouze tříčlenná. V březnu se trojice dočkala návštěvy dalších tří kosmonautů a počet lidí na ISS se rozrostl na šest. V noci na dnešek našeho času přišel pro posádku Sojuzu MS-11 čas návratu. Po přesně 203 dnech, 15 hodinách a 16 minutách v kosmickém prostoru jejich mise skončila. Půl roku dělali vědu na ISS, přijímali různé kosmické lodě včetně prvního exempláře Crew Dragonu. Jejich mise byla úspěšně zakončena přistáním v kazašské stepi u města Džezkazgan.

Nová kanadská vesmírná strategie

Navdeep Bains, kanadský ministr pro vědu

Začátkem března kanadský ministr inovací, vědy a rozvoje hospodářství Navdeep Bains vyhlásil Národní vesmírnou strategii, která uznává význam vesmírného výzkumu pro Kanadu. Kanadská vláda se zavazuje k účasti na budování a provozu lunární stanice – Gateway. To tvoří základ pro Novou vesmírnou strategii pro Kanadu: Průzkum, představivost, inovace –  Exploration, Imagination, Innovation: A New Space Strategy for Canada. Tato strategie se snaží využít kanadské přednosti, jako je např. robotika, a podpořit postupující výzkum a inovace v oblastech, jako jsou umělá inteligence a biomedicínské technologie. Navíc napomůže přípravě nové generace na budoucí pracovní příležitosti. Iniciativa Mladý astronaut využije inspirační sílu kosmu k zaujetí mládeže pro vědu, technologie, inženýrství a matematiku, i pro další dovednosti a činnosti potřebné pro život a práci ve vesmíru.

Kanada se připojí k DSG

Kanada vyrobí pro vesmírnou stanici Deep Space Gateway robotickou paži Canadarm3. Zdroj 4. března 6:38

Konečně šestičlenná posádka ISS

Nehoda nosné rakety Sojuz-FG, ke které došlo 11. října při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10 s sebou přinesla poměrně nepříjemný logistický hlavolam. Jelikož se Sojuz MS-09 musel do konce prosince vrátit, musel do té doby odstartovat Sojuz MS-11, aby nemusela být stanice dočasně opuštěna. Vyšetřování ale probíhalo rychle, chybný senzor byl odhalen a úspěšně proběhlo i několik nepilotovaných startů raket Sojuz. V pondělí 3. prosince se tak mohla do vesmíru vydat loď Sojuz MS-11 s tříčlennou posádkou. Zajímavá byla třeba už jen tím, že šlo o 100. start do vesmíru v letošním roce, což je něco, co jsme nezažili za posledních 28 let! Loď se po šesti hodinách od startu spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí. V dnešním článku si představíme posádku, která na ISS stráví dalšího půl roku.

Kanada připravuje vylepšení ISS

Zařízení pojmenované DOC (Dextre-Operated Camera) už svým názvem ukazuje, že bude spolupracovat s manipulátorem Dextre, který se již na ISS několik let nachází. DOC má za úkol provádět vizuální inspekci ISS a hledat na jejím povrchu jakékoliv stopy a známky poškození. Kromě toho bude monitorovat přílety a odlety nejrůznějších zásobovacích lodí. Pokud se nic nepokazí, mělo by se toto zařízení o velikosti srovnatelné s mikrovlnnou troubou na stanici dostat v roce 2021.

Astronautka do vrcholné politiky

Kanadská astronautka Julie Payette (letěla na misích STS-96 a STS-127) se stala novou generální guvernérkou Kanady. Zdroj 13. července 11:56

Dva noví astronauti z Kanady

Joshua Kutryk a Jennifer Sidey se stali novými členy kanadského oddílu astronautů. Více informací o nich najdete v tomto článku. 1. července 22:12

Kanadský šíp končí jako reklamní poutač

Svého času to byl „černý kůň“ kosmických závodů o let soukromé lodi nad „magickou“ hranici jednoho sta kilometrů. Nebyla to jen mediální bublina: společnost Canadian Arrow (Kanadský šíp) byla považována za jednoho ze tří hlavních kandidátů v boji o Ansari X­Prize společně se Scaled Composites a Armadillo Aerospace. Firmu Canadian Arrow založili v roce 1999 podnikatelé Geoff Sheerin, Dan McKibbon a Chris Corke. Stalo se tak ve městě London v kanadské provincii Ontario. Jejich společným cílem bylo vyvinout dopravní prostředek pro suborbitální kosmické „vyhlídkové“ lety. Počítali s cenou jedné letenky ve výši zhruba čtvrt miliónu dolarů. Vytvořili koncept 16,5 m vysoké dvoustupňové rakety s třímístnou kabinou. Raketa svým tvarem velmi připomínala nacistickou V­2 (výška 14 m).

Kanada podpoří ISS do roku 2024

O tom, že ISS přežije rok 2024 se hovoří již několik měsíců. S návrhem přišla americká strana, Rusové ji nedávno schválili a nyní už se pouze jedná s menšími kontraktory – Evropou, Japonskem a Kanadou. Agentury mají na definitivní potvrzení čas do konce roku 2016. Evropa se již nechala slyšet, že se prodloužení životnosti stanice bránit nebude, Japonci se zatím nevyjádřili, ale Kanada dala jasné stanovisko. Zdejší kosmická agentura CSA se bude podílet na provozu Mezinárodní vesmírné stanice až do roku 2024.

Velký start pro Kanadu se blíží

Logo kosmické lodi Sojuz TMA-07M

Pokud bychom se v těchto dnech mohli podívat na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, zjistili bychom, že je tu opravdu hodně živo. Není se co divit – všechno se chystá na poslední pilotovaný let v roce 2012. Pro někoho možná běžná rutina, nicméně se klidně můžete vsadit, že minimálně občané jednoho státu k němu hledí s velkými očekáváními. Tou zemí je Kanada. Právě zástupce této země – Christopher Hadfield – bude na palubě lodi Sojuz TMA-07M, která míří vstříc ISS. A bude to právě Hadfield, kdo se za několik měsíců stane historicky prvním kanadským velitelem stanice. Společnost mu budou dělat ruský velitel lodi OSjuz Roman Romaněnko a americký kolega Thomas Marshburn. Celá trojice bude na ISS pobývat až do května příštího roku.