Štítek ‘Hubble space telescope’

Kosmotýdeník 403 (1.6. – 7.6.)

Máme tady další nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní. V dnešním Kosmotýdeníku se vypravíme opravdu daleko, když společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem nahlédneme nejdál, kam až jsme kdy viděli. Společně s tímto pohledem posuneme vznik galaxií zase o kousek do minulosti. V dalších tématech nás čeká například další součástka nového ruského metanového motoru, anebo ohlédnutí za významnými momenty mise Crew Dragonu při druhé demonstrační misi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nobelovy ceny za fyziku a kosmonautika

Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.

Dnešní výročí: legendární Hubble slaví 30 let

Uběhlo 30 let od startu nejznámějšího teleskopu světa. Výročí připomněl Tomáš Přibyl v netradiční přednášce. 24. dubna 7:00

Poslední návštěva Hubbleova teleskopu (2/2)

STS-125

V poledne toho dne stál na startovní rampě LC-39A Kennedyho kosmického střediska raketoplán Atlantis. Byl připraven ke startu na historickou misi – poslední návštěvu Hubbleova kosmického teleskopu. Zároveň se mělo jednat o poslední let raketoplánu jinam, než k Mezinárodní kosmické stanici. Naposledy k něčemu takovému došlo před 6 lety při tragickém letu Columbie, na jejíž palubě našlo svou smrt sedm astronautů. Atlantis ale na svůj velký den nebyl připraven sám. Kousek opodál na rampě LC-39B vyčkával Endeavour, jehož posádka poslední měsíce trávila nácviky na záchrannou operaci. Dva kosmické letouny připraveny ke startu – unikátní pohled, který nebyl k vidění každý den. Ostře sledovaná událost vzbuzovala zájem médií i široké veřejnosti. Aby také ne – byl to den, kdy se sedmička vysoce kvalifikovaných odborníků měla vydat zachránit legendární astronomickou observatoř a uvést ji do lepšího stavu, než byla při svém startu před téměř dvaceti lety. Hubble už na své poslední návštěvníky netrpělivě čekal.

Poslední návštěva Hubbleova teleskopu (1/2)

STS-125 Atlantis

Dnes je tomu přesně deset let od přistání raketoplánu Atlantis na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Nad Floridou tehdy už několik dní panovalo nevlídné počasí, během kterého bylo zakázáno s raketoplánem přistávat. Posádka nejprve dva dny čekala na oběžné dráze na vhodné povětrnostní podmínky, ale nakonec byl její návrat přesměrován na Mohavskou poušť, kde se nacházelo záložní místo přistání amerických raketoplánu. Kosmický letoun se přesně podle plánu snesl z nebes a pilotován jistou rukou velitele Scotta Altmana se blížil k letecké základně. 24. května 2009 přesně v 07:39:05 místního času se orbiter zastavil na ranveji 22 a tím byla ukončena mise STS-125 – mise, která se vůbec neměla uskutečnit.

Další Hubbleova kamera zlobí

Poté co se v lednu objevily problémy na kameře WFC 3 (Wide Field Camera 3) si nyní pozemní operátoři lámou hlavu nad vědeckým přístrojem Advanced Camera for Surveys (ACS). Tahle kamera totiž 1. března ve 2:31 našeho času přerušila svůj provoz po blíže nespecifikované chybě. Ta se objevila poté, co přístroj provedl rutinní restart. Zatím se zdá, že chyba není hardwarového rázu, ale že souvisí s programovým vybavením, které se správně nenahrálo. Rychle vznikl tým tvořený inženýry specializovanými na systémy tohoto přístroje, experty na letový software a letovými řídícími. Jejich úkolem je stáhnout a analyzovat informace o diagnostice přístroje. Odborníci, kteří již hledají příčinu selhání, by měli dále vypracovat plán na obnovu funkčního stavu.

Kamera Hubbleova teleskopu je zřejmě v pořádku

Kamera Wide Field Camera 3

Odborníci za NASA se přiblížili k návratu vědeckého přístroje WFC 3 (Wide Field Camera 3) do běžného provozu. Jeho služba byla přerušena 8. ledna a o týden později, tedy 15. ledna začal znovu fungovat. Osmého ledna krátce po poledni amerického východního času si software v útrobách kamery WFC 3 všiml úrovní napětí, které byly mimo bezpečně definovaný rozsah. Kontrolní systém zafungoval správně – po zaznamenání mimořádné situace převedl kameru do bezpečného režimu, při kterém přístroj nesbírá vědecká data a čekal na reakci pozemních specialistů.

Operátoři řeší problém s kamerou Hubbleova teleskopu

Scéna z IMAX 3D filmu natočená ve vesmíru z nákladového prostoru raketoplánu během servisní mise u Hubbleova vesmírného teleskopu.

Částečné omezení provozu amerických federálních agentur může zkomplikovat snahy o řešení nedávno objeveného problému. Ten se týká jednoho z hlavních vědeckých přístrojů Hubbleova teleskopu. Specialisté jsou ale optimističtí a věří, že se kameru podaří vrátit do běžného provozu, kdy bude sbírat cenná vědecká data. Přístroj Wide Field Camera 3 je ve své podstatě zodpovědný za téměř polovinu vědeckých pozorování. Od úterka 8. ledna je však mimo provoz kvůli softwarově objevené závadě v elektronickém systému jednoho ze dvou pozorovacích kanálů. Konkrétně se jedná o kanál zodpovědný za sledování v ultrafialové a viditelné části spektra. Kanál sledující v infračervené části spektra je podle všeho nedotčen.

Hubble má problém s kamerou

Přístroj Wide Field Camera 3 nainstalovaný v roce 2009 přestal fungovat. Příčina a řešení se hledají, teleskop nadále používá zbylé tři přístroje. 9. ledna 12:20

Hubble se pomalu vrací do služby

V minulých dnech udělali inženýři NASA významný pokrok při korekcích záložního gyroskopu Hubbleova teleskopu, který nesprávně hlásil extrémně vysokou úroveň otáček. Tento gyroskop musel být aktivován poté, co teleskop vstoupil do nouzového režimu, když mu 5. října selhal jeden z aktivních gyroskopů. V minulých dnech se podařilo otáčky záložního gyroskopu snížit a nyní jsou již v tolerovatelném rozmezí. Vstupu vlajkové lodi kosmické astronomie zpět do provozu tak brání už jen dodatečné zkoušky. Ty ověří, zda je celý systém schopen fungovat spolehlivě.