Štítek ‘gravitační síly’

Sledování vody z vesmíru: GRACE-FO

GRACE-FO

Pozorování planety Země a zejména studium klimatu je jedním z hlavních úkolů současné kosmonautiky. Ať chceme nebo ne, ať už si to uvědomuje či nikoliv, i drobné změny v klimatu mohou mít dalekosáhlé globální následky, které se ve výsledku odrazí nejen na stavu naší planety, ale také na způsobu, jakým funguje naše společnost. Zemské klima je velmi úzce spjato s vodou, jejím pohybem a výskytem na různých místech planety ve všech skupenstvích. Pokud tedy chceme porozumět dlouhodobým změnám klimatu a jeho vývoji, zcela logicky musíme sledovat zemské vodstvo a pohyby vodních mas. A právě toto pozorování je hlavním úkolem dvojice sond označovaných jako GRACE-FO, které se zaměřují na studium gravitace naší rodné planety. Ptáte se, jak voda souvisí s gravitací? To už se dozvíte ve videu v tomto článku.

ESA – 20. díl – Formule 1 na oběžné dráze

GOCE

Ačkoli se valná většina hmoty zemské atmosféry nachází pouhých několik kilometrů nad povrchem naší planety, její nejřidší vrstvy sahají stovky kilometrů vysoko. Stopy plynného obalu Země dokonce dokážeme detekovat i několik tisíc kilometrů nad povrchem. Tento fakt přímo ovlivňuje použitelnost satelitů na nízkých oběžných drahách. Mnohé družice se totiž potřebují dostat co nejblíže k zemskému povrchu kvůli maximalizaci rozlišovacích schopností palubních přístrojů. Na druhou stranu by ale měly zůstat raději co nejvýš, aby je ojedinělé částice atmosféry nebrzdily a nesnižovaly tak jejich rychlost a tím pádem i oběžnou dráhu. Mezi těmi nejníže pohybujícími se oběžnicemi Země zaujímá speciální místo jeden rekordman. Družice, která vypadá zcela jinak než všechny ostatní. Družice, jejíž design využíval některé prvky letadel. Družice, která se pohybovala na samotné hranici zániku – evropský průzkumník zemského gravitačního pole GOCE.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko je kontaktním binárním tělesem

Je tomu už víc než rok, co nám kometa 67P naservírovala nečekané překvapení. Jak se sonda Rosetta přibližovala k jádru, a palubní kamery začínaly rozeznávat první detaily (z počátku o velikosti několika pixelů), bylo jasné, že Čurjumov-Gerasimenko není fádní víceméně sférický kosmický valoun. Čekání na další nově uveřejněné snímky agentury ESA připomínalo hysterii fanoušků nejúspěšnějších současných internetových a televizních seriálů. Čeho se dočkáme příště? Prakticky od úplného počátku, kdy nám rozlišení umožnilo pozorovat větší detaily, bylo zřejmé, že tělo komety je daleko členitější než nejdivočejší sny odborníků pro výzkum meziplanetární hmoty. Původ a vývoj jejího jádra provázely rozvášněné debaty. Je nepravidelný tvar 67P důsledkem dlouhotrvající nepravidelné eroze? Narušuje sublimace středové oblasti komety více než okrajové výčnělky? Nebo jde naopak o těleso složené ze dvou objektů?