Evropská solární odysea – 1. díl

thumbnail

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Mnoha našim čtenářům v mysli pravděpodobně visí otázka, v čem může být Solar Orbiter tak významný, když nedávno do kosmu odstartovala sluneční sonda Parker Solar Probe od NASA, která Slunce studuje z historicky nejmenší vzdálenosti. Je potřeba říci, že přestože objekt zkoumání obou průzkumníků je stejný, jejich cíle jsou jiné. Výjimečnost americké Parker Solar Probe spočívá právě v oné minimální vzdálenosti, ve které sonda dokonce prolétá sluneční korónou, na kterou se zaměřuje především. Evropský Solar Orbiter se naproti tomu ke Slunci sice nepřibližuje tak dramaticky (byť i jeho oběžná dráha bude procházet nebezpečně daleko za Merkurem), ale zato bude mít jeho oběžná dráha velký sklon k ekliptice, což znamená, že se jako první v historii podívá na sluneční póly. Díky tomu bude Slunce studovat v širším kontextu a komplexněji, od čehož si vědci slibují porozumění mnoha doposud nepochopeným zákonitostem sluneční aktivity. Americko-evropské solární duo se navíc bude vzájemně perfektně doplňovat a umožní hlubší porozumění naměřených dat.

V prvním „zahřívacím“ dílu tohoto seriálu vám nabídneme otitulkované video, které sondu blíže představuje a vysvětluje její vědecké cíle.

Přestože se jedná o bezpilotní sondu, je potřeba nezapomínat na to, že i přes absenci posádky není zcela autonomní a za její činností stojí celá řada odborníků, kteří sondu budou hlídat a ovládat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. A právě proto pro vás máme toto druhé video, které přibližuje činnost řídicího týmu Solar Orbiteru a představuje, jakými všemožnými nácviky v posledních měsících tito lidé procházeli.

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Evropská solární odysea – 1. díl”

  1. Spytihněv napsal:

    Zajímavá informace o průzorech ve štítu s odsouvacími krytkami. Mám pocit, že u PSP nic takového není. Nejspíš kvůli extrémní blízkosti Slunce, takže by nebylo rozumné jakkoliv oslabovat celkovou odolnost štítu.

    • Michael Voplatka Redakce napsal:

      Přesně tak, Parker nemá ve štítu žádné otvory ani žádné kamery, takže nic „nevidí“. Ale to nevadí, protože jeho účel je jiný. Bude ke Slunci mnohem blíže a bude čelit vyšším teplotám, takže to má v tomto směru mnohem náročnější než Solar Orbiter. Na druhou stranu se obě sondy budou výborně doplňovat, protože „oči“ Parkerovi může půjčit právě Solar Orbiter, který bude Slunce pozorovat ve stejnou dobu. Veškerá naměřená data tak mohou být kombinována a zasazena do širšího kontextu.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.