Štítek ‘ESA’

Do čeho vlastně Philae dosedlo?

Ještě předtím, než se evropský modul Philae odebral do stavu hibernace, ve kterém bude čekat na probrání slunečními paprsky, stačil na Zemi poslat velkou část vědeckých dat. Vědci je budou zkoumat ještě hodně dlouho a už teď je jisté, že naměřená data pomohou lépe pochopit složení a tím pádem i historii komet. Málo platné – měření přímo na povrchu jsou nenahraditelná. Postupně se jistě dozvíme mnoho zajímavých informací o kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ale nyní se podíváme na první výstupy z přístroje MUPUS.

Vangelis a Rosetta

Řeckého skladatele instrumentální hudby, který vystupuje pod uměleckým jménem Vangelis, znají asi všichni. Dokonce i ti, kterým jeho jméno nic neříká ale docela jistě poznají třeba jeho skladby Dobytí ráje, nebo Chariots of fire. Jak ale tento světoznámý skladatel souvisí s kosmonautikou? Výrazně! Vangelis totiž speciálně pro Evropskou kosmickou agenturu složil tři instrumentální skladby, kterými chtěl vzdát hold historické misi sondy Rosetta. Je potěšující vidět, že přistání na kometě neoslovuje pouze technicky zaměřenou veřejnost, ale i uměleckou obec.

Kosmotýdeník 113. díl (10.11. – 16.11.2014)

Sama ESA považuje přistání Philae za úspěch - právem

Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.

Philae dělá vědu

V našem včerejším velkém článku jsme podrobně rozebrali, jak přesně došlo k přistání evropského pouzdra Philae na jádru komety. Zmiňovali jsme se, že ačkoliv sestupný manévr nakonec dopadl jinak, než se plánovalo, můžeme misi považovat za úspěšnou. Na kometě se přistávalo kvůli vědě – a ta není ohrožena. Teď se tato slova potvrzují. Náš aktuální článek Vám přináší stručnou rekapitulaci prvních objevů z historického přistání na kometě. Zároveň se podíváme na to, jaký by mohl být další osud Philae.

Co se stalo s Philae?

Předevčírem, krátce po páté hodině odpoledne našeho času si mohli všichni fanoušci kosmonautiky setřít pot z orosených čel. Z řídícího střediska evropské sondy Rosetta totiž přišla zpráva, že modul Philae úspěšně přistál. Nebylo to nic malého – šlo o první přistání lidského výtvoru na jádru komety. Jenže už za pár desítek minut se ukázalo, že všechno nebylo tak růžové, jak se mohlo zdát. Selhalo totiž připoutání k jádru a tak si internetová veřejnost klade otázku, zda Philae je či není úspěch. Náš dnešní článek se pokusí zrekapitulovat všechny událostí posledních hodin a snad i pomůže odpovědět na tuto otázku.

To nejlepší z výšky 10 kilometrů

Evropská sonda Rosetta posílá na Zemi doslova tuny fotek z nichž doslova přechází zrak. Když si vzpomeneme, jak jsme ještě před pár měsíci byli u vytržení z fotek jádra, které mělo rozměry v řádu jednotek obrazových bodů, musíme se pousmát. Rosetta na začátku srpna zaparkovala na oběžné dráze kolem komety a od té doby pomalu snižovala svou oběžnou dráhu. Evropská kosmická agentura dnes, tedy den před historickým přistáním pouzdra Philae na povrchu, zveřejnila galerii deseti nejpovedenějších fotek, které Rosetta pořídila ze vzdálenosti 10 kilometrů.

Deník astronautky, díl první

úvodní obrázek

„Zkoušky jsou za námi! Anton, Terry a já jsme v pátek dokončili naši poslední zkoušku a poté Anton svědomitě předsedal oslavám na ruský způsob, které začaly sérií formálních přípitků, načež se oslava přestěhovala na vhodnější místo, abychom mohli slavit až do pozdní noci. Byla to zrovna také halloweenská noc a Saša, naše instruktorka pro manuální dokování, pro nás dokonce vyrobila dárek v podobě dýně s vyřezaným číslem 42. Konečně jsme připraveni na setkání s naší kosmickou lodí na Bajkonuru. Předtím si ale ještě tady v Hvězdném městečku trochu odpočineme a příští týden se vydáme na tradiční návštěvu hrobu Jurije Gagarina na Rudém náměstí.

Agilkia už čeká na Philae

úvodní obrázek

Před dvěma týdny jsme Vás informovali o možnosti zúčastnit se zajímavé soutěže s Rosettou. Jejím cílem bylo vybrat jméno oblasti na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde 12. listopadu přistane Philae. Jejím původním názvem bylo jen písmenné označení „J“, které, jak jistě uznáte, není hodno tak významné historické události, jako je přistání na kometě. Evropská kosmická agentura tuto soutěž vyhlásila 16. října a své návrhy jste mohli posílat do 22. října. Spolu s navrhovaným názvem soutěžící zasílali i doplňkový text s odůvodněním. Pak přišlo dlouhých třináct dní rozhodování a hlasování, dokud se nevybral jen jeden kandidát. Vítězem se stal název Agilkia.

ESA – 19. díl – Největší vesmírný teleskop

úvodní obrázek

Na oběžné dráze Země i v poněkud vzdálenějších částech Sluneční soustavy krouží velký počet vesmírných dalekohledů různých druhů, velikostí i určení. Veřejnost zná především legendární Hubbleův kosmický teleskop (HST – Hubble Space Telescope), který přinesl revoluci v oblasti astronomie a vesmírných teleskopů obecně. Hubble je proto také mnohdy mylně pokládán za největší dalekohled ve vesmíru. To je však omyl. Doposud největším dalekohledem, který se vydal za hranice zemské atmosféry je Herschelova vesmírná observatoř, za kterou stojí Evropská kosmická agentura.

Cesty za kosmonautikou: Podruhé v ESTECu

Genius loci – to jsou dvě slova, která asi nejlépe charakterizují pocity, které se zmocní člověka, který navštíví technologické středisko evropské kosmické agentury. Nemluvím o ničem menším než o komplexu ESTEC, který se rozkládá u nizozemského města Noordwijk. Stejně jako vloni se i tentokrát otevřely jeho brány návštěvníkům, kteří chtěli nahlédnout pod pokličku evropské kosmonautiky. Ani letos jsme si nenechali tuto jedinečnou možnost ujít. Dnes Vám proto přinášíme hodnocení celého dne otevřených dveří z hlediska běžných návštěvníků, abyste si mohli udělat představu, jak to na místě vypadalo a příští rok se sem třeba vydat osobně.