Štítek ‘ESA’

Povedlo se! Aeolus pomáhá předpovědím počasí

Evropská družice Aeolus monitoruje vítr v zemské atmosféře od 3. září 2018 – začal tedy jen pár dní po úspěšném startu 22. srpna téhož roku. Následovaly však celé měsíce pečlivých zkoušek a ověřování výsledků měření, než odborníci z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) mohli definitivně říct – tato data jsou dost dobrá na to, abychom je začali používat pro naše předpovědi. Ono se to zdá jen jako banalita, ale je potřeba si uvědomit, že rozhodnutí o zapracování nových měření do předpovědí počasí nikdy nebylo nic jednoduchého. Potřebujete opravdu hodně práce, abyste skutečně dobře porozuměli sbíraným údajům a abyste zajistili, že mají vysokou kvalitu.

Nosič pro teleskop Euclid

ESA a Arianespace oznámily podpis dohody o vynesení teleskopu Euclid nejdříve v polovině roku 2022 z jihoamerického kosmodromu v Kourou. Euclid je astronomická a astrofyzikální mise řazená v rámci programu Cosmic Vision 2015–2025 mezi středně rozsáhlé projekty. Teleskop bude mít za úkol studovat historii rozpínání vesmíru v minulých deseti miliardách let. Zaměří se i na aktuální rozpínání urychlované tajemnou temnou energií. Vědci očekávají, že by chtěli sledovat vývoj kosmických útvarů, které právě temná energie ovlivňuje. Euclid proto bude prozkoumávat galaxie v různých vzdálenostech od Země – jak ve viditelné, tak infračervené části spektra – které se nachází na více než 35 % hvězdné oblohy.

Vesmírné výzvy – prosinec 2019

VV 2019/12

Asi nejočekávanější událostí byla v prosinci nepilotovaná mise nové kosmické lodi Starliner. Kromě ní se do kosmu vydaly i dvě zásobovací lodě, konkrétně Dragon a Progress. Obě samozřejmě mířily vstříc ISS. I na kosmické stanici, respektive na jejím povrchu bylo živo, neboť se opravoval přístroj AMS-02, který původně nebyl pro prováděné opravy na oběžné dráze konstruován. SpaceX vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační družici Kacific-1 / JCSat-18. Evropa v prosinci vynesla do vesmíru dlouho očekávaný teleskop CHEOPS, který pořádně prozkoumá vybrané exoplanety. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Rok 2019 z pohledu ESA

Evropská kosmická agentura zažila úspěšný rok 2019. O mnoha jejích projektech jsme se zmínili v dnešním celkovém rekapitulačním článku, ale jelikož ESA k této příležitosti vydala povedené video, přinášíme Vám jej ještě v samostatném krátkém článku. Na co se můžete těšit? Vstup družice Aeolus do služby a zahájení historicky prvního specializovaného měření proudění vzduchu pomocí laseru a Dopplerova jevu, úspěšné fungování družic z programu Copernicus, dokončení stavby Sentinelu 6, pokrok ve vývoji nových raket – Vega a Ariane 6, dokončení přenosové sítě EDRS, Luca Parmitano na velitelem expedice na ISS, oprava AMS-02, nová data z teleskopu Gaia, vypuštění teleskopu Cheops pro studium známých exoplanet, dokončení stavby Solar Orbiteru, objevy využívající data ze sondy Rosetta, nebo na úspěšné jednání Space19+.

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z neobvyklého pohledu.

Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.

Situace kolem padáků ExoMarsu se zlepšuje

Díky úspěšnému zahájení pozemních zkoušek vytahování padáků chystané mise ExoMars 2020 z jejích pouzder se začíná nálada týmu zlepšovat. Výsledky jsou totiž nadějné a mise tak stále může mířit ke startu v příštím roce. Přistání na Marsu není nic jednoduchého a na chyby tu není místo. Během pouhých šesti minut je potřeba, aby sestupový modul, ve kterém se ukrývá cenný náklad zpomalil z původní rychlosti zhruba 21 000 km/h v horních vrstvách atmosféry na nulu při měkkém přistání na povrchu rudé planety.

ESA otestuje spolupráci dvou roverů

Oddělení technologického vývoje Evropské kosmické agentury TDE podepsalo dohodu s francouzskou společností COMEX. Dohoda se týká vývoje robotického systému TRAILER, což je dvouletý projekt zaměřený na testování inovativní architektury robotické spolupráce. Základní myšlenka vychází z využití dvou vozítek, která by na lunárním povrchu prováděla nejrůznější výzkum. Jelikož se ESA podílí na projektu stanice Gateway, u které je jedním z úkolů užší spolupráce lidí a robotů, mohl by zmíněný projekt najít využití při průzkumu nejen jižního pólu Měsíce.

Gateway (prosinec 2019)

Koncem šedesátých let docházelo ve Spojených státech k velkým demonstracím proti válce ve Vietnamu. Rozdělený národ se však dokázal spojit úspěchem jedné velké nevojenské akce. Povzbuzen odhodláním udělat něco ohromujícího, dotáhl do úspěšného konce vizi Johna F. Kennedyho „Věřím, že tento národ….“ Projekt Apollo dokázal, že kosmický průzkum jiného světa může spojovat lidi. Nyní, po padesáti letech, má tento národ dosud nejreálnější šanci zopakovat podobnou akci znovu. A nejen tento národ. Kosmický výzkum spojuje státy a národy. Na Mezinárodní kosmické stanici společně pracují astronauti a kosmonauti nejen z USA a Ruska. Na posledním Mezinárodním astronautickém kongresu mluvili zástupci třinácti zemí plus Evropské kosmické agentury o tom, že společně půjdou k Měsíci a na jeho povrch. „Tentokrát, když jdeme na Měsíc, zůstaneme s cílem naučit se žít a pracovat na jiném světě, abychom mohli použít tyto znalosti a informace na Marsu“, řekl 9. prosince v montážním zařízení v Michoud administrátor NASA Jim Bridenstine.