Štítek ‘ESA’

Shrnutí mise Horizons

ESA vydala krásné video, které obrazem shrnuje probíhající misi na ISS s názvem Horizons. Autorem všech použitých snímků je Alexander Gerst. 17. listopadu 18:18

Evropa na cestě k radionuklidovým zdrojům pro vesmír

Návrat na Měsíc i expanzi do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy chystá i Evropská vesmírná agentura ESA. Pro zajištění tepla a elektřiny během dlouhé měsíční noci nebo marsovské zimy je nutné využít radionuklidové zdroje. V současnosti není zajištěna výroba plutonia 238, které se pro tato zařízení využívalo. Je tak třeba přejít na využití snadněji dostupného americia 241. Na radionuklidových generátorech založených na americiu pracují hlavně ve Velké Británii. V tomto roce se podařilo organizaci ESA významně pokročit v konstrukci nového radionuklidového zdroje založeného na izotopu americia 241 Am. Jeho výhodou je, že jej lze získat z vyhořelého jaderného paliva bez nutnosti dalšího ozařování neutrony ze speciálního reaktoru.

Z Evropy ke Slunci: Cestování antény

Naši pravidelní čtenáři vědí, že na našem webu začal před několika měsíci vycházet seriálu Evropský vědecký JUICE, který přináší informace o vývoji dílů pro sondu JUICE, která má letět k Jupiteru. Jedná se o překlady anglických originálů, které vychází na webu Evropské kosmické agentury. Nyní nás ESA potěšila tím, že začala zveřejňovat velmi podobně zaměřený seriál – jediným rozdílem je, že se zaměří na chytanou sondu Solar Orbiter. I tyto články bychom Vám chtěli přinášet přeložené do češtiny, protože si s jejich pomocí člověk mnohem lépe představí význam a komplexnost jednotlivých zkoušek.

Sentinel-5P mapuje ozon velmi přesně

Evropská družice Sentinel-5P funguje skvěle a může si připsat další úspěch. Její přesná měření atmosférického ozonu se nově začala používat pro denní předpovědi kvality ovzduší. Družice vypuštěná v říjnu roku 2017 je prvním zástupcem evropského programu Sentinel, který je zaměřený čistě na sledování naší atmosféry. Celý program Sentinel pak disponuje různými jinými typy družic, které sledují jiné aspekty naší planety, takže ve výsledku je možné složit velmi podrobný obraz s mnoha detaily. Na palubě Sentinelu 5P najdeme pokročilý multispektrální snímkovací spektrometr Tropomi nizozemské výroby. Jeho úkolem je vyhledávat v různých částech elektromagnetického spektra unikátní stopy nejrůznějších plynů. Díky tomu může zmapovat širší spektrum látek mnohem přesněji a s lepším prostorovým rozlišením než kdy dříve.

Servisní modul Orionu připojen k adaptéru

První exemplář evropského servisního modulu a adaptér, na který bude usazena návratová kabina lodi Orion se již nikdy nerozdělí. Po několika týdnech intenzivní práce, kdy pracovníky čekaly i směny prodloužené přes víkendy, se oba díly podařilo spojit. K významnému momentu došlo v montážní hale budovy Neil Armstrong Operations & Checkout building na Kennedyho středisku. Aby byly oba díly pevně spojené, zajišťuje přesně 192 šroubů, které zvládnou i velké namáhání při startu a samotném letu. Na celou sestavu však ještě čeká celá řada kroků na cestě na startovní rampu.

Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru

Vizualizace teleskopu Euclid

Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.

Kosmotýdeník 323 (19.11. – 25.11.)

Jako zákusek je opět k nedělnímu obědu přichystán aktuální Kosmotýdeník, který vám shrne, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se v hlavním tématu podíváme na jeden plánovaný konec významné družice pro pozorování Slunce. Dotkneme se i postupné úřední přípravy na první testy lodi BFR/Starship od SpaceX a zbyde místo i na další témata. Například na start rakety Vega. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Termín startu evropského průzkumníka exoplanet

Evropská kosmická agentura oznámila, že teleskop CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) má do vesmíru startovat mezi 15. říjnem a 14. listopadem příštího roku. O start z kosmodromu v Kourou se postará raketa Sojuz, která společně s teleskopem ponese i družici do italské satelitní sítě Cosmo-SkyMed. Obě družice budou dopraveny krátce po startu na své dráhy a konkrétně CHEOPS se usadí na polární dráze ve výšce 700 kilometrů. Teleskop bude hledět ke hvězdám, o kterých víme, že kolem nich obíhají exoplanety – především pak ty v rozmezí velikostí od ekvivalentu Země po ekvivalent Neptunu. CHEOPS bude sledovat několik tranzitů u každé planety a jeho data umožní vědcům lépe změřit velikost těchto světů.

Evropský vědecký JUICE: Anténa RIME v komoře Hertz

Minulý týden jsme Vám po několikaměsíčním čekání přinesli druhý díl seriálu Evropský vědecký JUICE, ve kterém se věnujeme postupnému vývoji jednotlivých dílů první vědecké sondy, která patří mezi velké evropské projekty. V článku jsme slibovali, že za pár dní přineseme další díl, jelikož Evropská kosmická agentura po dlouhé pauze vydala dva články krátce po sobě. Dnes přichází čas na slibovaný článek a konečně opustíme vakuové komory a tepelné zkoušky. Z prvních dvou dílů by totiž čtenář mohl snadno získat mylný dojem, že se jedná o jediný typ zkoušek před letem do vesmíru. A to by byla chyba. Přijměte proto pozvání do komory Hertz, která se nachází v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

Nejdelší nonstop časosběr z vesmíru

Zítra, tedy 20. listopadu uplyne 20 let od vypuštění modulu Zarja. První modul Mezinárodní vesmírné stanice byl vypuštěn 20. listopadu roku 1998 a od té doby jsme díky ISS získali úplně novou perspektivu nejen na mnoho vědeckých oborů, ale i na naši planetu Zemi. Evropská kosmická agentura se v rámci oslav dvaceti let existence ISS ve vesmíru rozhodla vytvořit časosběrné video, o které se postaral Alexander Gerst. A jelikož jde o velké výročí, tak i video mělo být speciální – v celé historii nenajdete delší časosběrný záznam natočený ve vesmíru.