Štítek ‘ESA’

Termín startu ExoMars 2022

Michal Václavík přinesl informaci o nově stanoveném termínu startu – 21. září 2022. Přílet k Marsu by měl přijít 10. června 2023. 26. května 12:10

Kosmotýdeník 401 (18.5. – 24.5.)

Máme za sebou další týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako vždy poskytne přehled toho nejzajímavějšího, co se stalo během těchto sedmi uplynulých dní. Hlavním tématem však překvapivě nebude Crew Dragon chystající se na misi DM-2. Budeme se mu sice věnovat také, ale nejdříve zamíříme do Ruska a podíváme se na jednu zajímavou armádní družici, která byla vynesena raketou Sojuz 2-1b. Nevynecháme však ani další dění a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Ultratenká membrána pro sluneční plachetnice

Malinká plachta tvořená nejtenčím známým materiálem – jeden atom silnou vrstvou grafenu – prošla prvotními zkouškami, které mají prokázat, jestli by se tento materiál nedal využít pro stavbu slunečních plachetnic. Mezi pohonnými technologiemi představují právě sluneční plachetnice velmi atraktivní obor – mnoho lidí fascinuje možnost, že by díky nim mohly naše sondy doletět k jiným hvězdám jen za několik desítek let. Tradiční sondy nesou pohonné látky pro své motory umožňující měnit jejich dráhu. Sluneční plachetnice nepotřebuje pohonné látky – je proto mnohem lehčí a raketa ji dostane na oběžnou dráhu mnohem snáze.

Sucho v ČR očima družic

Dlouhé období sucha v České republice bývá experty někdy označováno jako nejhorší sucho za posledních 500 let. Vědci využívající data z evropských družic proto celou situaci sledují. Dnes byly představeny mapy vytvořené nizozemskou společností VanderSat, které ukazují rozsah sucha v našem státě. Mapa porovnává údaje o vlhkosti půdy v ČR mezi 10. dubnem a 10. květnem 2020 (viz náhledový obrázek článku) s průměrnými údaji ze stejného období v uplynulých šesti letech (2015 – 2020). Některé oblasti letos vykazují až třetinový rozdíl oproti průměru – nejzasaženější jsou podle těchto map místa v okolí Olomouce a Ústí nad Labem.

Cesta k rentgenovému oku

ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced Composites a FOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.

Radiofrekvenční štítky pro bezpečnější setkávání

ESA pracuje na vývoji radiofrekvenčních štítků, které by měly usnadnit odstraňování kousků kosmické tříště. Jednou z největších výzev pro činnosti v těsné blízkosti je správné určení relativní vzdálenosti, rychlosti, otáčení a pozice cílového objektu. K měření těchto vlastností se dají použít senzory – třeba LIDAR (LIght Detection And Ranging), který laserovými pulsy skenuje cíl a měří čas, který světlo potřebuje k odražení od cíle a cestě zpět. Vlnová délka světla je mnohem kratší než u radiových vln, takže tento „laserový radar“ dává mnohem přesnější výsledky. Na druhou stranu má však velké nároky na množství elektrické energie, což je na oběžné dráze vzácný zdroj. Kvůli tomu ESA studuje možnosti dalších systémů, které mají usnadnit navigaci družice k cíli – jedním z nich jsou pasivní radiofrekvenční (RF) štítky.

Pojmenujte novou misi Thomase Pesqueta

Evropský astronaut Thomas Pesquet vyrazí příští rok na ISS – nyní trénuje v evropském středisku v Kolíně nad Rýnem a chystá se na přesun do Houstonu. Technická stránka je tedy zajištěna, ale ESA se nyní obrací na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání názvu jeho mise. Thomas byl do oddílu astronautů přijat v roce 2009 a v roce 2016 pobyl na ISS půl roku v rámci mise Proxima. Nyní můžete navrhnout jméno jeho druhé šestiměsíční mise, při které bude provádět experimenty a výzkum, nebo udržovat systémy stanice. Nejde o nic malého – název mise astronauta patří mezi nejikoničtější prvky. Má zdůrazňovat její význam, odrážet astronautovu osobnost a je často zmiňován ve zprávách ESA.

OBRAZEM: Přesun sondy JUICE

Evropská sonda JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) má na svou cestu k Jupiteru vyrazit v červnu 2022 a tak je nejvyšší čas pokročit v její stavbě. První evropská sonda patřící do oficiální kategorie velkých projektů se v průběhu dubna přesunula do německého Friedrichshafenu, kde podstoupí závěrečnou integraci. Ve zdejší hale společnosti Airbus stráví 5,2 tuny vážící sonda několik měsíců, během kterých dostane elektroniku, počítače, komunikační a navigační systémy. Pak už na ni budou čekat zevrubné testy ve středisku ESTEC, které prověří správné fungování palubních systémů.

ESA pomůže s analýzou zachovalých vzorků z Apolla

Skoro půl století poté, co mise programu Apollo dopravily materiál z Měsíce na Zemi, mohou experti, kteří jsou také z Evropské kosmické agentury, odhalit tajemství dvou doposud neotevřených vzorků. Cílem je zjistit více o dávných procesech, které formovaly Měsíc, ale také zpřesnit a nacvičit techniky, které se budou hodit při budoucích misích obnášejících dopravu vzorků. Jeden ze dvou vzorků je právě nyní analyzován, u druhého probíhají přípravy na jeho otevření, ke kterému by mělo dojít ještě letos.

Svět nad planetou (79. díl)

Emblém mise Pégase

Do roku 1998 vstupoval Mir v relativně ucházející kondici a přesto, že se stále ještě nepodařilo zprovoznit poškozený modul Spektr, po několikaměsíční pauze v létě předchozího roku, kdy se veškerá činnost zaměřila na záchranu stanice a obnovení její provozuschopnosti, běžel vědecký program na plné obrátky. Ovšem jestliže samotná stanice větší problémy nezažívala, o stavu financování jejího provozu se to samé říci nedalo. RKK Energija do roku 1998 vstoupila mimo jiné s deficitem 670 milionů rublů, které dlužila státní kosmická agentura RKA. Ani perspektiva neměla být o mnoho růžovější – v tomto roce měl být ukončen program Shuttle-Mir, který do kasy ruské strany nalil během zhruba pěti let 400 milionů dolarů. Energija coby provozovatel Miru se nyní musela spoléhat na vrtkavou přízeň zákonodárců a exekutivy a také na mezinárodní partnery. Už v roce 1997 se ruské straně dostalo tolik potřebné finanční injekce ze strany francouzské kosmické agentury CNES, která v rámci dlouhodobé spolupráce od Rusů již poněkolikáté zakoupila křeslo na Sojuzu pro svého „spationauta“. Kolize Progressu se stanicí francouzskou misi odsunula z července 1997 na leden-únor 1998, francouzská strana však proti odkladu nijak výrazně neprotestovala. Možná tomu tak bylo i proto, že sama agentura CNES už dříve požádala ruskou stranu o odložení platby až na podzim 1997. Na konci ledna 1998 však už nemělo cestě osmého francouzského občana do vesmíru nic bránit…