Štítek ‘ESA’

Čerstvě grilovaná kometa

Asi není člověka, který by si nevšiml, jak v posledních dnech stoupají hladiny rtuti v teploměrech za našimi okny. Česká republika zažívá mimořádně parné léto, ale drobnou paralelou se můžeme přenést na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kolem které stále krouží evropská sonda Rosetta. Právě dnes totiž jádro prolétá takzvaným perihelem – místem, kde je na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. A jak už správně na začátku 17. století definoval Johannes Kepler, objekt v tomto bodě také letí nejrychleji.

Kdo poletí na ISS v roce 2017?

O tom, že v roce 2017 vyrazí na ISS italský astronaut Paolo Nespoli, jsme na našem blogu již psali. NASA společně s dalšími partnery, kteří se podílejí na provozu mezinárodní vesmírné stanice před pár hodinami oznámili kompletní složení dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 51 a 52, které budou probíhat v první polovině roku 2017. Kromě zkušených astronautů jako jsou třeba Peggy Whitson, nebo Fjodor Jurčichin poletí na ISS i dva američtí nováčci – Mark Vande Hei a Jack Fisher (na obrázku), ale kosmickou premiéru si odbudou i francouzský astronaut Thomas Pesquet a ruský kosmonaut Nikolaj Tichonov.

Superpřesné měření pro hledání gravitačních vln

O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.

Třetí kosmická cesta Paolo Nespoliho

Pokud se nic nepokazí, usedne italský astronaut v květnu 2017 do sedadla lodi Sojuz, která jej dopraví na pětiměsíční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Tady bude členem 52. a 53. expedice. Půjde o třetí dlouhodobou misi, která spadá do barterové dohody mezi NASA a italskou kosmickou agenturou ASI, která dostala na ISS Také Lucu Parmitana a Samanthu Cristoforetti. Nespoli byl v kosmu již dvakrát. Poprvé se sice jednalo jen o krátkodobou cestu, když v roce 2007 letěl na misi STS-120, která dovezla na stanici modul Node-2.

Philae našlo základní stavební bloky života

Evropský modul Philae sice vloni v listopadu neskončil v plánované oblasti, ale během několika desítek hodin, kdy jej zásobovaly baterie, dokázal udělat valnou většinu vědeckých úkolů. Odborníci data důkladně analyzovali a před pár hodinami se svými objevy seznámili veřejnost. Bezesporu nejzajímavějším objevem je potvrzení přítomnosti komplexních organických látek, což je mimořádně důležité z hlediska teoretického hledání původu života na Zemi. Ale Philae udělalo i další objevy. Aktuální várka studií byla představena ve speciálním čísle časopisu Science, který dostal i stylovou obálku. Data, která odborníci analyzovali zatím pochází jen z přeletové fáze – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti Agilkia, kde měl modul skončit.

Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden “zombie satelit” srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

K čemu je nám Sentinel 2?

Tuto otázku si možná u různých družic klade více lidí. Nejen Evropská kosmická agentura, se proto snaží vysvětlovat veřejnosti význam a přínos jejích satelitů. nejinak je tomu i v případě snímkovací družice Sentinel 2, kterou na nízkou oběžnou dráhu vynesla 23. června raketa Vega – viz náš článek. V tříminutovém videu najdete stručné vysvětlení významu tohoto satelitu. Video je vyvedeno v povedeném kresleném stylu a k jeho pochopení není potřeba ani příliš rozumět cizím jazykům.

TOP5: Nejúžasnější přistání

Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při “běžném” průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.

Luca Parmitano jako velitel podvodních astronautů

Italský astronaut Luca Parmitano, který má na svém kontě 166 dní ve vesmíru se dočkal velké pocty – v rámci jubilejního dvacátého ročníku projektu NEEMO bude velitelem. NEEMO je zkratka z NASA Extreme Environment Mission Operations (volně přeloženo Operace NASA v extrémním prostředí) a vše spočívá v tom, že tým čtyř lidí zamíří do podmořské základny Aquarius na pobřeží Floridy. Kromě Parmitana se aquanauty stanou americká astronautka Serena Auñon, Američan David Coan a Japonec Norišige Kanaj. Letošní expedice bude trvat 14 dní a startuje už 20. července.

Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.