Štítek ‘ESA’

Servisní modul Orionu připojen k adaptéru

První exemplář evropského servisního modulu a adaptér, na který bude usazena návratová kabina lodi Orion se již nikdy nerozdělí. Po několika týdnech intenzivní práce, kdy pracovníky čekaly i směny prodloužené přes víkendy, se oba díly podařilo spojit. K významnému momentu došlo v montážní hale budovy Neil Armstrong Operations & Checkout building na Kennedyho středisku. Aby byly oba díly pevně spojené, zajišťuje přesně 192 šroubů, které zvládnou i velké namáhání při startu a samotném letu. Na celou sestavu však ještě čeká celá řada kroků na cestě na startovní rampu.

Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru

Vizualizace teleskopu Euclid

Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.

Kosmotýdeník 323 (19.11. – 25.11.)

Jako zákusek je opět k nedělnímu obědu přichystán aktuální Kosmotýdeník, který vám shrne, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se v hlavním tématu podíváme na jeden plánovaný konec významné družice pro pozorování Slunce. Dotkneme se i postupné úřední přípravy na první testy lodi BFR/Starship od SpaceX a zbyde místo i na další témata. Například na start rakety Vega. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Termín startu evropského průzkumníka exoplanet

Evropská kosmická agentura oznámila, že teleskop CHEOPS (Characterising Exoplanet Satellite) má do vesmíru startovat mezi 15. říjnem a 14. listopadem příštího roku. O start z kosmodromu v Kourou se postará raketa Sojuz, která společně s teleskopem ponese i družici do italské satelitní sítě Cosmo-SkyMed. Obě družice budou dopraveny krátce po startu na své dráhy a konkrétně CHEOPS se usadí na polární dráze ve výšce 700 kilometrů. Teleskop bude hledět ke hvězdám, o kterých víme, že kolem nich obíhají exoplanety – především pak ty v rozmezí velikostí od ekvivalentu Země po ekvivalent Neptunu. CHEOPS bude sledovat několik tranzitů u každé planety a jeho data umožní vědcům lépe změřit velikost těchto světů.

Evropský vědecký JUICE: Anténa RIME v komoře Hertz

Minulý týden jsme Vám po několikaměsíčním čekání přinesli druhý díl seriálu Evropský vědecký JUICE, ve kterém se věnujeme postupnému vývoji jednotlivých dílů první vědecké sondy, která patří mezi velké evropské projekty. V článku jsme slibovali, že za pár dní přineseme další díl, jelikož Evropská kosmická agentura po dlouhé pauze vydala dva články krátce po sobě. Dnes přichází čas na slibovaný článek a konečně opustíme vakuové komory a tepelné zkoušky. Z prvních dvou dílů by totiž čtenář mohl snadno získat mylný dojem, že se jedná o jediný typ zkoušek před letem do vesmíru. A to by byla chyba. Přijměte proto pozvání do komory Hertz, která se nachází v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

Nejdelší nonstop časosběr z vesmíru

Zítra, tedy 20. listopadu uplyne 20 let od vypuštění modulu Zarja. První modul Mezinárodní vesmírné stanice byl vypuštěn 20. listopadu roku 1998 a od té doby jsme díky ISS získali úplně novou perspektivu nejen na mnoho vědeckých oborů, ale i na naši planetu Zemi. Evropská kosmická agentura se v rámci oslav dvaceti let existence ISS ve vesmíru rozhodla vytvořit časosběrné video, o které se postaral Alexander Gerst. A jelikož jde o velké výročí, tak i video mělo být speciální – v celé historii nenajdete delší časosběrný záznam natočený ve vesmíru.

Evropský vědecký JUICE (2) Zkoušky magnetometru

Na začátku června vydala Evropská kosmická agentura na svém webu článek, který byl prvním dílem seriálu. Ten měl čtenáře seznámit s vývojem systémů první velké vědecké mise v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025 – JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Článek obsahoval velmi zajímavé informace a technické detaily zkoušek, které se obvykle nezveřejňují. Evropská kosmická agentura ale dobře ví, že existují fandové, kteří právě takové informace ocení a kdy jindy než u prvního projektu z kategorie velkých, spustit takový podrobnější popis. Článek nás zaujal a na jeho základě jsme vytvořili první díl nepravidelného seriálu Evropský vědecký JUICE. Jenže v dalších týdnech a měsících jsme na webu ESA jen marně čekali na nový článek z této série. Když už jsme začali mít strach, že zajímavý informační projekt skončil, vydala ESA krátce po sobě hned dva tématické články. Dnes Vám tedy přinášíme první z nich a ten druhý zveřejníme za pár dní.

Zážeh evropského tištěného motoru

Nejslabší evropská raketa Vega se příští rok dočká modernizace a bude se označovat Vega-C. Ale tím vývoj tohoto nosiče neskončí. Evropská kosmická agentura plánuje další modernizace. Významný krok vstříc těmto budoucím vylepšením, která jsou zatím směřována někam k roku 2025, proběhl tento týden v italském městě Colleferro v areálu firmy Avio. Došlo zde ke statickému zážehu zmenšeného modelu spalovací komory motoru na kapalný metan a kapalný kyslík, která byla vytištěna na 3D tiskárně. Metoda postupného kladení vrstev oproti tradičním metodám umožňuje zrychlit výrobu, snížit počet dílů a ruku v ruce s tím jde i finanční úspora.

Kosmotýdeník 321 (5.11. – 11.11.)

Je tu nedělní poledne a tedy ideální čas po vydatném obědě zakousnout Kosmotýdeník, tedy přehled nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Dnes se podíváme v hlavním tématu na to, jak složité je nalézt a správně vybrat výsledné místo přistání pro evropské vozítko ExoMars 2020. Dále se pokocháme krásnými záběry lodi HTV-7, anebo prozkoumáme, jak na Marsu vrtalo vozítko Curiosity. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Nový evropský základ komunikačních družic

Na fotografii vidíte Spacebus Neo – nového zástupce produktové řady firmy Thales Alenia Space, který cílí na sektor telekomunikačních družic. Spacebus Neo vznikl v rámci programu Neosat, který rozběhla Evropská kosmická agentura. První exemplář jeho nového elektrického (iontového) pohonu byl vyfocen ve výrobní hale firmy Thales v britském Belfastu ještě před jeho přesunem do francouzského Cannes, kde proběhne závěrečné sestavení. Tento konkrétní exemplář poletí na družici KONNECT, která patří firmě Eutelsat a jejími úkolem bude pokrýt oblast Evropy a Afriky. Start je momentálně plánován na rok 2021.