Štítek ‘ESA’

Kosmotýdeník 405 (15.6. – 21.6.)

Další kosmický týden je za námi a před vámi je nyní nejaktuálnější vydání pravidelného souhrnu kosmonautického dění v uplynulých dnech. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme hodně daleko v prostoru a čase. Budeme se totiž trochu otírat o astronomii a podíváme se na jednu mladou a velmi zajímavou neutronovou hvězdu! V dalších tématech zamíříme na Floridu, kde budeme sledovat přesun rakety Atlas V určené pro očekávaný náklad, anebo se podíváme na balení vozítka Perseverance před jeho odletem na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.

SEOSAT-Ingenio může vyrazit na kosmodrom

Španělská družice pro snímkování Země ve vysokém rozlišení pojmenovaná SEOSAT-Ingenio je momentálně v madridské hale firmy Airbus, ale již brzy se vydá na cestu. Zkoušky a závěrečná technická zhodnocení ukázaly, že je připravena na přesun na evropský kosmodrom v Jižní Americe. Jde o další důležitý krok na cestě ke startu na raketě Vega. Tato družice pomůže lépe sledovat komplexnost jevů na naší planetě, zvláště pak ve vztahu ke globálním změnám. Jak se data z družic snímkujících Zemi používají stále více, roste poptávka po výrazně detailnějších snímcích.

Svět nad planetou (87. díl)

Orbitální stanice Mir

Boj za zachování stanice Mir se v zákulisí odehrával i na začátku roku 1999 s neztenčenou měrou. Na let trojice ve složení Afanasjev, Avdějev a Haigneré však půtky o to, zda má stanice zůstat na orbitě i v následujícím období, neměla valný vliv. Posádka expedice EO-27 se po odletu Padalky a Belly pustila do plnění svého programu. Ten byl z většiny tvořen vědeckými experimenty, zatímco údržbářské a opravárenské práce v něm hrály až druhé housle. Úsilí předchozích expedic, které se snažily stanici dostat do co nejlepší formy, se vyplatily. Mir tak mohl v roce 1999 plnit zejména úlohu platformy pro zkoumání a pozorování všeho druhu. Na sedmadvacátou expedici čekal sedmiměsíční program, který zahrnoval jak zkoumání biologických pochodů v beztížném stavu, tak materiálový výzkum, pozorování zemského povrchu i nebeských těles a v neposlední řadě i technologické experimenty. Život na stanici plynul bez větších vzrušení a krom občasných menších poruch a potíží se dalo říci, že trojice kosmonautů vpadla do rutiny, kterou narušovalo jen máloco. Na začátku dubna však měla být rutina narušena dvěma událostmi. První byla očekávaná a příjemná, druhá naopak neočekávaná a její důsledky byly velmi neblahé…

První přísluní Solar orbiteru

Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“

První perihelium sondy Solar Orbiter

Dnes proletěla sonda ESA ve vzdálenosti 77 mil. km od Slunce. Tento týden bude testováno 6 teleskopů na palubě. Snímky budou k dispozici v 1/2 července. 15. června 15:40

Raketa Vega čeká na misi s českým podpisem

Nejbližší start rakety Vega bude představovat nejen návrat nosiče do služby po loňské nehodě, ale i premiéru pro nový družicový dispenzer SSMS (Small Spacecraft Mission Service). Start z kosmodromu CSG v jihoamerickém Kourou je naplánován na 19. června ve 3:51 SELČ. Při této misi bude najednou na oběžnou dráhu dopraveno 53 družic – půjde tedy o tzv. sdílenou misi vyhrazenou pro malé družice. SSMS je evropskou reakcí na rostoucí poptávku po dostupných možnostech vynesení malých družic. Až doposud museli tito zákazníci firma Arianespace spoléhat na zbytkovou kapacitu nosiče, kdy jejich družice tvořily sekundární náklad. Hledání vhodné mise s požadovaným volným prostorem však nebylo lehké.

Kosmotýdeník 404 (8.6. – 14.6.)

Další napěchovaný týden plný kosmonautiky máme za sebou a tak je ideální čas si k obědu zakousnout další Kosmotýdeník. Dnes se budeme v hlavním tématu věnovat superpřesné družici, která bude měřit výšku hladiny oceánu. Sentinel 6A je výdobytkem těch nejpřesnějších vědeckých přístrojů a tak jej při testech pořádně zmučili. V dalších tématech se podíváme třeba na vlak, který převážel přes USA segmenty bloků motorů SRB pro raketu SLS na misi Artemis I, anebo třeba zamíříme do jižní Ameriky a zároveň do Brna. Více už v aktuálním Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Evropská přístrojová skříň pro modul Columbus

Když koncem května dorazila k Mezinárodní kosmické stanici japonská zásobovací loď HTV-9, dovezla sem 6,3 tuny nákladu. Kromě jídla, vědeckých experimentů, nových akumulátorů či systémů k provozu stanice, byla na palubě také skříň velikostí srovnatelná s lednicí, kterou na základě dohody vyrobily evropské firmy pro Evropskou kosmickou agenturu. Jedná se o druhou generaci přístrojové skříně European Drawer Rack 2 (EDR-2), která bude umístěna v evropském laboratorním modulu Columbus. Jakmile dojde k jejímu umístění, poskytne ještě více možností k provádění vědy na palubě stanice.

ISS pomohla s výzkumem blesků

Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.