Štítek ‘ESA’

Ariane 5 připravena k vývozu

Nejsilnější evropská raketa se čtyřmi družicemi Galileo je připravena k převozu z finální montážní věže na startovní rampu. 11. prosince 18:07

ESA myslí na budoucnost – metanový pohon a systém pro návrat

Evropská kosmická agentura podepsala na konci listopadu dva důležité kontrakty, které se týkají budoucnosti evropských letů do vesmíru. ESA si pro tyto dohody vybrala dva zkušené partnery – firmy ELV a Thales Alenia Space. Jejich úkoly jsou dva – modernizovat rakety Vega a rozšířit tak jejich možnosti a vyvinout systém označovaný jako Space Rider, který má sloužit k dopravě nákladu z oběžné dráhy na Zemi. ESA se snaží reagovat na změny trhu, chce být konkurenceschopná a nabízet širší spektrum služeb. 

Servisní modul Orionu pro posádku

V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.

Vědci si už brousí zuby na pozorování z „Webba“

Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Den otevřených dveří pražského sídla Galileo

8. a 9. prosince se potřetí otevřou dveře centra Evropských globálních družicových navigačních systémů (EGNSS) a seznámit se s lidmi, kteří je řídí. Program a info 7. prosince 20:21

ŽIVĚ: První videohovor mezi ČR a ISS

Dnes v 16:05 dojde k historicky prvnímu obrazovému spojení České republiky s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Žáci a studenti se shromáždí v budově Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a po dobu dvaceti minut budou mít možnost anglicky hovořit s italským astronautem Paolo Nespolim, který právě pobývá na ISS. V historii se Česká republika již dokázala spojit se stanicí, ale vždy šlo o hlasové spojení. Dnes ale bude poprvé v historii našeho státu možné realizovat propojení i s přímý přenosem obrazu.

První data ze Sentinelu 5P? Famózní!

Družice Sentinel 5P

Evropská sonda Sentinel 5P se do vesmíru dostala 13. října s pomocí rakety Rokot, která startovala z kosmodromu Pleseck a od té doby technici zkoušeli její systémy, kalibrovali přístroje a dočkali se i prvních měření. Tyto první údaje sice pochází ještě z období, kdy byla družice ve fázi přípravy, ale odborníky zaujaly natolik, že se rozhodli je zveřejnit. Lépe než tisíc slov totiž ukazují, že nejnovější přírůstek do rodiny programu Copernicus opravdu posouvá sledování kvality ovzduší na úplně novou úroveň.

Na rampě pro Ariane 6 je živo

Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který využívají evropské rakety, v posledních měsících roste nová odpalovací rampa. Z ní by měly startovat nové evropské rakety Ariane 6, přičemž premiérový start je plánován na červenec roku 2020. Do té doby je ale potřeba udělat ještě hodně práce, což je vidět i na videu, které přináší dnešní krátký článek. V záznamu jsou použité i záběry z dronu, takže divák získá pěkný přehled o stavu prací. Z ptačí perspektivy je navíc už dobře vidět základní tvar nové rampy.

ESA připravuje další cubesat

Cubesat se jménem GomX-4B je nejnovějším a také největším evropským cubesatem, který má za úkol testovat nové technologie. Malá družice už prošla zkouškami a nyní se připravuje na start, který proběhne na začátku roku z Číny. Společnost mu přitom bude dělat téměř identický cubesat GomX-4A. Úkolem této dvojice bude testovat systémy pro mezisatelitní komunikaci i varianty pohonu, přičemž oba kvádry bude od sebe dělit vzdálenost až 4 500 kilometrů. Velikostí jsou tyto družice srovnatelná s krabicí od cereálií a jejich výrobu zajistila dánská firma GomSpace. Na začátku prosince zamíří tato zásilka do Číny, kde začnou předstartovní přípravy. „GomX-4B poletí 1. února na raketě Dlouhý pochod (2D – pozn. aut.) společně s ním poletí i GomX-4A, který vlastní dánské ministerstvo obrany,“ vysvětluje Roger Walker, který v ESA předsedá skupině pro cubesaty.