Štítek ‘ESA’

Deset let snímků Slunce z evropské sondy

Proba-2 na oběžné dráze v představách umělce.

Na začátku listopadu (konkrétně 2. listopadu) uplynulo deset let od startu evropské sondy Proba-2 (PRoject for OnBoard Autonomy), která studovala vliv Slunce na naši planetu a pravidelně snímkovala naši životodárnou hvězdu. Jejím úkolem bylo lépe porozumět, jaké procesy ovlivňují nejrůznější komplexní kosmické fenomény jako jsou sluneční erupce či záblesky, nebo projevy kosmického počasí. V rámci desetiletého výročí vydala Evropská kosmická agentura složený snímek, který vznikl kombinací fotek Slunce z této sondy.

Růst tkání na ISS

Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá možností kosmického prostoru. Experiment na stanici ISS by mohl najít možnosti, které v budoucnu umožní produkci umělých cév pro využití v chirurgii. Většina metod pro pěstování trojrozměrných struktur s lidských buněk používaná na povrchu naší planety využívá biokompatibilní „lešení“. Vědci v laboratoři díky němu udávají tvar tkáně a lešení navíc pomáhá buňkám k sobě lépe přilnout. Experiment Evropské kosmické agentury ukázal, že buněčné kultury v prostředí mikrogravitace nepotřebují vnější podporu a že dokáží přirozeně vytvořit základ krevních cév.

Zlatý model JUICE není žádný kýčovitý šperk

Za zhruba deset let dorazí k Jupiteru a jeho měsícům evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Jak již anglický název napovídá, kromě planety bude zkoumat její tři největší měsíce – Ganymed, Europu a Callisto. Ke startu této sondy by mělo dojít v roce 2022 a momentálně probíhá příprava a kalibrace jejích přístrojů, aby v kosmickém prostoru fungovaly co nejlépe. Součástí kalibračního procesu je i zmenšený model sondy pokrytý zlatem. Nenechte se zmást, není to žádný snobský výstřelek za účelem originality – už jen pro jeho velikost. Tento model pomůže prověřit antény sondy.

Kosmotýdeník 372 (28.10. – 3.11.)

Je tu neděle a s ní již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí, které se staly během uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu můžete těšit na historicky první usazení vozítka Mars Rover 2020 na jeho kola. Dále se podíváme na perfektní fotografie ze startu rakety Antares, ale nevynecháme ani dění kolem výměny akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanice. Dočkáte se také pravidelných rubrik. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Solar Orbiter míří na Floridu

Evropská sonda pro výzkum Slunce s významným českým podílem uložená na palubě letounu Antonov An-124 opustila mnichovské letiště a míří do USA. 1. listopadu 12:20

SMOS slaví deset let

Jsou kosmické sondy, o kterých se píše téměř každou chvíli. Většinou to jsou projekty, které zkoumají vzdálené světy, případně dělají pěkné fotografie. Ale nesmíme zapomínat, že kosmické agentury spravují i jiné sondy a družice, které se pravidelně nevyhřívají na titulních stranách zpravodajských webů. Družice studující Zemi, které nedělají fotografie to mají v tomto ohledu nejsložitější. Studium Země je pro mnoho lidí (neprávem) považováno za nezajímavé a atraktivitě nepřidají ani číselné výstupy. Ale ve skutečnosti je význam těchto průzkumníků ohromný, protože se díky nim dozvídáme cenné informace o planetě, která je naším domovem. Jedním takovým opomíjeným projektem je evropská družice SMOS, která již brzy oslaví deset let fungování na oběžné dráze.

Evropský vědecký JUICE: Stavba začala!

Je to tu! V září začala oficiálně stavba letového exempláře evropské sondy JUICE. Přelomový moment nastal ve chvíli, kdy byla doručena primární struktura sondy. Následně došlo k integraci pohonného systému, který sondě umožní doletět k Jupiteru a studovat nejen tuto planetu, ale i její měsíce. Druhého září dorazila hlavní kostra letového exempláře sondy JUICE do areálu firmy Arianegroup v německém Lampoldshausenu. Jde skutečně o holou kostru – uprostřed se nachází středový válec, který bude plnit roli hlavního strukturálního prvku pro přenos zátěže. Kolem něj jsou radiálně a horizontálně umístěny panely.

Biomass má zajištěné vynesení na oběžnou dráhu

Včera podepsala Evropská kosmická agentura s firmou Arianespace dohodu na vynesení družice Biomass pro výzkum Země. Start naplánovaný na rok 2022 na raketě Vega z Francouzské Guyany umožní realizovat misi, která má být dalším krokem ke zmapování množství uhlíku, který je vázán v lesích. Vědci by s pomocí družice také rádi prozkoumali změny této hodnoty v průběhu času například kvůli odlesňování. Jiné družice mohou měřit, jak je povrch Země pokryt stromy, ale Biomass posune počítání stromů na novou úroveň. Poslouží jí k tomu přístroj, který ještě nikdy nebyl ve vesmíru. Radar se syntetickou aperturou pracující v pásmu P.

Svět nad planetou (55. díl)

Priroda

Modul 77KSI, který posléze proslul pod názvem Priroda, měl být posledním modulem určeným pro orbitální stanici Mir. Jeho připojením měla být kompletace stanice završena. Původní datum startu 77KSI bylo předběžně naplánováno na počátek roku 1992. Jenže ještě předtím, než mohl být modul dokončen, přišel kolaps Sovětského svazu a vinou katastrofálního nedostatku financí se z plánovaného přírůstku ke stanici stal mrtvý trup přikrytý plachtou v jedné z hal Chruničeva. Naděje na vzkříšení přišla až s Američany. Ti souhlasili s tím, že poskytnou finance na dohotovení dvou zbývajících modulů (krom 77KSI na své znovuzrození čekal také modul 77KSO „Spektr“) výměnou za možnost vybavit je svou aparaturou. Pro 77KSI se začalo blýskat na lepší časy. Start nově vybaveného modulu měl proběhnout 10. března 1996 a ke spojení s Mirem mělo dojít 15. března. Ovšem problémy s testováním 77KSI v dílnách RKK Energija znamenaly odložení termínu startu o dva týdny. Tady ovšem vznikala kolize s americkou misí STS-76, která měla jít ve šlépějích misí STS-71 a STS-74. Raketoplán měl u Miru pobývat od 23. do 28. března. Pokud by se 77KSI měl připojit ke stanici pouhé dva dny po odletu raketoplánu, byl by to skutečně šibeniční termín. Na konci roku 1995 proto bylo víceméně jasné, že modul odstartuje nejspíše až v dubnu. Svou roli zde sehrál i fakt, že na Bajkonuru byl pouze jeden vojenský oddíl, který připravoval starty Protonů a na 28. března byl již dlouho předem naplánován komerční start družice Astra právě na tomto nosiči. Naštěstí si Američané v té době již zvykli na občasné ruské problémy s termíny, proto s posunem o měsíc souhlasili. A když navíc vezmeme v úvahu původní termín startu – když už modul vydržel čekat čtyři roky, jeden měsíc navíc se nejeví tak tragicky…

Milník motoru pro kosmické letadlo

Je známo, že stavba orbitálních nosičů je velmi nákladná a prakticky každá kosmická společnost se snaží nějakým způsobem ceny snižovat. Nejlépe se to daří asi společnosti SpaceX, která část svých raket umí zachránit a zase opětovně použít. Není přitom žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem kosmonautiky je vyvinout dopravní systém fungující na základě principů letecké dopravy. To se ovšem snadněji řekne, než uskuteční. O čemž svědčí například příběh raketoplánů. Přesto je myšlenka kosmického letounu stále živá a jeden dlouhodobý projekt by skutečně jednou mohl způsobit onu zmiňovanou revoluci v letectví a kosmonautice. Ovšem má to jeden podstatný háček: Vývoj a stavbu novátorského motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Společnost Reaction Engines to ovšem i přesto zkouší.