Štítek ‘ESA’

Atlas V pro Solar orbiter se vrátí z rampy

Při zkoušce simulující předstartovní činnosti se oddělila hadice, která zajišťuje chlazení avioniky na horním stupni Centaur. Raketa se vrátí do obslužné věže k další inspekci. 23. ledna 1:06

Svět nad planetou (66. díl)

Linenger v modulu Priroda

Když Atlantis opustil Mir a Korzun, Kaleri a Linenger osaměli, přišel nejprve na řadu den odpočinku. Každá návštěva je pro stálou posádku poměrně značnou zátěží, protože se výrazně zvyšuje pracovní tempo a plán hlavní expedice se podřizuje plánu návštěvnické mise. Kosmonauti tak často vypomáhali hostům při plnění jejich úkolů a když k tomu připočteme také nutné zlo v podobě tiskových konferencí a nejrůznějších ceremoniálních úkonů, není se co divit, že když se návštěva chýlí ke konci, starousedlíci se už nemohou dočkat okamžiku, kdy na palubě komplexu opět nastane klid a zaběhnuté pracovní tempo. Není ani třeba hovořit také o tom, že návštěva další posádky má vliv i na stanici samotnou a její systémy. Asi nejvíce „zabrat“ dostává environmentální systém. Zvýšené množství osob na palubě produkuje násobné množství odpadní vody, oxidu uhličitého a vyžaduje větší přísun kyslíku. V této fázi letu byl Mir zatěžován skutečně na maximum, na stěnách a v koutech modulů se objevovalo zvýšené množství vlhkosti, o kterou se systém kondenzace vody ze vzduchu nedokázal postarat. Bylo také třeba občas aktivovat jednorázové patrony produkující kyslík. V neposlední řadě měli důvod k bezesným nocím plánovači a vědci, jejichž experimenty vyžadovaly jistou kvalitu mikrogravitace a nízkou úroveň vibrací. Během překládky nákladů z Miru do raketoplánu a obráceně se o klidném prostředí v žádném případě nedalo mluvit. Onen den odpočinku byl tedy nutný nejen pro lidi, ale také pro stanici. Jak se v tomto případě ukázalo, byl to klid před bouří…

Kosmotýdeník 383 (13.1. – 19.1.)

Týden utekl jako voda a je tu další Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn událostí, které se staly v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu nebudeme překvapivě věnovat In-Flight Abort testu, ale velmi zajímavé studii NASA a NOAA ohledně dlouhodobého měření teploty. Podíváme se, jak se došlo k tomu, že rok 2019 byl druhý nejteplejší v celé historii vědeckého měření. Nevynecháme však ani další události týdne. Podíváme se do Francouzské Guyany na start Ariane 5, anebo na nácvik nástupů astronautů do Crew Dragonu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: První evropský start letošního roku

První letošní start rakety Ariane 5 klepe na dveře. Nejsilnější evropská raketa by měla ve čtvrtek večer našeho času vynést dvě telekomunikační družice – indickou a evropskou. Právě evropský Konnect si zaslouží významnou pozornost. Jde o první družici, která vznikla v rámci programu, který má zajistit, že evropské firmy budou zásobovat trh telekomunikačních družic konkurenceschopnými produkty. Tato družice pokryje svým signálem Evropu a Afriku a o její vývoj se postarala firma Thales Alenia Space, provozovat ji bude společnost Eutelsat a dohled nad celým projektem držela agentura ESA.

Kosmotýdeník 382 (6.1. – 12.1.)

Máme za sebou první kompletní týden roku 2020 a rozhodně nemůžeme říct, že bychom se nudili. A pokud pochybujete, můžete si přečíst aktuální Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na Floridu, kde se začala sestavovat nosná raketa pro evropskou vědeckou misi s českým podílem. A v dalších kratších tématech se kromě Floridy podíváme i do Texasu, do Pacifiku, do Francouzské Guyany, či na středisko Michoud Assembly Facility. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, ve kterých pro Vás shrneme všechny články, které jsme v tomto týdnu vydali, ukážeme Vám snímek a video týdne, aby byla naše pravidelná každotýdenní rekapitulace kosmonautických událostí opravdu kompletní.

Povedlo se! Aeolus pomáhá předpovědím počasí

Evropská družice Aeolus monitoruje vítr v zemské atmosféře od 3. září 2018 – začal tedy jen pár dní po úspěšném startu 22. srpna téhož roku. Následovaly však celé měsíce pečlivých zkoušek a ověřování výsledků měření, než odborníci z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) mohli definitivně říct – tato data jsou dost dobrá na to, abychom je začali používat pro naše předpovědi. Ono se to zdá jen jako banalita, ale je potřeba si uvědomit, že rozhodnutí o zapracování nových měření do předpovědí počasí nikdy nebylo nic jednoduchého. Potřebujete opravdu hodně práce, abyste skutečně dobře porozuměli sbíraným údajům a abyste zajistili, že mají vysokou kvalitu.

Nosič pro teleskop Euclid

ESA a Arianespace oznámily podpis dohody o vynesení teleskopu Euclid nejdříve v polovině roku 2022 z jihoamerického kosmodromu v Kourou. Euclid je astronomická a astrofyzikální mise řazená v rámci programu Cosmic Vision 2015–2025 mezi středně rozsáhlé projekty. Teleskop bude mít za úkol studovat historii rozpínání vesmíru v minulých deseti miliardách let. Zaměří se i na aktuální rozpínání urychlované tajemnou temnou energií. Vědci očekávají, že by chtěli sledovat vývoj kosmických útvarů, které právě temná energie ovlivňuje. Euclid proto bude prozkoumávat galaxie v různých vzdálenostech od Země – jak ve viditelné, tak infračervené části spektra – které se nachází na více než 35 % hvězdné oblohy.

Vesmírné výzvy – prosinec 2019

VV 2019/12

Asi nejočekávanější událostí byla v prosinci nepilotovaná mise nové kosmické lodi Starliner. Kromě ní se do kosmu vydaly i dvě zásobovací lodě, konkrétně Dragon a Progress. Obě samozřejmě mířily vstříc ISS. I na kosmické stanici, respektive na jejím povrchu bylo živo, neboť se opravoval přístroj AMS-02, který původně nebyl pro prováděné opravy na oběžné dráze konstruován. SpaceX vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační družici Kacific-1 / JCSat-18. Evropa v prosinci vynesla do vesmíru dlouho očekávaný teleskop CHEOPS, který pořádně prozkoumá vybrané exoplanety. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Rok 2019 z pohledu ESA

Evropská kosmická agentura zažila úspěšný rok 2019. O mnoha jejích projektech jsme se zmínili v dnešním celkovém rekapitulačním článku, ale jelikož ESA k této příležitosti vydala povedené video, přinášíme Vám jej ještě v samostatném krátkém článku. Na co se můžete těšit? Vstup družice Aeolus do služby a zahájení historicky prvního specializovaného měření proudění vzduchu pomocí laseru a Dopplerova jevu, úspěšné fungování družic z programu Copernicus, dokončení stavby Sentinelu 6, pokrok ve vývoji nových raket – Vega a Ariane 6, dokončení přenosové sítě EDRS, Luca Parmitano na velitelem expedice na ISS, oprava AMS-02, nová data z teleskopu Gaia, vypuštění teleskopu Cheops pro studium známých exoplanet, dokončení stavby Solar Orbiteru, objevy využívající data ze sondy Rosetta, nebo na úspěšné jednání Space19+.