Štítek ‘EM-1’

Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.

Sedm z deseti segmentů uskladněno

Řeč je o segmentech urychlovacích bloků rakety SLS pro misi EM-1. 25. října byly uskladněny další dva dokončené segmenty. 27. října 8:27

Přesun štítu pro Orion

Tepelný štít Orionu pro misi EM-1 byl 23. října přemístěn k tepelné komoře pro ověření kvality materiálu a správnosti sestavení. 26. října 22:43

Kosmotýdeník 265 (9.10. – 15.10.)

Máme za sebou týden, během kterého jsme se dočkali sedmi startů. To už je opravdu pěkná dávka. Dva Falcony 9, jeden Sojuz, jedna čínská raketa CZ-2D, japonská H-IIA, ruský Rokot a Atlas 5. K tomu připočítejme ještě dvě přistání prvního stupně na plošině a k této raketové dávce si přidejme pár zajímavých informací a událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník se však krom startů podívá i na další zajímavé informace. U rampy 39B například začalo čerpání pohonných hmot pro raketu SLS, samozřejmě zatím jen na zkoušku. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

Nová a zřejmě definitivní podoba rakety SLS pro misi EM-1

Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.

Cubesat s plachtou prozkoumá asteroidy

Program NEA Scout počítá se sluneční plachtou

Při premiérové misi rakety SLS poletí jako spolucestující i 13 zajímavých cubesatů. Jedním z nich je NEA Scout – 6U cubesat, který má zkoumat asteroidy potenciálně nebezpečné pro Zemi. Vývoj tohoto cubesatu má za sebou výrazný milník, jelikož se podařilo rozložit jeho solární plachtu. K této události došlo v čisté místnosti firmy ManTech NeXolve v Huntsville, stát Alabama 13. září. Až bude NEA Scout ve vesmíru vypuštěný z rakety SLS, rozloží svou čtvercovou plachtu a s její pomocí bude plachtit na slunečních paprscích a měnit svou oběžnou dráhu.

SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce

Dlouhé měsíce se o tom spekulovalo a diskutovalo na internetu, ale v posledních týdnech stále častěji přichází oficiální vyjádření, která fanouškům kosmického výzkumu dávají jistotu, že se nejedná jen o nezávazná slova vypouštěná do větru. Řeč teď není o ničem menším, než o nové americké superraketě SLS, lodi Orion a o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, která má vzniknout u Měsíce. Před několika dny totiž proběhla oficiální jednání kosmických agentur, ze kterých vyšly velmi zajímavé informace, které se týkají nejen rakety a kosmické lodi, ale i kosmické stanice, která nás připraví na let k Marsu.

Urychlovací bloky pro SLS v cílové rovince

Pomocný urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS

Až se nová americká raketa SLS odlepí od startovní rampy, budou ji k nebi po dobu dvou minut hnát dva urychlovací motory na tuhá paliva, které mnoha lidem připomenou raketoplány. Však jsou také jejich přímými pokračovateli. Rozdíl je třeba v tom, že u raketoplánů byly motory jen čtyřsegmentové, zatímco SLS bude disponovat motory pětisegmentovými. Pro potřeby rakety Space Launch System tak vznikl největší motor na tuhá paliva na světě. Jeden motor bude po sestavení vážit 800 tun a jeho tah bude dvojnásobný. Dvojice těchto bílých válců vysokých 54 metrů tak při startu poskytne 75% tahu celé sestavy.

Lůžko pro ICPS připraveno k nanesení pěny

Jak jsme vás informovali, připravilo Marshallovo středisko vesmírných letů (MSFC) na úterý 29. srpna prezentaci letového adaptéru LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) pro raketu SLS, která se má v roce 2019 vydat na svůj první let. Svařování adaptéru dokončila v areálu MSFC společnost Teledyne Brown Engineering v tomto měsíci. LVSA je největší částí SLS, postavenou v MSFC, a proto jsou zde na něj právem hrdí. Vedoucí projektu LVSA Mindy Nettles vysvětluje: „Dříve jsme zde vyrobili některé drobné části pro raketoplán, ale nic takového“. Ředitelka společnosti Teledyne Brown Engineering Reggie Spivey dodává: „Myslím, že je to pro nás velice vzrušující. Je to největší kus letového hardwaru, který jsme kdy stavěli, a to jsme už postavili spoustu hardwaru pro vesmír“.

Orion pro let k Měsíci poprvé ožil

Současný stav lodi Orion, která jako první poletí na raketě SLS.

Procesor Orionu bude muset zvládat spolehlivě pracovat ve všech fázích mise. Zařízení je schopné vykonat 480 milionů operací za sekundu, což odpovídá několika tisícům pokynů a kontrol stovek palubních systémů, z nichž každý rozhoduje o tom, zda bude mise úspěšná nebo ne. Aby se ověřilo, že všechny systémy lodi pracují správně, byl tento týden Orion určený pro misi EM-1 poprvé připojený ke zdroji elektrické energie. K této historické chvíli došlo v útrobách budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Facility na Kennedyho středisku na Floridě.