Štítek ‘Curiosity’

Rozhlédněte se po Murray Buttes

Americké vozítko Curiosity nedávno oslavilo čtyři roky působení na Marsu a stále je v dobrém stavu. Rover postupně míří k centrálnímu vrcholku Aeolis Mons (též Mount Sharp), ale po cestě potkává celou řadu míst, která jsou pro vědce velmi atraktivní a stojí za zastávku. Jednou z nich je oblast zvaná Murray Buttes na úbočí centrálního vrcholku. Právě v této lokalitě rover pořídil velmi povedenou sérii fotek, které umožnily vytvořit kompletní 360° panorama okolního terénu. Snímky, ze kterých bylo vytvořeno toto 360° panorama byly pořízeny 5. srpna 2016 pomocí kamery Mastcam, která je umístěna na hlavě vozítka.

Kosmotýdeník 205 (15.8. – 21.8.)

Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou spoustu zajímavých informací a novinek z kosmonautiky. Je proto ideální čas na další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který nás tentokrát vezme na Mezinárodní kosmickou stanici za výstupem, který umožnil přilétat soukromým pilotovaným lodím. Podíváme se ale také na třicáté výročí jednoho dosud aktivního japonského satelitu, nebo zamíříme za vozítkem Curiosity. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 203 (1.8. – 7.8.)

Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se podíváme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.

Další krok k samostatnosti Curiosity

Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.

TOP5: Průzkumníci Marsu

Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.

Curiosity je opět v provozu

Před pár dny jsme Vás informovali o nepříjemnosti, která potkala americké vozítko Curiosity, které již téměř čtyři roky brázdí povrch Marsu. Nyní dorazily z řídícího střediska potěšující informace. Rover opustil takzvaný bezpečný režim a opět je připraven na výzkumnou činnost. Vozítko do bezpečnostního režimu přešlo 2. července a opustilo jej o týden později, tedy v sobotu devátého. Jak se ukázalo, původní domněnky byly správné – za celý problém mohlo nedorozumění v systému na zpracování obrazových dat z kamer.

Curiosity v bezpečnostním režimu

Curiosity už tři roky brázdí povrch Marsu

Nejdokonalejší vědecká laboratoř, kterou jsme kdy dopravili na povrch Marsu, má momentálně menší technické problémy. Rover neprovádí žádnou vědeckou práci, ani se nikam nepřesouvá. Řídící systém jej totiž 2. července přepnul do takzvaného bezpečnostního režimu, který zastavuje jakoukoliv aktivitu roveru a čeká se, jak pozemní specialisté tuto situaci vyřeší.

Prozkoumejte terén v okolí Curiosity

Moderní technologie dnes umožňují neuvěřitelné věci. Na internetu se například objevila 3D simulace povrchu Marsu v okolí vozítka Curiosity. Jako vstupní údaje se použila skutečná data ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter a návštěvníci této stránky si mohou celou 3D animaci libovolně otáčet, zoomovat v ní a jako třešnička na dortu je tu i trojrozměrný model samotného vozítka včetně zobrazení ujeté trasy za poslední soly. Jelikož jsem v této aplikaci strávil již hezkou chvíli, napadlo mne, že by mohla zaujmout i naše čtenáře. Je to opravdu úžasný zážitek.

Kosmotýdeník 188. díl (18.4. – 24.4.2016)

Máme za sebou další týden. I tentokrát se v kosmonautice událo mnoho zajímavých věcí. Je příjemné pozorovat, jak se změnila situace z doby prvních dílů Kosmotýdeníku, kdy bylo občas obtížné najít tři události hodné sepsání. Nyní už je to skutečně výběr toho nejzajímavějšího, co nám uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se podíváme na ambiciózní plán společnosti OneWeb, která chce během pár následujících roků vynést 900 satelitů na orbitu. Další zajímavou zprávou jsou dokončené letové díly rakety SLS, nebo přípravy na premiérový start na kosmodromu Vostočnyj. Přeji hezkou neděli a dobré čtení.

Kosmotýdeník 187. díl (11.4. – 17.4.2016)

Další týden je za námi a přichází čas na pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ještě stále doznívají oslavy přistání prvního stupně Falconu 9, nicméně nyní se hlavně řeší jeho převoz. Přesto však ve stínu rozhodně nezůstal nafukovací modul BEAM, který byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici. Krom toho se tento týden objevila zpráva o první mezihvězdné sondě. Podíváme se také na přípravu nejsilnější americké rakety současnosti Delty Heavy anebo zamíříme zkontrolovat stav sondy ExoMars 2016. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.