Štítek ‘cubesat’

Principy pohonu pro nejmenší

Poslední dobou se nám nějak roztrhl pytel s hromadnými starty cubesatů, což mě přimělo zase jednou dokončit rozpracovaný článek. V minulém článku o cubesatech jsme si přiblížili možnosti jejich nasazení mimo oběžnou dráhu Země, při tom jsem zmínil jeden z možných (a zatím asi nejpropracovanější) pohonů této třídy satelitů. Dnes se blíže podíváme na další – občas poněkud exotické – možnosti jejich pohonu. Řekneme si i o možnostech startu cubesatů na oběžnou dráhu. Jakkoli se zatím často jedná pouze o více či méně propracované koncepty, všechny jsou ve svém jádru slibné a všechny mají potenciál umožnit cubesatům mnohem ambicióznější cesty než “jen” k blízkozemním asteroidům.

Nahlédněme pod roušku tajného satelitu

Americký kosmodrom na základně Vandenberg se v těchto dnech připravuje na start rakety Atlas V v konfiguraci 501. O nákladu toho ale mnoho nevíme. Je schovaný za krycím kódovým názvem NROL-39. Přesto si dnešní článek klade za cíl sesbírat z internetu všechny možné informace o této družici a pokusit se z nich složit alespoň částečnou představu o nyní vynášeném armádním nákladu.

Sešlápněte brzdu, blíží se Země

logo mise TechEdSat-3P zdroj:twitter.com

Přinutit cokoliv k návratu z oběžné dráhy do lůna matky Země je někdy docela kumšt. Vedle tradičního raketového motoru se dnes zkoušejí i různé alternativy. Jedna z technologií, která má umožnit zpomalení satelitu nebo obecně kosmického stroje z první kosmické rychlosti a jeho sestup do atmosféry bez využití drahocenného paliva se momentálně testuje na miniaturním satelitu (Cubesatu), který byl 20.listopadu tohoto roku vypuštěn z ISS. Profesoři a studenti ze San José State university, kteří za návrhem a vytvořením demonstračního Cubesatu stojí, nazývají zařízení docela trefně jako Exo-brzdy (Exo-brakes).

Nafukovací anténa pro malé satelity

Nafukovací anténa zdroj: mit.edu

A máme tady další nápad, který pomalu přesunuje působiště miniaturních satelitů zvaných cubesaty z nízké oběžné dráhy do vzdálenějšího vesmíru. Díky mikroiontovém pohonu, o kterém jsme vás informovali v nedávné době, budou mít tyto drobné kosmické stroje možnost v budoucnu navštívit blízkozemní asteroidy, orbitu Měsíce a možná i další objekty ve Sluneční soustavě. Jedna věc je se do těchto míst dostat a druhá posílat odsud vědecky cenná data. Malé anténky pár set kilometrů nad Zemí stačily, pro vzdálenější kosmos jsou nepoužitelné a pouhé zvětšení kvůli omezenému prostoru v nosné raketě není možné. Naštěstí vyšla opět z dílny americké univerzity MIT (Massachusetts Institute of Technology) další úžasná technologie, která tyto problémy řeší.

cubesat k asteroidu

Představte si to. Zajdete si do obchodu koupíte si unifikované stavební prvky pro stavbu, no třeba družice. V úhledné krabici dostanete nosnou konstrukci, vnitřní zdroj, výpočetní jednotku, CD s programovacím prostředím, prodavač s úsměvem zkontroluje zda nechybí USB kablík pro propojení s vaším počítačem, krabici zabalí, v předvánočním období se zeptá zda to chcete zabalit jako dárek a po obdržení příslušného obnosu je krabice i s obsahem vaše.

Kosmotýdeník 15. díl (23. 12. – 29. 12. 2012)

Planety u Tau Ceti v představách malíře

V posledním Kosmotýdeníku tohoto roku si představíme minisatelit FitSat-1, který bude vysílat zprávy pomocí LED diod. Sonda byla vypuštěna astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici a po dvou testech nad Japonskem byla odvysílána zpráva nad Britskými ostrovy a Evropou.
Jupiter v roce 2030 přivítá dalšího návštěvníka a to sondu JUICE, která bude zkoumat ledové měsíce největší planety Sluneční soustavy. Ke startu by mohlo dojít již v roce 2022.
12 světelných let od Země byla nalezena planeta, na které by mohl být život. Podle mezinárodního týmu astronomů je možné, že planeta je celá pokryta vodou.