Štítek ‘CSA’

Gateway (květen 2019)

Připravovaná kosmická stanice Gateway má pilotované kosmonautice v příštím desetiletí umožnit strategickou přítomnost v blízkosti Měsíce a na jeho povrchu. V dubnovém dílu jsme mimo jiné informovali, že podpis kontraktu na výrobu, vynesení a demonstrační fázi provozu klíčového prvního dílu stanice, pohonného a energetického modulu PPE, je stále odhadován do 31. května. NASA již v loňském roce avizovala, že PPE bude prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru postaven na platformě existujících komunikačních satelitů, doplněné o výkonný solárně elektrický pohonný systém. Například Boeing zveřejnil informaci, že jeho návrh modulu je odvozený z řady satelitů 702. K vyhlášení vítěze nakonec došlo již 23. května. Jim Bridenstine na tiskové konferenci oznámil, že výrobcem modulu bude Maxar Technologies.

Rozpočet CSA stále klesá

Rozpočet Kanadské vesmírné agentury kleslá již od roku 2015 – pro letošní rok na necelých 329 mil. dolarů. 11. dubna 23:25

Gateway (březen 2019)

Únorový díl byl zaměřen na představení referenční architektury třístupňového pilotovaného lunárního landeru. NASA zveřejnila tuto architekturu 7. února při vydání poptávky na návrhy studií od průmyslových společností. Lander je v architektuře klíčovým prvkem pro pilotované přistání na Měsíci z plánované kosmické stanice Gateway, kterou NASA hodlá vybudovat na oběžné dráze Měsíce. Stanovené požadavky na parametry jednotlivých prvků landeru mají uchazeči respektovat. Tyto parametry v zadání dle výzvy NASA však nesplňuje například připravovaná loď Starship od SpaceX. Podle textu výzvy by byl takový návrh vyřazen.

Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)

Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Výzkum na ISS – Biologické hodiny a hoření ve vesmíru

Anne McClain mezi moduly Harmony a Destiny - na fotce vidíme senzor umístěný na čele. Ten slouží k měření cirkadiánních rytmů.

Posádka na ISS provádí desítky různých vědeckých experimentů, které si připomínáme v rámci nepravidelného seriálu Věda na ISS. V dnešním díle se podíváme na ukončení dvou vědeckých experimentů, které souvisí s biologií. Kromě toho přijde řeč i na lehce nevědecké, ale zato technicky zajímavé téma – natáčení zkušeností s virtuální realitou. Do vědeckého prostředí se zase naplno vrátíme údržbou zařízení pro studium hoření ve vesmíru. Posádka kromě vědy neustále udržuje stanici v dobrém stavu, takže se zmíníme i o údržbě systémů podpory života.

Kanada připravuje vylepšení ISS

Zařízení pojmenované DOC (Dextre-Operated Camera) už svým názvem ukazuje, že bude spolupracovat s manipulátorem Dextre, který se již na ISS několik let nachází. DOC má za úkol provádět vizuální inspekci ISS a hledat na jejím povrchu jakékoliv stopy a známky poškození. Kromě toho bude monitorovat přílety a odlety nejrůznějších zásobovacích lodí. Pokud se nic nepokazí, mělo by se toto zařízení o velikosti srovnatelné s mikrovlnnou troubou na stanici dostat v roce 2021.

Vesmírné osudy 112. díl – Christopher Hadfield

V roce 1995 se poprvé ocitl ve vesmíru. V té době už dobře věděl, že nejdůležitější je umět být užitečný. Nikoli přehnaně, ale velmi obezřetně. Důležité je zkrátka nedělat nic, o čem si nejsme jistí, že tím prospěje našemu úkolu. Jako správný astronaut měl již od útlého věku vždy plán a pokaždé si za ním šel. Nikomu o takových plánech neříkal, pouze urputně a trpělivě činil všechny kroky, které si myslel, že jsou nutné, aby svůj plán mohl jednou naplnit. Jednoho dne, když mu bylo devět let, vydali se s matkou přes pole k sousedovi. Soused byl jediný v okolí, kdo měl televizi a tak se u něj v obývacím pokoji sešlo hodně lidí. Mladý Chris natahoval krk, aby viděl na malou obrazovku. Zrnitý černobílý obraz ukazoval muže v bílém skafandru, jak pomalu sestupuje po žebříku. Bylo právě 20. července 1969 a lidstvo poprvé vkročilo na jiné kosmické těleso. Tehdy se Chris rozhodl, že učiní všechny možné kroky, aby se stal astronautem. Byl to vskutku bláznivý sen. Vždyť on byl Kanaďan, tedy občan státu, který neměl ani vlastní kosmickou agenturu. To však nehodlal brát jako překážku. Rozhodl se, že podnikne všechno, aby v případě, že se naskytne možnost stát se astronautem, mohl říct, že je připraven. Někde tady začíná dlouhá cesta Christophera Hadfielda do vesmíru.