Štítek ‘Čína’

Jak vypadá situace okolo mikrovlnného (EM) pohonu

V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout. Jde o velmi jednoduché zařízení, skládající se z měděného dutinového rezonátoru kónického tvaru. V podstatě se jedná o měděný trychtýř, u kterého je konec s menším průřezem uzavřen dielektrickým rezonátorem. Uvnitř dutiny je pak anténa generující mikrovlnné záření (většinou magnetron) s frekvenci v oblasti gigahertzů. Předpokládá se, že se tímto specifickým tvarem vytváří rozdíl tlaku na předním a zadním konci zařízení. Ve směru k menšímu konci se tak má generovat sice velmi malý, ale podle některých experimentů znatelný tah.

Čína vstupuje na pole nové orientace kosmických sond

Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.

ŽIVĚ: Čína vypouští svou první těžkou raketu

Na výšku měří sice „jen“ 57 metrů, ale její nosnost je úctyhodná. Na nízkou oběžnou dráhu vynese až 25 tun nákladu a na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 14 tun – Dlouhý pochod 5, raketa, která nemá konkurenci mezi tím, co doposud vytvořili zástupci Říše středu. Tento nosič se svým výkonem řadí po bok těch nejsilnějších raket, které dnes létají. Nejblíže je americké Deltě IV Heavy, ale do podobné skupiny patří i ruský Proton, nebo evropská Ariane 5. K premiérovému startu by mělo dojít dnes ve 12:00 na novém čínském kosmodromu Wenčang a my se Vám pokusíme přinést přímý přenos z celé události.

Kosmotýdeník 215 (24.10. – 30.10.)

Pokud k Vašemu nedělnímu obědu patří náš pravidelný seriál Kosmotýdeník, bez kterého by Váš týden nebyl kompletní, máme pro Vás dobrou zprávu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí těch nejdůležitějších událostí, které nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se podíváme na novinky okolo vyšetřování havárie rakety Falcon 9 z 1. září a když už budeme u SpaceX, zmíníme se také o dalších drobných novinkách, které prolétly internetovým éterem. Nedělní porce kosmonautických novinek s pořadovým číslem 215 právě začíná.

Nejsilnější čínská raketa stojí na rampě

Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan se v minulých dnech dočkal premiérového vývozu rakety Dlouhý pochod 5 na startovní rampu. Tedy abychom byli přesní, ono těch vývozů už bylo v historii více, ale vždy šlo jen o testovací jízdy. Nyní ale došlo k ostrému vývozu před startem. Premiérový start nejsilnějšího čínského nosiče v historii má za úkol vynést na oběžnou dráhu experimentální telekomunikační družici Shijian-17, která je vybavena iontovými motory. Otázkou zůstává, kdy se tato raketa vydá k obloze. Vývoz na rampu naznačuje, že už to nebude trvat příliš dlouho. Podle portálu spaceflightnow by ke startu mělo dojít 3. listopadu v blíže nespecifikovaném čase. Na naší subdoméně starty.kosmonautix.cz svítí u tohoto startu, že by k němu mělo dojít v 11:00 našeho času, což potvrzuje i portál launchlibrary.net. Jakmile se start přiblíží, vydáme na našem webu krátký článek s odkazy, kde je možné sledovat přímý přenos.

Putování po Nebeských palácích II. díl

Osmnáctého října 2016 vstoupila na palubu stanice Tiangong 2 první posádka, kterou tvořili taikonauti Jing Haipeng a Chen Dong. Takto začal pokus Číny o nejdelší pobyt svých vyslanců na orbitě Země. Stanice Tiangong-2 je vlastně hlavně technickým demonstrátorem a demo verzí budoucí velké čínské stanice. Jako taková nemá velké vědecké cíle, ale hlavně technologický význam. Ale i přesto, nebo právě proto je velice zajímavá. Pojďme se ve druhém díle našeho krátkého třídílného seriálu podívat podrobněji na technologické řešení celé této stanice.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva atraktivní starty během půl hodiny

Za velkou náhodu můžeme považovat už jen to, pokud se uskuteční dva starty v jeden den. Jaká je však pravděpodobnost, že se sejdou dva starty raket, které od sebe bude dělit jen pár desítek minut? Minimální! A teď si ještě vezměte, že se jedná o starty, které rozhodně nemůžeme označit za běžné – Čína po třech letech vypouští pilotovanou kosmickou loď a firma Orbital ATK se vrací po dvouleté pauze. Tady se hodí citovat klasika: „Tohle se stane maximálně jednou za deset let“. Pro nás je tento souběh velkou výzvou, protože se pokusíme oba starty odvysílat v rámci jednoho přenosu.

Kosmotýdeník 213 (10.10. – 16.10.)

Plynoucí čas si někdy ani neuvědomujeme. Dny jdou jeden za druhým, každý prožíváme své malé prohry, které střídají chvíle radosti, kosmonautika přináší nové objevy, plány, ale i havárie a problémy. Tento nepřetržitý proud událostí by mohl někomu připadat až příliš náročný. Leckdo může mít strach, že do rozjetého vlaku sledování událostí v kosmonautice není možné naskočit, ale není to tak. Náš seriál Kosmotýdeník může být tím správným odrazovým můstkem. I dnes jsme pro Vás připravili výčet toho nejdůležitějšího, co přineslo posledních sedm dní. Podíváme se na plány SpaceX, ale navštívíme i Čínu, Texas, nebo ISS.

Fanoušci přímých přenosů si přijdou na své

Máte rádi přímé přenosy startů raket? Pak Vám začátek příštího týdne zřejmě udělá velkou radost. A pokud preferujete naše živě komentované vysílání v rámci seriálu Živě a česky, bude Vaše radost zřejmě dvojnásobná. Shodou mnoha na sobě nezávislých okolností se totiž do velmi krátkého časového úseku sešly rovnou tři velmi zajímavé starty. Během pouhých 60 hodin by se k obloze měly vydat rakety z kosmodromů ve Spojených státech, Číně a Kazachstánu. Všechny tři Vám zkusíme zprostředkovat formou přímých, česky komentovaných přenosů.

Putování po nebeských palácích I. díl

Čínská kosmonautika zažívá v posledních letech těžko srovnatelný rozvoj, který tuto zemi regulérně zasadil vedle matadorů světové kosmonautiky, jakými jsou USA, stále ještě je Rusko a ESA. Nyní se na orbitální dráze nachází dvě čínské stanice. Ta první bohužel již nekontrolovatelně padá a ta druhá čeká na první posádku. Vzhledem k tomu, jak málo informací Čína o stanicích i jejich programu uvolňuje, je obtížné k ní říci něco podrobného. To nám však nezabrání, abychom v souvislosti s první vypuštěnou pilotovanou lodí ke stanici Tiangong-2 nepředstavili třídílný seriál o této stanici. A nakonec dojde snad i na ty podrobné technické údaje.