6. března 2020 
Před pěti lety se stala americká sonda Dawn první umělou oběžnicí trpasličí planety a zároveň první sondou obíhající postupně okolo dvou těles. Tím první byla planetka Vesta. 6. března 8:00
Štítek ‘Ceres’
Kosmotýdeník 320 (29.10. – 4.11.)
Tento týden by se dal nazvat týdnem konců, což v kosmonautice ne vždy musí znamenat něco negativního. Krom dalekohledu Kepler se totiž odmlčela i sonda Dawn, jejíž odchod byl také očekávaný a bylo z ní vymáčknuto, co se dalo. Podíváme se na ní blíže. Dále se v Kosmotýdeníku podíváme na ponoření české podvodní laboratoře Hydronaut, nebo na další čínský start. Těšit se můžete i na další tradiční rubriky. Přeji vám při chvílích s Komotýdeníkem hezkou neděli a dobré čtení.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Ahuna Mons, Artemis I, Beidou, Bennu, Ceres, CZ-3B, Dawn, Hayabusa 2, hydronaut, JAXA, Kosmotýdeník, NASA, Occator, OSIRIS-REX, Ryugu, Vesta Kosmotýdeník 312 (3.9. – 9.9.)
Od vydání minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně 604 800 sekund a je čas na vydání nového pokračování, které zhodnotí dění v kosmonautice za zmíněný uplynulý čas. Podíváme se zejména na neodvratně se blížící konec velkolepé mise americké sondy Dawn. Budeme se však také věnovat odkladu letu dalšího Falconu Heavy a Delta IV Heavy, nebo se podíváme na perfektní záběry z vývozu vypouštěcí plošiny pro raketu SLS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: 39B, Andrew Feustel, Ceres, Dawn, Delta IV Heavy, Falcon Heavy, Hyperbola 1Z, Indičtí astronauté, Indie (ISRO), iSpace, Kosmotýdeník, Landspace, NASA, Plzeň, SLS, SpaceX, ULA, Vesta, Znojmo Dawn se pomalu blíží ke svému konci
Už jen několik týdnů zbývá do konce unikátní mise, která trvá 11 let. Někdy mezi srpnem a říjnem spotřebuje sonda Dawn poslední zbytky hydrazinu, který používá k udržování orientace v prostoru, která je nezbytná pro přesné namíření antény k Zemi. Ve chvíli, kdy zásoby paliva dojdou, sonda nebude schopna komunikovat s naší planetou a přestane pracovat – jako mrtvé těleso bude obíhat kolem trpasličí planety Ceres. Do té doby ale bude pokračovat ve sběru informací a snímkování povrchu tohoto zajímavého světa. Vědci moc dobře vědí,čeho všeho je tato sonda schopná a proto chtějí její potenciál využít do poslední chvíle.
Kosmotýdeník 303 (2.7. – 7.7.)
Jak si udržet přehled v událostech kosmonautiky? Máme jednoduché řešení, pokud nemáte čas číst všechny naše články, je tu Kosmotýdeník, aby vám dal základní přehled o tom, co se za uplynulých sedm dní stalo. Navíc vždy zbude místo i na pár nových informací. Dnes se například podíváme, jak probíhají přípravy na přistání francouzsko-německého landeru MASCOT, který k asteroidu Ryugu přivezla japonská sonda Hayabusa 2, zamíříme do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, kde by už v září mohly poprvé na tamní pevninu přistávat Falcony 9, ale podíváme se také na unikátní snímek z jihoamerického kosmodromu v Kourou, kde fotografům zapózovaly hned dvě rozpracované rakety Ariane 5. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: Ariane 5, Ceres, Dawn, Falcon 9 v1.2, Hayabusa 2, Indie (ISRO), Kepler, Kosmotýdeník, Kourou, MASCOT, Occator, SpaceX, SpaceX CRS-15 Ceres OPRAVDU zblízka
Promiňte nám velká písmena v nadpisu, ale tohle je naprosto mimořádná paráda. Jak již víte z minulých článků, sonda Dawn klesla na zatím nejnižší dráhu, po které se kdy pohybovala. A nyní máme k dispozici i fotografie povrchu trpasličí planety Ceres, které se na této extrémně nízké dráze podařilo pořídit. Snímky svou kvalitou a množstvím detailů jednoznačně překonávají vše, co tato sonda v minulosti nafotila. Kráter Occator jsme ještě nikdy dříve neviděli tak podrobně. Ostatně škoda slov, která stejně nedokáží popsat zaslané fotky, podívejte se sami a kochejte se.
Dawn klesá na supernízkou dráhu
Sonda Dawn by měla za několik ní dosáhnout oběžné dráhy ve výšce jen 50 km nad povrchem trpasličí planety Ceres. 2. června 8:12
Ceres není neměnný svět
Pozorování, která nám nabízí sonda Dawn ukázala, že Ceres v relativně nedávné době prošla určitými povrchovými změnami. Znamenalo by to, že jediná trpasličí planeta ve vnitřní oblasti sluneční soustavy, je dynamickým objektem, který se stále vyvíjí a mění. Sonda totiž z oběžné dráhy kolem trpasličí planety zaznamenala nedávno odkryté materiály a sledovala i to, jak se mění. Na základě těchto pozorování vědci vydali hned dvě studie, které 14. března vyšly v časopise Science Advances.
Kosmotýdeník 274 (11.12. – 17.12.)
Tři starty během jednoho týdne (Sojuz, Falcon 9 a Ariane 5) a neustále odkládaný Electron. To je na sedm dní docela dost. Během tohoto týdne se však udály i další zajímavé věci, které si v Kosmotýdeníku shrneme. V hlavním tématu se například podíváme na aktuální vědecké poznatky ze zkoumání bílých skvrn na trpasličí planetě Ceres. Podíváme se i na povedené snímky ze zmíněných startů a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: Ahuna Mons, Ariane 5 ECA, Ceres, Dawn, ESA, Falcon 9 v1.2, Galileo, Kosmotýdeník, LZ-1, NASA, Occator, SLC-40, Sojuz MS-07, SpaceX, Zuma Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?
Na mnoha místech trpasličí planety Ceres se nachází minerály obsahující vodu, což by mohlo naznačovat, že tento svět mohl mít v dávné minulosti globální oceán. Ale co se s ním stalo a je možné, že by se na Ceres stále nacházela kapalná voda? Dvě nové studie založené na údajích, které naměřila sonda Dawn, se snaží přinést odpovědi na tyto dvě palčivé otázky, které mohou být zajímavé i z hlediska vývoje celé sluneční soustavy. Vědci zjistili, že kůra na Ceres je tvořena směsí ledu, solí a hydratovaných materiálů, které byly zapojeny do dávné a možné i geologicky nedávné aktivity. Stejně tak se zdá, že tato kůra nejvíce odpovídá přítomnosti dávného oceánu. Druhá studie částečně z té první vychází a předpokládá existenci měkčí a snáze deformovatelné vrstvy pod tuhou povrchovou kůrou, což by mohla být známka přítomnosti zbytků kapaliny, která tu zůstala jako pozůstatek po dávném oceánu.
Nahrávání ...
