Štítek ‘Čchang-čeng 11’

Kosmotýdeník 279 (15.1. – 21.1.)

Po více než čtyřech letech se Spojené státy dostaly do fáze, kdy nemají schválený rozpočet a federální agentury musí omezovat svůj provoz na nezbytné minimum. V plánovaných posádkách pro ISS na letošní rok došlo k náhradě Jeanette Epps a Čína vypustila raketu Dlouhý pochod 11. Tak by se daly stručně shrnout události minulého týdne, které jsme pro Vás podrobně nerozebrali v našich článcích. Ale nyní přichází Kosmotýdeník, který kromě těchto informací přináší i tradiční shrnutí vydaných článků.

Dvě čínské snímkovací družice

Třetí exemplář čínské rakety Dlouhý pochod 11 dnes v 5:12 našeho času vynesl dvě družice ze série Jilin. 19. ledna 12:40

Čína vstupuje na pole nové orientace kosmických sond

Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.

Čína vypustila další novou raketu

Jak jsme Vás před několika dny informovali, Čína na konec září připravila dvě premiéry nových raket – po Čchang-čeng-6 přišla řada i na Čchang-čeng-11. Ta se na cestu k heliosynchronní dráze vydala dnes ve 3:41 našeho času z kosmodromu Jiquan. CZ-11 je součástí snahy o změnu pohonných látek, kterou čínské nosiče používají. Zatímco současné rakety spalují toxický hydrazin, CZ-11 sází na motory na tuhá paliva, čímž se podobá evropské lehké raketě Vega, nebo japonské Epsilon. Nový nosič má díky motorům na tuhá paliva zajistit levné vynášení malých nákladů a doplnit tak služby, které poskytují rakety s motory na kapalné pohonné hmoty.