Archiv rubriky ‘Ostatní’

Praha, Brno, Plzeň i Ostrava zažijí kosmický festival

Festival, který osloví jak fanoušky sci-fi, tak i ty, kteří mají rádi reálné lety do vesmíru – to je Future Gate. Náš web je již několik let partnerem této akce a i letos bychom Vás rádi pozvali na projekci hned několika zajímavých filmů. Spektrum je široké – Od Terminátora 2 až po Sajlut 7. Co ale dělá tento festival unikátním je jeho přesah do skutečné kosmonautiky. Kromě filmů totiž organizátoři připravili i přednášky a besedy věnované té skutečné kosmonautice, která se však postupně začíná ke sci-fi výrazně přibližovat. Naše redakce bude mít na festivalu také svého zástupce.

Známe výherce knihy Vesmírné osudy!

16. listopadu minulého roku se podařilo přivést na svět knižní podobu seriálu Vesmírné osudy, který jsme s Lukášem Houškou psali pro tento blog od dubna 2013 do července 2015. V jeho rámci jsme se čtenářům snažili zprostředkovat pohled na životy sedmadvacítky významných osobností historie i současnosti kosmonautiky. Už v průběhu publikace seriálu se ozývaly hlasy volající po knižní podobě. Zprvu jsme se obávali, zda bude nějakým způsobem vůbec možné naši práci do knižní podoby přetavit. Vyzkoušeli jsme cestu skrze crowdfunding, která sice přinesla až překvapující sumu, ovšem na knihu podobného rozsahu to bylo bohužel stále málo. Nakonec jsme díky správným lidem na správném místě na začátku minulého roku dostali nabídku od nakladatelství CPress. Po několikaměsíčním intenzivním úsilí a doplnění dvou nových medailonů oproti webové podobě seriálu, jsme se nakonec 16. listopadu 2017 dočkali: kniha Vesmírné osudy spatřila světlo světa.

Vyhrajte podepsané Vesmírné osudy!

Minulý rok se po dlouhém snažení podařilo vydat knihu Vesmírné osudy, která vychází ze stejnojmenného seriálu, jenž vycházel zde na Kosmonautixu. Knihu nám pomohlo vydat nakladatelství CPress. V knize Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky naleznete příběhy vizionářů, teoretiků, konstruktérů a astronautů, kteří se zasloužili o rozvoj kosmonautiky. Obsah je oproti seriálu na Kosmonautixu rozšířen a přibyly dva nové příběhy. Nyní vám nabízíme možnost vyhrát jeden výtisk zdarma. Výtisk to nebude ledajaký, budou tam podpisy obou autorů, které do knihy přibyly během jejího křtu na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Rok 2018 zatíží náš hosting

Poslední článek roku se na našem webu již tradičně nese v odlehčeném duchu. Pojďme se tedy podívat, jak by za rok mohlo vypadat hodnocení roku 2018, který se zatím pomalu blíží k pomyslným dveřím. Jak si detailně rozebereme v článku, který vyjde ve středu, rok 2018 bude extrémně nabitý událostmi. Pojďme se tedy v odlehčeném duchu podívat, jak se může tento provoz odrazit na provozu hostingu, na kterém běží náš web. Jedním dechem se ale sluší dodat, že pevně věřím, že hosting všechny návaly čtenářů zvládne, tak jako tomu bývá ve většině podobných případů. Berte jej proto spíše jako odlehčenou ochutnávku událostí, které na nás čekají.

Water dry immersion, neboli „kosmonautika ve vaně“

Mikrogravitace, to je fyzikální jev, který spolu s účinky záření a dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí, má na fyziologii člověka pobývajícího např. na palubě ISS, velký (zejména negativní) vliv. Proto je výzkumu těchto účinků ze strany odborníků na kosmickou medicínu věnována značná pozornost. Na Zemi je tento výzkum realizován zejména pomocí tzv. analogových studií, jako jsou například studie vlivu dlouhodobého upoutání člověka na lůžko (tzv. bed-rest studie, o kterých jsem už na Kosmonautix psal) a dále pak za pomoci tzv. water dry immersion studií, neboli studií vlivu tzv. suchého ponoření člověka do vody, či gelu.

Enceladu možná dodává energii tření

Třením vzniká teplo, což dnes nikoho nepřekvapí. Stačí si v chladném dni třít ruce a hned se aspoň trochu ohřejete. O tom, jak by dopadl běžný automobilový motor, kdyby nebylo tření redukováno olejem se raději ani nevyplatí uvažovat. Ale tření může generovat teplo i v mnohem větším měřítku, které se počítá na stovky kilometrů. Podle aktuální modelové studie evropských a amerických vědců, kteří pracovali na misi Cassini by tření mohlo vytvářet dostatek tepla pro pohon hydrotermální aktivity na saturnově měsíci Enceladu.

Zopakujte si setkání s Davidem Pavlíkem

18. října jsme společně s portálem elonx.cz uspořádali v budově ČVUT FEL v Praze neformální setkání fanoušků SpaceX. V jeho rámci jsme zájemcům zprostředkovali rozhovor s jediným Čechem, který pracuje ve SpaceX. Velkým překvapením bylo, že Davida Pavlíka doplnil i Otto Fabri, který mohl přispět osobními zkušenostmi, které nasbíral během práce pro firmu Tesla motors a Faraday future. Diskuse se točila nejen kolem SpaceX, ale i celkově kolem rozdílu mezi českým a americkým pracovním prostředním, přičemž oba hosté sdělili i své osobní tipy pro všechny, kdo by se v Silicon Valley chtěli prosadit.

Češi vyrobí 600 tun těžký díl pro rampu Ariane 6

Odborný server konstrukce.cz přinesl velmi potěšující informaci – německá firma MT-Mechatronics získala zakázku na výrobu velmi důležitého prvku pro starty nových evropských raket Ariane 6 a předala jej své dceřinné firmě MCE Slaný. Konkrétně se bude jednat o 600 tun těžký deflektor s rozměry 16 × 16 × 9 m, přičemž i s náhradními díly firma dodá celkem 800 tun materiálu. Deflektor uložený 25 metrů pod úrovní rampy bude částečně svařovaný a částečně šroubovaný, takže bude možné snadno vyměnit díly krycího pláště, který bude vystaven náročným podmínkám.

Zažijte Mars!

V lednu 2015 vydal kolega Tomáš Kohout článek pojmenovaný Vědci jako hologramy na Marsu, ve kterém popisuje novou metodu výzkumu rudé planety. Ze snímků pořízených roverem Curiosity se složil trojrozměrný virtuální prostor, kterým mohli vědci s brýlemi pro virtuální realitu procházet a prozkoumávat okolí vozítka. Kolega tehdy článek zakončil větou: „Díky tomu, že brýle budou i pro širokou veřejnost, je velmi pravděpodobné, že podobnou vycházku nejen po Marsu si budeme moci užít i my.“ A ta chvíle je tu, přichází projekt Access Mars! Ale pozor, je to ještě lepší – k procházce totiž brýle nepotřebujete – stačí vám běžný počítač s přístupem k internetu, nebo mobilní telefon.

Rosetta měla štěstí na zajímavý výtrysk

Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.