Archiv rubriky ‘Ostatní’

„Území nikoho“ na ISS

Modul Zarja (Úsvit) je velmi specifickou součástí Mezinárodní kosmické stanice. Propojuje „východní“ a „západní“ segment komplexu a vzhledem k tomu, že jej vyrobilo Rusko, leč financovaly Spojené státy, je často označovaný jako „území nikoho“. Zarja je přímým pokračovatelem sovětského dopravního systému TKS. Jeho vývoj byl zahájený 12. října 1964 konstruktérem Vladimirem Čelomějem: šlo o odpověď na o rok dříve vyhlášený americký program pilotované průzkumné stanice MOL (Manned Orbiting Laboratory). Hlavní dodavatel sovětské kosmické techniky, konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova tehdy nestíhala práce na všech projektech, a tak vývoj vojenské stanice s pilotovanou lodí připadl právě Čelomějovi.

XMM Newton nalezl binární galaktické jádro

Systém binárních supermasivních černých děr

O tom že naprostá většina galaktických jader ve svém středu ukrývá supermasivní černou díru už dnes asi nikdo nepochybuje. Ale co třeba dokonce dvojice černých děr? Nekonečný vesmír má v záloze i takovouto možnost. Pojďme spolu za vydatné asistence evropské rentgenové observatoře XMM Newton nahlédnout do nitra galaxie s tradičně poetickým jménem SDSS J120136.02+300305.5, kde se právě taková pozoruhodná dvojice nachází.

Ukrajinská krize ohrožuje nové vojenské satelity USA

Ukrajinská krize, která už několik měsíců stále narůstá, se týká už i kosmického průmyslu. Zatímco prohlášení ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina z minulého týdne, kde vzkázal Američanům, ať si své astronauty vozí na ISS třeba trampolínou, je do značné míry jen silácké prohlášení politika a tudíž jako takové nemá takřka žádný význam, úspěšná žaloba, kterou podala společnost SpaceX na společnost United Launch Alliance (ULA), která je jediným dopravcem amerických špionážních satelitů, už významná je. O jakou žalobu jde, proč ji podala SpaceX a jak Rogozinovo prohlášení souvisí s americkými špionážními satelity, to se pokusíme objasnit v článku.

Je libo HD video z ISS?

Technika dělá neuvěřitelné pokroky vpřed. Ještě před pár desítkami let byly videokamery těžké, drahé, s malým rozlišením a některé i černobílé. Dnes už si může levnou kameru pořídit prakticky kdokoliv. Malé krabičky si navíc poradí i s vysokým rozlišením obrazu. není proto divu, že lidé hned začali dumat, jestli by nebylo možné dostat tyto kamery do vesmíru. A tak se zrodil studentský program HDEV (High Definition Earth Viewing), v překladu tedy něco jako „sledování Země ve vysokém rozlišení“.

Seznamte se s přístroji na Rosettě

Model sondy Rosetta letící ke kometě Churyumov-Gerasimenko

O tom, co bude největší událostí kosmonautiky v letošním roce mají fanoušci jasno – bude to evropská mise sondy Rosetta, která po mnohaleté cestě vesmírem dorazí ke svému cíli – kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Evropská kosmická agentura ví moc dobře, jak velký popularizační vliv může tahle mise mít a proto čas od času vypustí velmi originální nápad, jak dostat Rosettu do povědomí veřejnosti. Dnes si povíme o tom, jak velmi stručně popsat všechny vědecké přístroje na sondě.

X-37 má výdrž

Na to, že miniraketoplán americké armády skrytý pod označením X-37 stále krouží, si vzpomene málokdo. Je to tajná vojenská technologie a tak je jasné, že se o ní příliš nemluví. Jednou za čas je si ale uvědomíme, že tenhle okřídlený stroj pořád nepřistál a stále krouží na oběžné dráze. Třetí mise už překročila magickou hranici 500 dnů ve vesmíru. Náš dnešní článek shrne dosavadní průběh a na závěr si ukážeme, že ač je X-37 tajným projektem, tak internetové veřejnosti neuteče nikdy nic.

ESA – 18. díl – Astronomický stroj času

1. uvodni obrazek

Nenechte se zmást, nemáme na mysli skutečný stroj času tak, jak jej známe z mnoha vědecko-fantastických filmů. Evropská kosmická agentura, respektive její představitelé a pracovníci takto ale skutečně nazývají mikrovlnný teleskop Planck, jemuž se v dnešním díle našeho seriálu budeme věnovat. Důvod, proč je tento teleskop nazýván strojem času, je prostý. Planck se zabýval monitorováním prastarého kosmického mikrovlnného pozadí, které je v astronomii spíše známo pod názvem reliktní záření. Je to první forma elektromagnetického záření, které ve vesmíru vzniklo a tak není pochyb o tom, že pohled na něj je skutečnou cestou do hlubin minulosti.

Hubbleova nová ultrahluboká pole překonávající všechna přechozí

Hubbleův vesmírný dalekohled je bezespotu historicky přelomovým zařízením v našem zkoumání vesmíru. První velký teleskop, který opustil područí pozemské atmosféry, jež nás sice po miliardy let chrání před smrtícím působením tvrdého kosmického záření, ale zároveň znemožňuje pozorovat vzdálené kosmické objekty ve většině důležitých oborů elektromagnetického záření. Dobrá – působivý začátek, ale není už HST jen zastaralou vlajkovou lodí kosmického výzkumu, který už řekl vše co mohl a veškeré další náklady na jeho údržbu jsou jen zbytečnou investicí?

Snadný výpočet změny sklonu dráhy

Po kratší přestávce opět přichází další díl našeho nepravidelného seriálu, který se snaží přehledným způsobem ukázat, že výpočty v kosmonautice nemusí být nepochopitelné a že je možné do nich proniknout docela snadno. Matematika je pro mnoho žáků a studentů nepříjemný předmět, proto se náš seriál snaží všechny potřebné údaje vysvětlit srozumitelně, aby obsahu porozuměli i ti, kdo si s čísly obvykle moc netykají. Dnes se zaměříme na změnu sklonu oběžné dráhy.

Měníme přehledně rychlost na oběžné dráze

Minulý článek o výpočtu rychlosti družice na oběžné dráze kosmického tělesa sklidil u čtenářů docela velký úspěch. Není se co divit, kosmonautika je obor, který se matematice vyhnout nemůže. Přesto může být, především pro některé nováčky v oboru, docela komplikované do tohoto rozjetého vlaku naskočit. Dnes proto přichází další díl našeho seriálu, který cílí právě na nové zájemce o kosmonautiku. Zaměříme se na změnu rychlosti na oběžné dráze a stejně jako v minulých dílech, i tentokrát budeme všechno vysvětlovat pomalu a názorně.