Archiv rubriky ‘Ostatní’

Když satelity pomáhají

Často slýcháme nářky o tom, jak je kosmonautika zbytečná, jak by se mohly velké investice do ní vkládané investovat do “něčeho jiného” a tak dále. Těžko se takovým lidem vysvětluje, že nebýt kosmonautiky, nemohli by používat GPS, byly by problémy s internetem, voláním a sledováním televize. Ale dejme tomu, že bez těchto moderních vymožeností může člověk žít. Dnes si ukážeme, jaký má kosmonautika význam, když jde skutečně o život.

Kosmonautika v odlehčené formě

Dnešní článek bude tak trochu odlišný od těch, které na našem blogu většinou vycházejí. Každý den se Vám, čtenářům, snažíme přinášet aktuální zprávy z kosmonautiky, informujeme o nových objevech, technologických pokrocích, žel i o haváriích. Přesto bychom neměli zapomínat, že za všemi úspěchy a neúspěchy, za všemi raketami, sondami a vědeckými přístroji stojí lidé. Docela obyčejní lidé z masa a kostí, kteří jsou docela normální. Nejsou to chladně kalkulující roboti bez citu. Dnešní článek by tedy měl ukázat kosmonautiku v trochu odlehčenějším světle.

Bude ISON sólokaprem dekády? (část 2 – pozorování)

V předchozí části článku jsme se jak podívali na komety obecně, tak jsme se pokusili i zhruba načrtnout průlet ISONu periheliem s přibližným časovým nástinem. V této části se podívejme blíže na samotný průběh pozorování, především na konkrétní přístroje, jejichž pomocí se budou astronomická pozorování realizovat. Jestli bude současné pozorování průletu v něčem revoluční, tak to bude především v počtu observatoří a detektorů, ať už pozemních či kosmických, amatérských či profesionálních, které se na ISON budou v různé době zaměřovat. O takové technické výbavě se vědcům při posledním přiblížení Halleyovy komety mohlo jen zdát. Pojďme se proto na tento výčet podívat detailněji a vezměme to hezky popořadě.

Cesty za kosmonautikou: V srdci evropské kosmonautiky

Kosmonautika láká velké množství fanoušků po celém světě. Spousta z nás je odkázaná jen na fotografie a videa, jenže tato média, byť jsou sebekvalitnější, nemohou nikdy přinést to, co člověku dá osobní návštěva nějakého místa. Genius loci vás naplní a najednou vidíte skutečnosti známé z internetu v úplně jiných souvislostech. Jistě, někteří z vás mohou namítnout že na cesty za oceán nemají dost finančních prostředků. Ale nezapomínejte na to, že jsme součástí Evropské kosmické agentury a její střediska jsou na Starém kontinentu. Dnes se proto v našem seriálu podíváme na návštěvu technické centrály evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského města Noordwijk.

Bude ISON sólokaprem dekády? (část 1)

Edmund Halley by žárlil. Od posledního přiblížení komety (pojmenované po svém objeviteli) v roce 1986 snad nebyla mediální pozornost více věnována žádnému bludnému cestovateli z periferie sluneční soustavy, než se tomu děje teď s před více než rokem objevenou kometou C/2012 S1 ISON. A o to víc se k tomuto úkazu upíná pozornost profesionálů i laiků po zklamání z přehnaných očekávání první letošní komety C/2011 L4 PanSTARRS. Tak se to totiž s kometami bohužel má. Čekáte s otevřenou náručí a ono nic. A naopak – z nepovšimnuté události se může za pár měsíců stát nádherná podívaná. Proradné vlasatice s nepravidelnými drahami nám často připravují nejedno překvapení. Pojďme se na ně teď společně podívat.

100 metrů v podzemí aneb výprava do CERNu a letošní Nobelova cena

Začalo to všechno (jako vždycky) úplně náhodně. Zhruba před půl rokem jsem při klasickém brouzdání webem a sledování, co je dnes nového, narazil na krátké sdělení: V rámci mezinárodního víkendu vědy pořádá CERN dny otevřených dveří. To by ještě nebylo tak vzrušující. V rámci běžného provozu je možné sjednat si za určitý poplatek prohlídku i s průvodcem. Ale už další věta mě nadzvedla ze židle. V rámci dvouleté odstávky bude mít laická veřejnost možnost dostat se i dolů do podzemí – přímo k detektorům.

Nepamatuji si ten okamžik přesně, ale rozhodnuto bylo okamžité. Na svém „miniblogu“ jsem informaci rozšířil s nápadem, že by mohlo jít o moc zajímavou výpravu kamarádů – takový malý výlet, jaký často lidé podnikají na víkend, když chtějí vypadnout z Čech, ať už za koupáním, sportem či hudebním koncertem. Překvapilo mě, jak nakonec všechno dopadlo. Ve finále se na pražské Ruzyni sešlo v to páteční odpoledne skoro patnáct lidí.

Cesty za kosmonautikou: Osobní setkání s Buranem

Když se řekne cestování za kosmonautikou, každý si většinou představí daleké putování do Ameriky, do Francouzské Guyany nebo na Bajkonur. Evropa mnoho lidí nenapadne. Přesto je tu nemálo míst, která by fanoušci kosmonautiky neměli opomíjet. I proto vznikl náš nový, nepravidelný seriál, který se pokusí čtenářům našeho blogu zprostředkovat informace o zajímavých turistických cílech, které mají vazbu na kosmonautiku. V prvním díle se podíváme na zoubek Technickému muzeu v německém Speyeru.

27. Kozmická Strojovňa – zásobovacie lode

Od začiatku dobývania vesmíru v roku 1957, keď sa na obežnú dráhu pozrel Sovietsky Zväz pomocou sondy Sputnik-1 boli ľudia fascinovaní pilotovanými letmi. V priebehu vekov sa ľudstvo túžilo zblízka pozrieť na tie podivné bodky, ktoré svietia na oblohe. Mesiac bol zvlášť príťažlivý. Práve preto sa prvý človek dostal až za hranice vesmíru tak skoro. Trvalo to iba štyri roky. Čoskoro sa však zistilo, že vydržať nehostinnom kozmickom prostredí dlhšie ako pár dní je veľmi problematické. Vznikla myšlienka kozmických staníc obiehajúcich okolo Zeme, Mesiaca… Aj to šlo zrealizovať pomerne ľahko. prvý Sovietsky Saljut sa dostal k slovu koncom apríla 1971. Nasledovali ďalšie, dokonalejšie stanice, ktoré už umožňovali dosť dlhý pobyt v stave bez tiaže. Čoskoro sa však ukázali dva limitujúce faktory. Po prvé, stanica vo vesmíre trie o zvyšky atmosféry a po niekoľkých mesiacoch až rokoch spadne späť na Zem. Po druhé, kozmonauti musia tam hore niečo jesť, piť a dýchať. To dalo vzniknúť ďalšiemu fenoménu kozmonautiky, ktorý dnes poznáme pod názvom zásobovacie lode. Nároky na ne boli veľké. Po prvé, mali mať hermetizovanú sekciu, v ktorej by posádke doručili zásoby, experimenty… Po druhé, museli byť vybavené servisným úsekom, a počítačmi, ktoré ich v automatickom móde pripoja ku stanici (prípadne sa iba priblížia na niekoľko metrov a o zvyšok sa postará staničná robotická ruka). Po tretie, bolo by dobré, ak by disponovali dostatkom paliva na zvýšenie obežnej dráhy, aby stanicu uchránili pred zhorením v atmosfére. Ďalšie žiadané vlastnosti sú schopnosť vrátiť sa na Zem, prepraviť náklad aj v nehermetizovanej sekcii (súčiastky na vonkajšie opravy, experimenty) prípadne aj znovupoužiteľnosť. Zásobovacie lode sú dnes veľmi dôležitou súčasťou pilotovanej kozmonautiky a prakticky každá kozmická veľmoc má nejakú k dispozícii.

V kosmonautice neexistují nevýznamné drobnosti

Kosmonautika je špičkový obor lidské činnosti, který chyby odpouští jen výjimečně. Stroje, které se vydávají do kosmických hlubin jsou důkladně testovány na Zemi, aby se mohly připravit na všechny možné scénáře, které je ve vesmíru čekají. I přes tyto hloubkové testy ale občas dojde k selhání. Prakticky vždy se jedná o nějakou drobnost, na první pohled nevýznamný detail, ale jeho důsledky bývají dalekosáhlé. Nejznámějším příkladem je asi ztráta americké sondy Mars Climate Orbiter, která očekávala data v metrických mírách, zatímco řídící středisko posílalo údaje v mírách anglosaských. Dnešní článek ukáže, že i v současné době se může něco podobného stát.

Najdlhšie fungujúca sonda pri Marse

Do vesmíru už bolo vypustené obrovské množstvo planetárnych sond. Iba málo z nich sa však môže pýšiť tým, že funguje viac než 3 000 dní. Medzi ne momentálne patria obidva Voyagery, rover Oppotunity, európsky Mars Express, Rosetta a aj Mars Odyssey. Posledná menovaná momentálne drží aj rekord najstaršej planetárnej družice (ak nepočítame Zem). Okolo Marsu obieha už od roku 2001 a takmer presne o mesiac oslávi dvanáste výročie príletu k červenej planéte. Počas svojej, niekoľkokrát predĺženej misie odviedla obrovské množstvo práce. Poslala nám na Zem zaujímavé informácie, nové zistenia, objavy, úžasné fotografie (okrem iného aj planetárnych sond Spirit, Opportunity a Phoenix). Zároveň sa stala prvým človekom vytvoreným telesom, ktoré bolo odfotené mimo cislunárneho priestoru (Zem – Mesiac).