Evropský teleskop Cheops si zrovna dával pauzu od pozorování exoplanet a přitom se díval směrem k trpasličí planetě v naší Sluneční soustavě. Během této přestávky se mu však nečekaně podařilo podílet se na objevu hustého prstence materiálu kolem trpasličí planety Quaoar. Přítomnost prstence, který se nachází zhruba sedm a půl průměru Quaoaru od samotné trpasličí planety, staví před astronomy záhadu, kterou je potřeba vyřešit – jak je možné, že se tento materiál nespojil do podoby malého měsíce?
Kosmické agentury její velikost s oblibou přirovnávají k římskému Koloseu – na délku totiž měří jen něco mezi 100 a 200 metry. Řeč je o planetce objevené mezinárodním týmem astronomů, kteří využili data z Teleskopu Jamese Webba. V rámci svého projektu se zaměřili na analýzu údajů, které byly nasbírány při kalibraci přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument). Při analýze tým náhodou objevil planetku, která prolétávala zorným polem přístroje a byla tak zvěčněna. Velmi pravděpodobně se jedná o nejmenší objekt, jaký zatím Teleskop Jamese Webba pozoroval. Z vědeckého hlediska může mít význam v tom, že se jedná o příklad objektu menšího než 1 kilometr, který pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro více informací i vlastnostech planetky však budou potřebná další pozorování.
Více než čtyřicet let stála raketa Saturn IB u mezistátní dálnice I-65 v Alabamě na hranici s Tennessee. Byla součástí uvítacího centra (v USA jsou podobná střediska na vjezdech do jednotlivých států běžná) Ardmore Welcome Center v Elkmontu. Teď se ale zdá, že ikonická raketa prohrála svůj boj s časem a počasím. Nápad umístit „něco kosmického“ do uvítacího střediska na nově postavenou dálnici I-65 (vede ze severu na jih: z Chicaga v Illinois do Mobile v Alabamě; délku má 1427,97 km) se zrodil v roce 1974. Proč právě kosmického? Ani ne hodinu jízdy odtud je Huntsville, kde je Redstone Arsenal a především Kosmické středisko George C. Marshalla (George C. Marshall Space Flight Center, MSFC) NASA. To mělo lví podíl na vývoji techniky pro program Apollo. Tady probíhal vývoj raket řady Saturn i jejich motorů, tady se zkoušela lunární vozidla, tady je legendární bazén pro výcvik astronautů NBF (Neutral Buoyancy Facility; dnes jeho roli převzal NBL – Neutral Buoyancy Laboratory – v Houstonu), později zde probíhala významná část vývoje raketoplánů a dnes i megarakety SLS.
Jedním z vrcholů letošního roku bude dubnový start rakety Ariaen 5 s evropskou misí JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Objektem jejího zájmu se stane obří plynný obr, planeta Jupiter, ale i tři největší měsíce, které kolem Jupiteru krouží – oceánské světy Europa, Ganymed a Callisto. Jedním z hlavním úkolů projektu je hledání odpovědi na otázku, zda oceány na těchto měsících někdy mohly skýtat příznivé podmínky pro život. Sonda po osmileté cestě kosmickým prostorem, při které provede gravitační manévry u Země a Venuše, dorazí v roce 2031 k Jupiteru, na jehož oběžnou dráhu vstoupí. JUICE následně provede 35 průletů kolem tří největších měsíců této planety a v závěru své mise se zaměří na měsíc Ganymed, který prozkoumá přímo z jeho oběžné dráhy. Název mise agenturu ESA inspiroval k soutěži, do které se můžete zapojit i Vy.
Ještě než dáme roku 2022 definitivní sbohem, je čas na některé věci, které jsme zatím nestihli. Jednou z nich je i Pokec s kosmonautixem, na který přišel čas právě dnes – je totiž poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od osmi hodin večer začne na našem YouTube kanálu zhruba dvouhodinové živé vysílání, ve kterém budete o tématech rozhodovat právě Vy, diváci. Stačí jen napsat svůj dotaz do chatu a pak jen čekat na odpověď. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi vás u našeho posledního letošního živého vysílání přivítáme.
Dámy a pánové, vážení čtenáři a čtenářky, dovolte mi, abych Vám jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz ze srdce popřál co možná nejlépe strávené Vánoce. Děkujeme Vám za důvěru, kterou jste nám celý rok projevovali tím, že jste náš web navštěvovali, četli naše články, komentovali, hvězdičkovali a sdíleli je. Děkujeme Vám za to, že nás sledujete na sociálních sítích i za to, že Vás kosmonautika zajímá. Přejeme Vám, abyste dnešní Štědrý večer, ale i následující dny, strávili v klidu a pohodě se svými blízkými. U svátečního stolu si pak, prosím, alespoň na chvíli vzpomeňte na ty, kteří kvůli svým pracovním povinnostem nemohou být doma – kromě hasičů, policistů, zdravotníků a mnoha dalších „běžných“ profesí, se kterými se setkáváme v každodenním životě, sem patří třeba i astronauti a obsluha pozemních středisek.
Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce popřál co možná nejkrásnější Vánoce. Když jsme před pár týdny v naší redakci diskutovali, jaký článek bychom měli vydat 24. prosince, přišel Lukáš Houška s nápadem, který jsme nakonec realizovali. Vždyť jaký lepší dárek byste si Vy, naši čtenáři, zasloužili více, než další díl seriálu, na který jste se v uplynulých měsících ptali dost možná nejčastěji. Se značným zpožděním Vám tedy přinášíme 10. díl seriálu StatistiX, který nabízí přehled dění kolem firmy SpaceX v jednotlivých letech. Dnes si posvítíme na události z roku 2021.
Rubrika Historie, Ostatní 
Štítky: Crew-2, Crew-3, CRS-22, CRS-23, CRS-24, DART, GPS III-05, Inspiration4, IXPE, Starlink 2-1, Starlink 4-1, Starlink 4-3, Starlink 4-4, Starlink L16, Starlink L17, Starlink L18, Starlink L19, Starlink L20, Starlink L21, Starlink L22, Starlink L23, Starlink L24, Starlink L25, Starlink L26, Starlink L27, Starlink L28, statistika, StatistiX, SXM-8, Transporter-1, Transporter-2, Türksat 5A, Türksat 5B 
Mezinárodní konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) se koná jednou za dva roky a účastní se jí stovky vědeckých expertů. Věnují se diskusím mezi sebou i s politiky, přičemž témata se točí kolem problémů a trendů ve vědě. Jenže pozor, letos poprvé je v rámci této konference připravený také program pro veřejnost. Letošní konferenci společně organizují Evropská komise a Masarykova univerzita v Brně. Do digitária (hlavního sálu) brněnského planetária tak na setkání s veřejností zamíří dva špičkoví experti, kteří potěší jak zájemce o kosmonautiku, tak i astronomii – Xavier Barcons z Evropské jižní observatoře a Nicolaus Hanowski z Evropské kosmické agentury.
Snad každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, už někdy narazil na webovou stránku Eyes on the Solar System, kterou provozuje NASA. Web, který umožňuje lidem nahlédnout na různé sondy i přirozená kosmická tělesa, nyní dostal aktualizaci, která se připravovala skoro dva roky. 3D vizualizační nástroj tak činí meziplanetární cestování snazší a interaktivnější, než kdy dříve bylo. Aktualizace nabízí lepší možnosti ovládání, navigace, ale i nové možnosti naučit se něco o vesmíru, aniž byste k tomu potřebovali skafandr. Všechno, co potřebujete, je připojení k internetu.
Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
9. února 2023 
