Archiv rubriky ‘Ostatní’

Chcete pracovat v Kourou?

Otázka v nadpisu je možná zbytečná. Na náš web velmi pravděpodobně nechodí nikdo, kdo by o této možnosti ani jednou v životě, byť jen teoreticky, nezapřemýšlel. Kosmodrom Evropské kosmické agentury ve Francouzské Guyaně leží na pobřeží Atlantiku a proto mají zdejší zaměstnanci postaráno o atraktivní pracovní prostředí. Nyní se nabízí možnost zařadit se na 18 měsíců do týmu, který se stará o provoz kosmodromu. Ano, čtete správně – kdokoliv z Vás, čtenářů, se může ucházet o pracovní místo na evropském kosmodromu – konkrétně jde o post elektroinženýra se specializací na telekomunikační sítě. Je k tomu ale samozřejmě potřeba splnit několik podmínek.

Dragon se už dokáže zachránit

Raketa Falcon exploduje, ale loď Dragon ve zdraví odlétává pryč (viz šipka)

Všichni ještě máme v paměti záběry z 28. června loňského roku. Raketa Falcon 9 vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici sedmou zásobovací loď Dragon, ale ve 150. sekundě cesta na oběžnou dráhu skončila. Místo rakety se na monitorech objevil jen oblak rozptýleného paliva a okysličovadla. Raketa se rozpadla kvůli vadnému držáku heliové nádrže ve druhém stupni a na několika snímcích bylo vidět, jak se v mraku objevil nenápadný tmavý objekt. Jak se podařilo divákům rozklíčovat, opravdu šlo o kosmickou loď Dragon.

Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (konstrukce)

Pokaždé když na našem blogu rozjíždíme nový seriál, zažíváme při jeho premiéře velkou trému, jak bude našimi čtenáři přijat. Čím rozsáhlejší daný projekt je, tím je pochopitelně tréma větší. Stejné pocity nás provázely i u rozjezdu seriálu Pohled pod kůži, ale jak první, tak i druhý díl, které se věnovaly sondě Trace Gas Orbiter, měly skvělé ohlasy, za které Vám děkujeme. Dnes Vám tedy přinášíme díl s pořadovým číslem tři a jeho náplní bude rozbor základní konstrukce zařízení EDM, které letí k Marsu společně se sondou TGO. V příštím díle se pak můžete těšit na vědecké přístroje na palubě EDM.

Nafukovací modul snadno a přehledně

Pokud se vše podaří, vydá se už zítra k Mezinárodní vesmírné stanici kosmická loď Dragon. Jejím asi nejsledovanějším nákladem bude nafukovací modul BEAM, který se ve druhé polovině měsíce připojí ke stanici, aby se v polovině června nafouknul, čímž začne dvouletá zkouška, při které se bude studovat, jak si modul vede. V dnešním článku Vám přinášíme povedenou infografiku, která jednoduchou formou seznamuje veřejnost s tímto novým typem kosmické techniky, který má před sebou slibnou budoucnost. Jelikož byla grafika v angličtině, rozhodli jsme se ji pro naše čtenáře přeložit.

Téměř tři miliony snímků Země zdarma

Už od roku 1999 krouží kolem Země americká sonda Terra, která se zaměřuje na snímkování Země. Na její palubě bychom našli pět vědeckých přístrojů, přičemž dnes nás bude nejvíce zajímat ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer), který vznikl v Japonsku pod křídly tamního ministerstva pro ekonomiku, obchod a průmysl (METI). Tento přístroj měl původně pracovat po dobu pěti let, ale stále jej nepotkala žádná závažná vada a satelit i jeho přístroje tak už fungují více než 16 let. Nyní se ale objevila výrazná změna v metodice nakládání s daty.

10 najničivejších explózii na orbite

Explózie, pri ktorých dochádza vo vesmíre k fatálnej deštrukcii satelitov a kozmických lodí sú často vďačnou témou sci-fi. Na zemskej orbite sú však nepríjemnou realitou, ktorej dôsledkom nemusí byť len strata dôležitého a drahého satelitu, ale aj radikálny príspevok k nárastu kozmického odpadu s potenciálnou možnosťou budúceho ohrozenia ďalších satelitov, či dokonca pilotovaných kozmických letov. V tomto článku sa bližšie pozrieme na desať najničivejších explózii umelých družíc, ktoré sa odohrali na zemskej orbite.

Pohled pod kůži – Trace Gas Orbiter (vědecké přístroje)

První díl našeho seriálu Pohled pod kůži se věnoval základnímu konstrukčnímu řešení evropsko-ruské sondy TGO, která momentálně letí k Marsu a setkal se s mimořádně kvalitními ohlasy od Vás, čtenářů. to je pro nás velmi potěšující a proto Vám nyní přinášíme pokračování, které zůstane zaměřené na sondu TGO, ale tentokrát bude řeč o vědeckých přístrojích, které bychom naši na její palubě. Úkolem této sondy je pátrat po přítomnosti plynů, které jsou v atmosféře Marsu málo zastoupené. Doufáme, že se Vám bude tento díl líbit stejně, jako ten předchozí.

Pohled pod kůži – Trace Gas Orbiter (konstrukce)

Tento článek začne trochu netradičně – malým pohledem do fungování redakce našeho blogu. Někdy se nové seriály rodí dlouhé týdny – promýšlí se, jak je nejlépe pojmout a z jakých zdrojů čerpat, jindy zase stačí dobrý námět a nápad na seriál vykvete prakticky sám. Právě druhý případ nastal u článku, který právě čtete. Oficiálně jde o první díl nepravidelného seriálu, který si klade za úkol přinášet trochu detailnější technické informace o nově vypuštěných kosmických sondách. Všechno to začalo tím, že portál spaceflight101.com vydal sérii čtyř článků, ve kterých důkladně rozebírá technické aspekty sondy TGO a pouzdra EDM, tedy dvou součástí mise ExoMars 2016. Při pohledu na tyto články jsme si řekli, že by byl hřích nepřeložit je do češtiny a neumožnit k nim našim čtenářům přístup.

Zlaté české ručičky: Víceúčelový systém pro výrobu i odběr vzorků

Náš seriál Zlaté české ručičky, který se zaměřuje na působení Čechů, kteří se aktivně podílejí na vývoji kosmických technologií by se minimálně pro tento díl mohl dočasně přejmenovat na Zlaté české hlavičky. Dnes se totiž budeme věnovat systému, který by mohl najít uplatnění v mnoha oborech – od přesného obrábění materiálů, což je činnost která se hodí i při stavbě kosmických sond, tak i při vlastní kosmické činnosti – třeba při odběru vzorků z různých vesmírných těles. V tomto článku najdete rozhovor s panem Michalem Roseckým, který je autorem inovativní technologie a členem týmu, který s tímto návrhem přišel.

Grafiky nedávných a budoucích expedic na ISS

Tento článek bude pro náš portál poměrně specifický. Když jsem se před několika lety rozhodoval, co si dám do podpisu svého profilu na našem diskusním fóru, napadlo mne vytvořit malou grafiku, která se týká aktuálně probíhající expedice na ISS. Po kliknutí na daný obrázek se uživatel dostane na vlákno, které se týká dané expedice. Když jsem s touto tradicí začal, probíhala na Mezinárodní vesmírné stanici dlouhodobá expedice s pořadovým číslem 28. Nyní jsme se dostali již k číslu 46 a já si do zásoby připravil obrázky až do nejvzdálenější, dosud známé expedice, která má číslo 51. V tu chvíli mne napadlo, že by pro některé naše čtenáře mohlo být zajímavé podívat se na kompletní sbírku těchto obrázků. A proto vznikl tento článek.