Archiv rubriky ‘Ostatní’

TOP5: Letadla ve službách kosmonautiky

Kosmonautika má poměrně velkou a složitou infrastrukturu, která je tak trochu za oponou toho „velkého dění“ okolo. Proto se možná na první pohled může zdát, že kvalitní a bezpečná přeprava je snad triviální a nepodstatnou složkou misí do kosmu. Opak je ale pravdou a jak se říká: „I velké věci někdy začínají úplnými maličkostmi“. Kvalitní transport je totiž naprosto klíčovým prvkem a to v podstatě každé mise do kosmu, ať už té pilotované, či robotické. Kosmonautika prakticky od začátku využívá nejrůznější typy letadel k zajištění svých interních potřeb a někdy se je dokonce snaží i vyvíjet. V tom má dnes asi největší praxi agentura NASA, která se podílela na některých zajímavých projektech série X, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v letectví vzniklo. Následující řádky ale nebudou patřit letadlům řady X, nýbrž dříčům v pozadí, kteří dnem i nocí pracují ve službách kosmonautiky a proto si zaslouží naší pozornost.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Interaktivní mapa družic Iridium

Předpokládám, že znáte web Stuffin.space, na kterém můžete v reálném čase sledovat dráhy obrovského množství družic kolem Země (a pokud jej neznáte, pak Vám jej vřele doporučujeme!). Pavel Mašek využil tohoto systému a upravil jej tak, aby zobrazoval pouze družice telekomunikačního systému Iridium – jak původní systém, tak i aktuální modernizované kusy. To, aby byly dráhy vždy aktuální, zajišťuje aktualizace dat z veřejně dostupných údajů, ke které dochází několikrát denně. Ovládání je jednoduché a stačí vám k němu myš, se kterou otáčíte Zeměkoulí a scrollovacím kolečkem si můžete pohled přiblížit nebo oddálit.

Jemné mraky na Marsu

Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.

Kosmická noc v Praze

Zajímá Vás, proč kosmické agentury věnují tolik pozornosti snímkování Země? Máte dojem, že nasbíraná data nemají žádný vztah k běžnému životu? Nebo by Vás naopak zajímalo, kde všude se dají tyto údaje využít? Zkrátka a dobře – ať už Vás ohledně snímkování Země zajímá cokoliv, rádi bychom Vás upozornili na akci, která je věnována právě přínosům, které mají družice sledující Zemi. SPACE NIGHT zaměřená na tento obor proběhne už 15. srpna v Praze, přičemž akce začíná o půl šesté večer.

Polární záře na Saturnu

Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.

Akrylonitril na Titanu – cesta k životu?

V minulých měsících bylo kolem objevů v rámci hledání mimozemského života slyšet hlavně o ledových světech. Prim přitom hrály zprávy ze Saturnova měsíce Enceladu a Jupiterovy Europy. Nový objev se však zaměřuje na Saturnův měsíc Titan. Odborníci z NASA na něm totiž s definitivní jistotou potvrdili existenci akrylonitrilu. Přítomnost této látky v atmosféře měsíce znovu posílila dřívější spekulace o tom, že by Titan mohl poskytovat vhodné podmínky pro vznik života. Paradoxně k tomu může pomoci látka, která je pro nás jedovatá a karcinogenní.

Teleskop WISE si posvítil na dlouhoperiodické komety

Komety, jejichž oběh kolem Slunce trvá déle, než 200 let se studují mimořádně obtížně. Většinu času totiž stráví ve vzdálených částech sluneční soustavy, takže mnoho dlouhoperiodických komet se k naší hvězdě během lidského života nikdy nepřiblíží. Pak jsou tu komety, které ke Slunci cestují z Oortova oblaku, skupiny ledových těles, která začíná zhruba 300 miliard kilometrů od Země. Jejich oběžná doba se může počítat na tisíce, nebo i miliony let. Pochází totiž z oblasti, kterou nazýváme Oortův oblak a která leží na tom nejvzdálenějším okraji sluneční soustavy.

Tajomný špión pri ISS

Keď sa povie 1. mája 2017, mnohí fanúšikovia kozmonautiky si istotne spomenú na štart rakety Falcon-9 s misiou NROL-76, po ktorom mohli sledovať efektné zábery na pristátie prvého stupňa na Myse Canaveral. Počas tohto pristávania však mimo svetiel reflektorov pokračoval druhý stupeň v plnení primárneho cieľa tohto štartu, ktorým bolo vynesenie tajného nákladu pre americkú vojensko-spravodajskú agentúru NRO (National Reconnaissance Office). Nebolo nič nové, že štart pre túto agentúru, ktorá má na starosti flotilu amerických špionážnych satelitov všemožného druhu obostierali od začiatku veľké tajnosti, o akýchkoľvek technických detailoch nákladu, či misie, ktorú má plniť nepadlo v oficiálnych prehláseniach ani slovo, oficiálne utajená bola aj jeho plánovaná dráha či dokonca mená pracovníkov SpaceX, ktorý sa podieľali na jeho integrácii s raketou. Neskôr po štarte bolo zverejnené len toľko, že bol plne úspešný a zo strany NRO už nasledovala len nepreniknuteľná hradba skalopevného ticha. Avšak tajomný príbeh nákladu z misie NROL-76 sa týmto len začínal…

Zajímavosti o JWST od NASA v češtině

Dalekohled Jamese Webba

Náš jazyk rozhodně nepatří mezi nejrozšířenější na světě. Proto potěší, když se s češtinou setkáme na místech, kde bychom to příliš nečekali – třeba na webu NASA. Agentura se rozhodla, že rozšíří informace o chystaném dalekohledu Jamese Webba do celého světa a proto připravila stránku se základními informacemi o tomto teleskopu hned v několik jazycích. Kromě Katalánštiny, tradiční a zjednodušené čínštiny, dánštiny,nizozemštiny, angličtiny, estonštiny, finštiny, francouzštiny, němčiny, maďarštiny, italštiny, japonštiny, lotyštiny, norštiny, portugalštiny, ruštiny, španělštiny, švédštiny, či dothračtiny došlo i na češtinu. Takže ještě jednou připomínáme, že níže přiložený obrázek jsme nepřekládali, jako to děláme u infografiky. Níže přiložený obrázek přikládáme tak, jak jej NASA vystavila na svém webu. Je nám jasné, že informace obsažené v tomto obrázku nebudou pro naše tradiční čtenáře nové. Ale i tak věříme, že třeba začátečníkům může tento obrázek pomoci.