Pokud jste majiteli 3D tiskáren, nebo znáte někoho, kdo by pro vás byl schopen něco vytisknout, tak pro vás něco máme. Detailní model Mezinárodní kosmické stanice, který kvalitativně převyšuje většinu dostupných modelů a ještě je od českého tvůrce Josefa Vladíka. Model byl před pár dny dokončen a obsahuje na dvě stovky unikátních dílů. Detailní propracování stanice je navíc po faktické stránce velmi vydařené.
Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.
Rubrika Historie, Ostatní, Technologie, Věda a výzkum 
Štítky: astrofyzika, COBE, fyzika, Hubble space telescope, kosmologie, Nobelovy ceny, reliktní záření, Rentgenová astronomie, Uhuru 
Příští týden uplyne třicet let od okamžiku, kdy se na oběžnou dráhu vydal legendární Hubbleův kosmický teleskop. Toto výročí si Technické muzeum v Brně připomene přednáškou. Bohužel doba je taková, jaká je – ale přesto existuje způsob, jak se přednášky zúčastnit. A zároveň podpořit dobrou věc! Přednáška „Příběh kosmického teleskopu“ bude on-line přístupná na webu Technického muzea v Brně ve čtvrtek 23. dubna. Tedy v předvečer třicátého výročí startu vypuštění Hubbleova teleskopu. Nouzovému stavu navzdory se přednášky Příběh kosmického teleskopu můžete zúčastnit! Stačí jen málo: poslat na e-mail [email protected] svoji fotografii (nebo fotografii, která Vás nějak vystihuje). Technické muzeum v Brně se už postará o zbytek: fotku vytiskne a „posadí“ na Vaše místo v přednáškovém sále!
Na našem webu jsme před sedmi lety vydali článek, který se věnoval představení základních druhů oběžných drah. Když nyní na webu Evropské kosmické agentury vyšel článek na podobné téma, tak jsme se v redakci zamysleli, zda by nestálo za to se k tomuto tématu vrátit. Přece jen před sedmi lety četlo náš web podstatně méně lidí než dnes a noví čtenáři dnes nebudou listovat sedm let zpátky. Jedinou možností je vyhledávání, ale to také nevyužívá každý. Nakonec jsme si tedy řekli, že nic nezkazíme s tím, když na našem webu vydáme lehce edukační článek, který bude překladem textu vydaného na webu ESA. Jako vždy ale hned na začátek uvedu, že tento typ článků cílí hlavně na nováčky v oboru. Jako vždy tedy poprosím zkušenější čtenáře, aby přimhouřili oko nad případným zjednodušením v zájmu srozumitelnějšího výkladu.
Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.
12. dubna si celý svět připomíná rok 1961, kdy se lidem otevřel kosmický prostor. Tyto oslavy se globálně organizují pod hlavičkou celosvětové akce Noc Jurije Gagarina „Yuri’s Night“. Ani v České republice nechybí akce připomínající první let člověka na oběžnou dráhu. Kosmo Klub plánoval na letošní rok svou již desátou připomínku historického letu. Akce se měla uskutečnit ve spolupráci s pražskou hvězdárnou, ale čáru přes rozpočet udělala epidemie COVID-19 a s ní spojená omezení setkávání většího množství lidí. Organizátoři se ale nevzdali a díky moderním technologiím si Gagarinův let připomenou i tak. A co víc! Zapojit se můžete i Vy.
Londýn byl v šedesátých letech šedivým, nepříliš přívětivým místem, kde byl pořád patrný vliv druhé světové války. Všude se stavělo a slavné město se pomalu probíralo z popela. Ona „melancholie rozbořených zdí“ jakoby přecházela i na lidi kolem. Do tohoto nepřívětivého prostředí plného neonových poutačů jednoho zářijového večera roku 1968 přijel hledat štěstí neznámý muž z Čech, který v následujících letech svým osobitým stylem obohatí architekturu jako málokdo. Tehdy 31letý Jan Kaplický přicestoval do neznámé země se sto dolary v kapse a nákresy, které tvořilo jeho portfolio. Avšak nezahálel a rychle si udělal jméno jako výborný návrhář a vizionář. Během dvou let v Londýně už navrhoval například Národní divadlo u Denyse Lasduna a navázal spolupráci s takovými velikány, jako Richard Rogers nebo Norman Foster. Ovšem sám se cítil spíše nespokojen. Neuměl se totiž ztotožnit s jednoduchými tvary, protože již tehdy jeho vize vedly jiným směrem. Život Jana Kaplického byl tak trochu předurčený designu, protože se narodil do rodiny významných umělců. Jeho otec – Josef Kaplický, byl učitelem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a stal se uznávaným grafikem a sochařem a vypracoval například i některé přebaly knih.
Rubrika Historie, Ostatní Štítky: Daniel Lazecký, Future systems, Jan Kaplický, Ondřej Doule, Stratelit, Tomáš Rousek, vesmírná architektura, X Prize 
Česká republika se v těchto dnech nachází v mimořádném stavu, takže lidé musí trávit svůj volný čas doma a hledají způsob, jak se zabavit. Nemalé množství našich spoluobčanů zkouší obracet zrak k obloze a vyhlížet na ní přelety jasných družic a třeba i velmi populární vláčky článků systému Starlink. Takový člověk rázem zjistí, že potřebuje nějaký systém, který mu řekne, kdy má k přeletu dojít. A tady nastává problém. Doposud dostupné aplikace poskytovaly bezesporu fantastický informační servis, ale člověk se musel prokousávat pro laika nepříliš srozumitelnými tabulkami. Tomu je ale nyní konec.
Patříte mezi onu skupinu našich čtenářů, kteří jsou rodiči dětí předškolního či mladšího školního věku? Snažíte se svou lásku ke kosmonautice předávat i svým potomkům? Chtěli byste jim pořídit krásný dárek s tématem vesmíru a kosmonautiky? Pokud ano, tak je tato soutěž určena právě pro vás a vaše děti! Knižní nakladatelství Svojtka & Co, které se specializuje především na knihy pro děti, totiž před několika dny vydalo velmi povedenou interaktivní knihu s názvem Nej… VESMÍR v pohybu. A jelikož na překladu z anglického originálu The Ultimate Book of SPACE spolupracovala naše redakce, nabízíme vám jeden výtisk této knihy zcela zdarma v rámci soutěže, do které se můžete spolu se svým dítkem či dokonce dítky zapojit.
Vždycky na začátku nového roku vyhlašujeme výsledky ankety, ve které naši čtenáři hlasovali o událostech následujícího roku a dávali nám najevo, na co se nejvíce těší. Tradičně jsme také ve stejnou chvíli založili anketu novou – ta mapovala právě skončený rok a lidé v ní mohli hlasovat pro nejdůležitější kosmonautické události. Na začátku roku 2020 jsme na tuto tradici trochu pozapomněli, takže na ni přichází řada skoro až v polovině února. Ale věřím, že Vám to nebude vadit a že v nové anketě udělíte své hlasy. Přijměte zároveň pozvání na vyhodnocení dnes ukončené ankety, ve které jste mohli hlasovat skoro 4 měsíce.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
29. dubna 2020 
