Archiv rubriky ‘Ostatní’

Pohled pod kůži: Juno (konstrukce)

Po delší době opět přichází nový díl našeho nepravidelného seriálu Pohled pod kůži, který se snaží maximálně rozebírat technologické řešení konstrukce nejrůznějších kosmických sond. Každému kosmickému průzkumníkovi věnujeme několik dílů, přičemž v každém se věnujeme jiné části. Dnes otevíráme kapitolu nové sondy. Řeč bude o nejnovějším průzkumníkovi Jupitera, americké sondě Juno. A jak už je v našem seriálu zvykem, začneme základními informacemi o samotné konstrukci hlavních systémů sondy. V příštím díle nás bude čekat přístrojové vybavení.

Enceladus má další záhadu

Saturnův ledový měsíc Enceladus připravil badatelům další nečekané překvapení. Analýza dat ze sondy Cassini umožnila vznik nové studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Nature Astronomy. Tato studie ukazuje, že jižní pól Enceladu je pár metrů pod povrchem teplejší, než jak naznačovaly dosavadní modely. Z dřívějších pozorování už víme, že se pod ledovou krustou na jižním pólu nachází podpovrchový oceán kapalné vody. Ten by neměl být globální jako na jupiterově Europě, ale izolovaný v oblasti jižního pólu. Vědci nyní spekulují, že by spolu oba objevy mohly nějak souviset. Nabízí se myšlenka, že by se tento zásobník vody mohl nacházet jen pár kilometrů pod povrchem, tedy mnohem blíže, než se dříve předpokládalo.

Perfektní bezoblačná Evropa z družice Sentinel 2A

Oblačnost je přirozenou součástí atmosféry, ale když chcete snímkovat Zemi z oběžné dráhy, velmi často Vám budou mraky překážet, protože zakrývají výhled na povrch. Stejný problém řeší i specialisté, kteří pracují s daty z družice Sentinel 2A. Nabízí se pochopitelně možnost, jak tento problém vyřešit – mraky se pohybují a pokaždé zakrývají jiné místo. Stačí tedy v počítači fotky stejného místa spojit a využít pouze výřezy, kde mraky nejsou. To může fungovat v malém měřítku, ale při rozměrech Evropy už musí pomoci počítače.

Na vlastní oči: Raketa Falcon 9 vzlétla a obnova největší komerční satelitní sítě Iridium začala!

14.1.2017 na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii panovalo i na místní poměry až neskutečně pěkné počasí a bylo prakticky bezvětří, jakoby příslib na znamení toho, že tolikrát v minulosti odkládaný start se dnes rušit z důvodu počasí nebude. Startovní okno pro raketu Falcon 9 s deseti novými satelity Iridium NEXT je naprosto minimalistické, jakékoliv sebemenší zdržení znamená odložení celého startu o den.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (návratové pouzdro)

Dnešním dílem zakončujeme čtyřdílnou sérii věnovanou sondě OSIRIS-REx. V minulých dílech jsme rozebrali základní konstrukci této sondy, její vědecké přístroje i samotný odběrný mechanismus. Dnes si posvítíme na poslední důležitou část této kosmické sondy, pouzdro, které dopraví na zemi odebrané vzorky regolitu z asteroidu Bennu. A kdo zná náš seriál pohled pod kůži, ten už ví, že půjde o pokud možno co nejpodrobnější rozbor, jaký se z veřejně dostupných zdrojů dá získat. Pokud tedy chcete vědět, jaká je konstrukce tohoto pouzdra, jste na správném místě.

Patálie s prachem na ISS

Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu mikrogravitace nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.

Všechny novinky o SpaceX na jednom místě

SpaceX je fenomén. Firma, která dokázala zaujmout i lidi, kteří se o kosmonautiku nezajímají, prostě táhne. Lidé mají zájem se dozvědět všechny novinky, které se této společnosti týkají a tak se nemůžeme divit, že se objevil nápad tuto poptávku nasytit. Před několika dny se na internetu objevil nový web s krátkým a dobře zapamatovatelným názvem – elonx.cz. Na stránkách jsou k dispozici jednak články o startovních rampách, nebo přistávacích plošinách, které SpaceX používá, ale je zde i prostor pro krátké aktuální zprávy zaměřené na horké novinky, kterých kolem této firmy není nikdy málo.

Zlínské přístání dopadlo úspěšně, Falcon 9 přežil

27. 12. 2016 se ve Zlíně sešli příznivci firmy SpaceX a další fandové kosmonautiky. Neformální setkání s názvem „Zlínské přistání“ v 17h zahájil organizátor David Pavlík ze SpaceX a společně s Dušanem Majerem pak na další 3 hodiny zařídili zajímavý a pohodový program pro všechny zúčastněné. Na začátek jsme si během projekce videí zaměřených na SpaceX připili slivovicí na oslavu dosažených úspěchů SpaceX, a byť jsem spíše především pivař (Plzeňák), volba to byla dobrá. Nicméně si neodpustím s lehkou nadsázkou jeden návrh na příští setkání – Dušan Majer se během večera svěřil, že je držitelem skleničky SpaceX, bylo by tak stylové na příštím setkání nahradit obyčejné skleničky těmi značkovými… 

Soutěž s Johnem Glennem zná vítěze!

Ve středu 21. prosince 2016 jsme vyhlásili soutěž o obálku razítkovanou na mysu Canaveral v den startu prvního Američana na oběžnou dráhu, 20. února 1962. Jaké byly správné odpovědi a hlavně – jak dopadla? Do uzávěrky dorazilo celkem 63 odpovědí. Včetně dvaceti z jednoho zdroje (byť z různých adres). Nevíme, jestli někdo tak moc toužil po vítězství, nebo dle hesla „kam až sahají Hujerovi“ aktivoval celé příbuzenstvo, nebo prostě jen opakovaně zapomínal, že už vlastně soutěžil a nadšeně hledal správné odpovědi znovu a znovu… Drtivá většina odpovědí byla správně, takže jen jako formalitu přinášíme jejich přehled.

Osmý den s Johnem Glennem – soutěž

Celý minulý týden jsme si připomínali legendu světové kosmonautiky v seriálu „Sedm dní s Johnem Glennem“. Nyní ho doplníme o jedinečnou možnost: o soutěž, v níž se nehraje o nic menšího, než obálku razítkovanou 20. února 1962 na mysu Canaveral. Ano, o obálku razítkovanou v den (prvního) startu Johna Glenna na oběžnou dráhu.