Archiv rubriky ‘Historie’

TOP 5: Faily a chyby v kosmonautice

Kosmonautika se na první pohled jeví jako místo, kde neexistují chyby a všichni pracují neomylně. Do jisté míry to pravda je. Kosmonautika je špičkový technický obor, nicméně pokud někde pracují lidé, tak vždycky bude existovat riziko selhání.V kosmonautice jsou sice jasně dané postupy a směrnice na téměř všechny myslitelné situace, ale ani to nebrání tomu, aby se čas od času neobjevila nějaká událost, kdy si běžný čtenář klade otázku: “Jak mohlo k něčemu takovému dojít v tak špičkovém oboru?” Dnešní díl našeho prázdninového seriálu se zaměří právě na podobné události.

Sojuz, díl 3. – Nechtěné prvenství

Sojuz spojený se stanicí Saljut

V šedesátých letech sbíral Sovětský svaz vesmírná prvenství jako na běžícím páse. První satelit, první člověk ve vesmíru, první sondy na Měsíci… Připravoval se na další – první člověk na Měsíci. Po prvním, naprosto fatálním bezpilotním testu, následoval další. Selhala spousta systémů, ale s trochou štěstí by to případný kosmonaut přežil. Poslední, bezchybný test dal zelenou pilotovanému letu. Když přišel čas odstartovat, Sovětský svaz získal další prvenství. Jiné než měl v plánu a jiné než chtěl, ovšem jednou to přijít muselo.

TOP 5: Česká a československá kosmická stopa

Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.

Sojuz, díl 2. – Na Měsíc!

Cesta na Měsíc si vyžádala novou techniku, Vostok by toho nebyl schopný ani náhodou. Ještě dřív, než první člověk otevřel brány vesmíru se objevuje vesmírná loď Sever, která se připojí na Koroljovův vlak, několik samostatně vypouštěných modulů. Tento komplex měl několik názvů jako třeba L1 komplex, nebo Sojuz. A zde se právě poprvé objevuje jméno Sojuz (rusky Svaz), které (krom politického kontextu) poukazuje na větší počet modulů celého komplexu a zároveň se zde začíná psát historie…

TOP5: Tohle by dnes nešlo

Známe to i z běžného života – když se nějaká technologie rozvíjí, tak se většinou tolik nehledí na předpisy, které ostatně povětšinou nestíhají reagovat na nový směr, takže často chybí bezpečnostní směrnice. Proto naši předkové mohli nakoupit benzin pro první automobily třeba v zelinářství a nikomu to nepřišlo divné. Stejné to bylo i v kosmonautice, která je dnes skrz naskrz prošpikována zákazy, limity a nařízeními, jejichž hlavním úkolem je dosažení co největší bezpečnosti. Je to logické – NASA ani jiné kosmické agentury nechtějí, aby jejich rakety explodovaly, nebo dokonce aby v nich umírali lidé. Na druhou stranu je rozvoj často brzděný spoustou nařízení a nekonečných zkoušek, které jednak oddalují realizaci a kromě toho celý program výrazně prodražují. Pojďme se tedy podívat do historie na pět momentů, které by dneska neměly šanci projít, protože jejich bezpečnostní list by množstvím červené barvy připomínal opravený diktát napsaný analfabetem.

Sojuz, díl 1. – Impozantní stroj

Diagram lodi Sojuz. Zdroj: upload.wikimedia.org

Vítám Vás, u nového seriálu, který se bude věnovat kosmické lodi Sojuz. Tento stroj určený původně k cestám na Měsíc, už létá vesmírem téměř 50 let. Za to dobu bylo vymyšleno nespočet variant a modifikací, které opustily (nebo také ne) zemskou atmosféru. Pojďme se společně podívat, na historii tohoto impozantního stroje, který stál u úspěchů, ale i porážek sovětského a ruského kosmického programu, na poslední dílo génia Sergeje Koroljova.

TOP5: Kosmické opravy

klíč

Každý z nás tu situaci zná: nějaká součást domácnosti se z ničeho nic přestane chovat způsobně a je zapotřebí její oprava. Může se to týkat domácích spotřebičů, jízdního kola, automobilu. Pro nás, pozemšťany, není velký problém buďto stávkující předmět přimět k poslušnosti vlastními silami, eventuálně jej svěřit do rukou odborníkům. Co však nastane, když se v podobné situaci ocitnou kosmonauti? Co mohou dělat v případě, že jsou hodně daleko od nejbližšího servisu? Právě o tom pojednává náš dnešní žebříček Top 5. Je nutno předeslat, že každá oprava ve vesmíru je svým způsobem výjimečná a vybrat reprezentativní vzorek je velmi těžký úkol. Připravme si tedy montérky, brašnu s nářadím a pusťme se do toho!

Vesmírné osudy 117. díl – Elon Musk

Mars - vysněný cíl Elona Muska

Jednoho pozdního večera v červnu 2001 jel Elon Musk v autě s Adeo Ressim a dalšími známými z jakési akce v Hamptonu. Oba byli už v té době milionáři a investory. Přesto zůstávali snílky s velkými plány. Cestující na zadních sedadlech postupně usnuli a dva muži vepředu pro ukrácení dlouhé chvíle vedli řeči o všem možném. Vzpomínali na staré časy na Penn a nakonec přišel na přetřes vesmír. Zpočátku měli oba stejný názor: cestování do vesmíru je příliš drahé a komplikované. Nikdo jiný než NASA nedokáže tak nákladnou věc realizovat. Po pár kilometrech se ale začali ptát – jak drahé a komplikované to může být? Než dojeli do New Yorku, měl Elon jasno: „Přece to nemůže být AŽ TAK drahé a komplikované!“ Jako přirozený cíl se mu hned od počátku zdál Mars. Když pozdě v noci dorazil ke svému počítači, začal pátrat na stránkách NASA, jak probíhají přípravy k letu na Mars, o němž byl přesvědčen, že jej agentura MUSÍ mít v plánu. Hledal dlouho a pečlivě a nakonec s mírným šokem pochopil, že NASA se na Mars nechystá. Když ne NASA, kdo tedy? Elon Musk dost možná právě v onen okamžik uslyšel volání vlastního osudu…

Vesmírné osudy 116. díl – Elon Musk

Elon Musk sedící pracující

Náš seriál o významných osobnostech dějin kosmonautiky se pomalu chýlí ke konci. Vystřídalo se v něm mnoho osobností, díky jejichž přičinění a úsilí jsme mohli podniknout první nesmělé výpady mimo naši odvěkou kolébku. Nemohli jsme však také vynechat několik teoretiků a snílků. Například bez fantastických vizí Julese Vernea by dnešním letům do vesmíru chyběl onen vtíravý pocit déja-vu, bez Konstantina Ciolkovského a jeho inspirace by možná mnoho pozdějších velikánů kosmonautiky zvolilo zcela jinou životní dráhu. Snílci samozřejmě nechybí ani v dnešní době. A právě jedním z těchto snílků náš seriál uzavíráme a vracíme se tak obloukem k fantaziím Julese Vernea. Avšak nejedná se o snílka ze stejného těsta, jako slavný spisovatel. Muž, o kterém budeme vyprávět, je v něčem jiný. Jeho fantazie jsou někdy také jako z jiné doby nebo z jiného světa. On je ale, na rozdíl od mnohých předchůdců, přetavuje ve skutečnost. Je to muž, který tvoří historii a současně nás přibližuje k donedávna nedosažitelné budoucnosti…

TOP5: Kosmické stanice

Jestli jsme před prázdninami něčemu nevěřili, tak je to masivní úspěch, který u našich čtenářů sklízí seriál TOP5. Ano, mysleli jsme si, že se Vám bude líbit, ale úspěch dosavadních dvou dílů (Nerealizované supernosiče a Nejúžasnější přistání) nám doslova vyrazil dech. Doufáme, že se Vám bude líbit také díl třetí, ve kterém si posvítíme na orbitální stanice – místa, které nám otevřela cestu k nové rovině kosmonautiky. Na jejich palubě můžeme provádět nejrůznější experimenty a zároveň sbírat zkušenosti s opravdu dlouhodobými pobyty ve stavu beztíže. Kterých pět kosmických stanic ale vystoupá do našeho žebříčku?