Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – výškové lety psů

VT_2021_15

Než se na oběžnou dráhu vydal první člověk, bylo potřeba vše otestovat na jiných živých tvorech. A než se tito živí tvorové dostali na oběžnou dráhu, létali na výškových raketách. Zažili tak suborbitální skoky do výšky nad sto kilometrů, dostali se do kosmického prostoru a na pár minut zažili mikrogravitaci. Zvířata, která při těchto výškových letech zahynula, nepřišla o život zbytečně. Tato fáze přinesla neocenitelné zkušenosti pro další vývoj a kosmonautika by bez nich rozhodně vypadala jinak.

Vesmírná technika: Sovětský program Vostok – předešlé programy

V současnosti létají lidé na oběžnou dráhu okolo Země několikrát ročně, ale ještě před sto lety to byla vyložená sci-fi. Historický moment, který nastal 12. dubna 1961, otevřel cestu lidem na oběžnou dráhu. Než však Jurij Alexejevič Gagarin vyrazil na misi pojmenovanou Vostok (původně opravdu bez pořadového čísla), muselo se stát hned několik věcí. Před programem Vostok tu bylo hned několik více či méně reálných projektů, které se zaměřovaly na do té doby nemyslitelné pilotované kosmické lety.

Vesmírná technika: Mars Pathfinder – vědecké vybavení roveru Sojourner

VT_2021_13

Posledně jsme se zaměřili obecně na vozítko Sojourner, zejména na jeho konstrukci. Na konec naší minisérie věnované americké misi Mars Pathfinder jsme si nechali vědecké vybavení tohoto roveru. Na jeho palubě byl sice formálně jediný vědecký přístroj, ale ve skutečnosti bychom zde našli několik různých zajímavých experimentů, které posunuly naše znalosti o Marsu.

Vesmírné výzvy – březen 2021

VV_2021_03

I březen byl poměrně pestrý na kosmonautické události. Dočkali jsme se startu slovenské družice GRBAlpha. Mohli jsme obdivovat opakovaný statický zážeh centrálního stupně rakety SLS. Na ISS byly provedeny dva výstupy do volného prostoru. Na Boca Chica se uskutečnily testovací lety Starship SN10 a SN11. Kosmické internetové sítě se rozšířily o balíky družic Starlink 1-17, 1-20, 1-21 a 1-22 a 4. ostrou várku družic OneWeb. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

OBRAZEM: Trosky Starship SN11

Včerejší testovací skok prototypu Starship SN11 skončil explozí. Kvůli intenzivní mlze sice nevíme, v jaké fázi k destrukci došlo a SpaceX zatím ani nezveřejnila důvody, které explozi způsobily. Není tedy oficiálně potvrzeno, zda šlo o tvrdé přistání, nebo o zásah autodestrukčního systému ještě ve vzduchu. Odpovědi na tyto otázky zřejmě dostaneme až za několik dní, ale už dnes se můžeme podívat na pozůstatky Starship SN11, které se podařilo nafotit. Především letecké snímky od RGVAerialPhotography stojí za to.

Fotky Marsu od Tianwen-1

První samostatná čínská sonda na oběžné dráze Marsu rozhodně nezahálí. Tianwen-1 se na oběžné dráze usadila již před měsícem a půl a od té doby posílá na Zemi povedené fotografie Rudé planety. V dnešním článku Vás seznámíme s několika vybranými. Už samotná náhledová fotka článku stojí za to. Sonda Tianwen-1 ji pořídila v době, kdy se nacházela 11 000 kilometrů od planety. Na barevném snímku je perfektně vidět slaboučká vrstva marsovské atmosféry, která je dobře vidět díky vhodnému nasvětlení Sluncem.

Vesmírná technika: Mars Pathfinder – rover Sojourner

VT_2021_12

Další díl se zaměří na součást mise, která byla z hlediska dalšího vývoje sond pro Rudou planetu hodně důležitá. První vozítko pracující na povrchu Marsu bylo na dnešní standardy opravdu malé, ale přesto znamenalo velký pokrok. Sojourner umožnil průzkum nejen v těsném místa přistání, ale i v jeho blízkém okolí. Dnes se podíváme na konstrukci tohoto šestikolového průzkumníka.

Vesmírná technika: Mars Pathfinder – konstrukce a vědecké vybavení povrchové platformy

VT_2021_11

Americká sonda Mars Pathfinder přistála na Marsu 4. července 1997 a již za několik desítek minut došlo k rozložení její povrchové platformy. Ta obsahovala systémy nutné k fungování, ale i sadu vědeckých přístrojů – především pak stereokameru IMP. Ta i přes rozlišení, které je dnes úsměvné, dokázala přinést mnoho důležitých informací o místě přistání.

Vesmírná technika: Sonda Mars Pathfinder – konstrukce přeletové části a přistání

VT_2021_10

4. července roku 1997 přistála na Marsu v tamním údolí Ares Vallis americká sonda Mars Pathfinder. V té době už za sebou měla několikaměsíční cestu meziplanetárním prostorem – startovala totiž 4. prosince roku 1996. Dnes se zaměříme na popis přeletové části této sondy, ale i na průběh přistání. Šlo totiž o premiéru tohoto způsobu, který se pak využil i u dalších misí.

Vesmírná technika: Cesta k sondě Mars Pathfinder

VT_2020_09

Dnes u Marsu (či přímo na jeho povrchu) pracuje jedenáct robotických průzkumníků různých kosmických agentur. Ještě před pár desítkami let ale byl Mars mnohem méně sledován. Nová vlna zájmu byla spojena (kromě jiného) i s vypuštěním sondy Mars Pathfinder. Dnes si posvítíme právě na představení tehdejší situace a cestu k této sondě.