Archiv rubriky ‘Foto a video’

OBRAZEM: Návrat Orionu na Zemi

Celá mise Artemis I proběhla bez vážnějších závad a kosmická loď Orion zvládla i poslední klíčovou fázi – návrat na Zemi. Tepelný štít i 11 padáků ve čtyřech různých sadách fungovalo perfektně, takže návratová kabina mohla 11. prosince v 18:40 SEČ dosednout do vln Tichého oceánu. K lodi se nikdo nejprve několik hodin nepřibližoval, což bylo součástí zkoušky, při které senzory měřily, jak kabina postupně chladne. Jakmile test skončil, ujali se kabiny experti z NASA i amerického námořnictva, kteří se postarali o její zavlečení do útrob lodi USS Portland. Právě ona obstará přepravu Orionu na pevninu. V dnešním článku si prohlédneme fotografie, které zachycují průběh návratu lodi Orion z mise Artemis I.

Vesmírná technika: Složitá cesta k raketovým motorům RD-170 II

VT_2022_49

Povídání v minulém díle Vesmírné techniky mohlo vzbudit dojem, že už je vše vyřešeno a cesta k motorům RD-170 je volná. Ale skutečnost byla zamotanější. Dnes bude řeč o dalších změnách, které obnášely plány na nové rakety z rodiny RLA. Z nich ale nakonec sešlo, ale i přesto jedna raketa po několika úpravách přežila a posloužila jako základ nosiče Energija. Všechny tyto změny koncepce nakonec vedly k vývoji nejsilnějšího ruského raketového motoru, tedy RD-170.

Vesmírná technika: Složitá cesta k raketovým motorům RD-170

VT_2022_48

Příběh sovětských raketových motorů RD-170 je plný změn a překvapení. Abychom plně pochopili celou problematiku, která souvisí s jejich vznikem, musíme se vrátit až do období mezi roky 1954 a 1957, kdy Sovětský svaz připravoval raketové motory pro vojenskou raketu R-7, jejíž kosmická varianta létá pod názvem Sojuz až do dnešních dnů. Konstruktér Valentin Gluško měl tehdy na starost vývoj raketových motorů RD-107 a RD-108 pro první stupeň a postranní stupně této rakety. V dalších letech se pak podílel i na vývoji dalších raketových motorů.

Vesmírné výzvy – listopad 2022

VV_11_2022

Po několika dlouhých měsících jsme se konečně v listopadu dočkali startu mise Artemis I. Vesmírné výzvy se jí věnují hned v úvodu. Dále se podíváme na výběr nových evropských astronautů, korunovaný i českou radostí. Další reportáže ukáží několik startů, konkrétně USSF-44, lodi Shenzhou 15, družice JPSS-2 a štítu LOFTID, lodi Cygnus NG-18 a lodi Dragon 2 (CRS-26). V listopadu jsme si mohli užít všechny tři typy kosmických vycházek, které jsou v současnosti možné, čínské, ruské i americké. Závěr bude patřit misím Tianzhou 5 a Eutelsat 10B. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

VIDEO: Statický zážeh 11 motorů Raptor 2

Přípravy na první orbitální let systému Super Heavy Starship na základně Starbase stále probíhají. Včera SpaceX připravila další z testů, které se zaměřily na chování nosné rakety Super Heavy B7, která má při tomto startu nést kosmickou loď Starship 24. Rekord v počtu zažehnutých motorů Raptor 2 (celkem 14) ze 14. listopadu sice tentokrát překonán nebyl, ale i tak stojí za pozornost – zážeh 11 motorů taky nevidíme každý den. Zažehla se tedy přesně jedna třetina motorů, které na Super Heavy B7 jsou. Statický zážeh také prověřil beton pod startovním stolem, který po zmíněném rekordním zážehu dostal zabrat a v dalších dnech bylo vidět, že se na něm pracuje. Dostupné informace naznačují, že by tentokrát nemělo být poškození tak velké, což může být dáno jak menším počtem zažehnutých motorů, ale možná i lépe udělaným podkladem.

Vesmírná technika: Rakety Antares ve verzích 230 a 330

VT_2022_47

V naší minisérii věnované raketám Antares jsme se dostali až do současnosti. A ta se nese ve stejném duchu změn a překvapení jako předešlé roky této rakety. Nosiče Antares totiž budou znovu měnit raketové motory na svém prvním stupni. A tentokrát půjde opravdu o výraznou změnu, neboť se přestanou používat ruské raketové motory. Nahradit je mají výtvory americké společnosti Firefly Aerospace.

Vesmírná technika: Rakety Antares ve verzích 120 a 130

VT_2022_46

Raketa Antares prošla v uplynulých letech celou řadou modernizací. Ty se nejprve týkaly druhého stupně na tuhé pohonné látky. Verze 120 se stupněm Castor 30B letěla pouze dvakrát a verze 130 vybavená stupněm Castor 30XL vzlétla dokonce pouze jedinkrát – stopku této verzi vystavila havárie prvního stupně pouhých 15 sekund po premiérovém startu. Obě varianty (120 a 130) měly možnost létat i v třístupňové konfiguraci, ovšem na to nikdy nedošlo.

Vesmírná technika: Druhý (a třetí) stupeň raket Antares

VT_2022_45

V minulém díle našeho pořadu jsme si popsali první verzi prvního stupně rakety Antares na kapalné pohonné látky. K dosažení oběžné dráhy je však nezbytné použít i druhý stupeň, který je však již na tuhé pohonné látky. Kromě toho se však u raket Antares počítalo s možností přidání dodatečného třetího stupně, který by také spaloval tuhé pohonné látky. Na jeho použití však nikdy nedošlo, protože všechny rakety Antares vynášely pouze lodě Cygnus na Mezinárodní kosmickou stanici ISS.

Vesmírná technika: Raketa Antares a motory NK-33 / AJ-26

VT_2022_44

Historie rakety Antares je hodně spletitá. Ještě v době, kdy se jmenovala Taurus II pro její první stupeň firma Orbital Sciences Corporation vybrala raketové motory AJ-26 od firmy Aerojet. Zajímavé bylo, že šlo o téměř tři desítky let staré motory NK-33 postavené ještě v Sovětském svazu. Jejich parametry vak byly velmi dobré a proto se měly po drobných úpravách používat na raketách, které dnes známe jako Antares.

Vesmírné výzvy – říjen 2022

VV_2022_10

I říjen byl bohatý na starty raket. K čínské kosmické stanici se vydal laboratorní modul Mengtian. Na ISS se vystřídaly posádky. Na stanici dorazili astronauti z mise Crew-5 a na Zemi se vrátila posádka Crew-4. I OneWeb se dočkal startu, tentokrát na raketě LVM-3. Do kosmu se podívala raketa Alpha. Zásoby na ISS dovezl Progress MS-21. Na závěr několik komerčních aktivit. Na svou misi se vydaly Intelsat Galaxy 33 a 34, Eutelsat Hotbird 13F a tři várky konstelace Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.